Bez povolení 24hodinových služeb nebudou menší nemocnice schopny poskládat služby a již za dva týdny, kdy začne platit nová podoba zákoníku práce, tak budou mít velký problém. Na včerejším zasedání sněmovního zdravotnického výboru se poslanci shodli na tom, že je nutné vyjednat pro Česko v tomto ohledu výjimku, k čemuž ve svém usnesení vyzvali ministerstvo zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Už v tuto chvíli se na vyjednání výjimky na evropské půdě pracuje, přičemž v nadcházejících dnech bychom měli dostat od komise echo, zda to bude možné.
„24 hodinová služba je minimum, abychom zajistili péči o pacienty. Pokud to nebude, nedovedu si představit, jak to ředitelé a přednostové dají dohromady, aby nepoškodili pacienty. Když se před deseti lety objevilo v zákoníku práce omezení nepřetržité práce na 12 hodin, hledali jsme v ČR cestu, jak to obejít. Nejdřív se to řešilo přes dohody o pracovní činnosti, a když to nebylo možné, tak přes dohody o provedení práce – zkrátka jsme to schovali pod něco jiného. Teď v poslední verzi jsou dohody vlastně nepoužitelné, tak potřebujeme 24hodinové služby. Počty přesčasových hodin se v reálu nenavýší, zůstane to stejné, je to jen legalizace stávajícího stavu. Je ovšem pravda, že za těch deset let jsme neudělali téměř nic pro to, abychom se nové verzi zákoníku práce přiblížili,“ konstatuje předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus.
Jeho slova potvrzují i poslanci – lékaři. „Dostali jsme se do slepé uličky. Tím, že preferujeme hlavní pracovní poměr a přesčasovou práci, se zbavujeme toho, jak jsme podváděli při rozpisu služeb, kdy jsme pracovali v hlavním pracovním poměru, načež jsme to na noc na 15,5 hodiny přerušili dohodou o pracovní činnosti, fingovaně na trochu jinou práci, čímž jsme si vystlali přestávku v práci. Pak jsme zase pokračovali v hlavním pracovním poměru. Inspektoráty práce nechodily nebo přišly jednou a pak se nám obloukem vyhnuly. Teď jsme si to zavřeli a musíme se tomu postavit čelem. A jediná možnost je vyjednat si na úrovni EU pro české zdravotnictví, aby nezkolabovaly služby v nemocnicích, 24hodinovou výjimku. Pokud mám správné informace, už se v tomto duchu jedná. Jsem přesvědčen o tom, že to možné je, protože transpozici jsme udělali, a každý stát má možnost si o nějakou výjimku požádat – jde jen o argumentaci, abychom situaci vysvětlili,“ myslí si Jiří Mašek (ANO).
Dopad změny se přitom u jednotlivých nemocnic liší. Zatímco ty velké jsou flexibilní, malé mají smůlu. „V tuto chvíli by 70 malých nemocnic skončilo. Dřív jsem měl na víkend dva lidi, teď mám čtyři. Jestliže mám na oddělení šest lidí, mají rozvrtané všechny víkendy. Chtěli jsme vylepšit situaci lékařů, aby mohli být u rodin, ale zákonem jsme to úplně zazdili. Služby nejsme schopni rozepsat a patří poděkování poslanci Kaňkovskému, že načetl pozměňovací návrh, protože to byla jediná možnost, jak to posunout,“ poukazuje David Kasal (ANO), který navíc upozorňuje na to, že mnoho zařízení přijde o externisty. Ti totiž přijeli třeba na dvoudenní službu, kvůli 12hodinové ale dojíždět nechtějí. Zároveň někteří nemocniční lékaři kvůli nemožnosti 24hodinových služeb chtějí podat výpověď, a to právě kvůli tomu, že pro ně bude změna znamenat rozbité víkendy.
Ožehavá situace
Jak vlastně vášnivě diskutovaný návrh umožňující delší přesčasy předložený Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) vznikl? „Na poslední chvíli jsme se snažili najít řešení, které vyvolávali kolegové – ředitelé a primáři z nemocnic. V květnu a červnu se začali ozývat, že to vidí velmi špatně. Akcentovali přitom změny v dohodách o pracovní činnosti, které se výrazně mění. Náš pozměňovací návrh je ‚nevyexoval‘, mohou dále pokračovat. My jsme návrh podali proto, aby v koši nabídky pro zaměstnance a zaměstnavatele byla kromě dohod o pracovní činnosti ještě další legální možnost. Není to přitom o tom, že bychom chtěli vzít kolegům peníze – je potřeba za služby vyjednat odměny a v řadě nemocnic už se to děje. Vyvolali jsme ovšem velkou nevoli České lékařské komory a mladých lékařů,“ popisuje Vít Kaňkovský.
Ministerstvo se přitom snažilo vyjednat výjimku na 24hodinové služby už během přípravy novely zákoníku práce, kdy proběhla řada jednání s Evropskou komisí – ovšem neúspěšně. „V tuto chvíli jsme zkusili ještě trochu nekonformní kanály směrem k Evropské komisi a využili jsme naše europoslance. Pan ministr Jurečka znovu zadal minulý týden úkol vrchní ředitelce, aby situaci prověřila. Do této situace se dostávají i jiné státy, což by tomu také mohlo pomoci. Problém je, že komise není tak pružná a za 14 dní to nevyjedná,“ konstatuje Vít Kaňkovský, podle něhož tak ředitelům nemocnic na začátku října dost možná nezbude nic jiného, než rozepsat služby s příslužbou, jinak nezajistí péči.
Mohlo by vás zajímat
„Chápeme, že situace ve zdravotnictví je složitá, a snažíme se hledat cesty, jakým způsobem do budoucna úpravu změnit, aby ale zároveň zůstala eurokonformní a nebyli jsme v kolizi se směrnicí. Se slávou jsme ji transponovali a mohli komisi vykázat, že máme vše splněno, takže proti nám zastaví řízení ve smyslu ukládání nemalých pokut. Je tedy třeba nepřijít s úpravou, která situaci vrátí zpátky. Proto ve spolupráci s některými europoslanci stav prověřujeme a čekáme na stanovisko Evropské komise. Situace ve zdravotnictví v Evropě celkově je složitá a komise tak čelí dotazům i ze strany jiných států. Bohužel v tomto směru nekoná tak rychle a pružně, jak bychom potřebovali, ale na naše dotazy bychom měli dostat odpovědi v řádu dnů. Pak budeme vědět, co do budoucna bude možné upravit a jak,“ říká vrchní ředitelka sekce legislativy na ministerstvu práce a sociálních věcí Dana Roučková.
Pokud by komise možnost 24hodinových služeb připustila, byla by podle Kaňkovského podána rychlá novela, která by jim dala zelenou. Zároveň je Kaňkovský ochoten v horizontu několika týdnů připravit poslaneckou novelu, která by kontroverzní paragraf 93 o přesčasech vyňala.
Bez dalších změn to nepůjde
Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že některé věci, které nyní řešíme, nejsou žádnou novinkou. „Chtěla bych vyvrátit řadu dezinformací, které se kolem novely objevují. My nezkracujeme délku směny z nějakého času na 12 hodin. 12 hodin platí dlouhá léta, dokonce mám pocit, že v České republice nikdy nebylo možné mít směnu delší než 12 hodin, a novela na tom nic nezměnila. K těmto 12 hodinám je navíc extra možný čas výkonu práce, například přesčas, a to až čtyři hodiny. Oblast pracovní doby a odpočinků je zkrátka evropskou legislativou striktně regulována,“ osvětluje Dana Roučková.
Jisté tak je, že během nadcházejících pěti let, na které máme nyní výjimku v souvislosti s přesčasy, se musí přijmout změny tak, abychom začali nové znění zákoníku práce naplňovat. Mezi ty může patřit snížení počtu zařízení, která fungují ve 24hodinovém režimu, úprava místní a časové dostupnosti, změna systému ohodnocování lékařů či zapojení ambulantních lékařů do služeb. „Předdomluvil jsem s pojišťovnami, že jsou schopny změnit smlouvy a dát tam povinnost. Samozřejmě tam pak musí být sankce,“ dodává Roman Kraus.
Michaela Koubová