Existuje celá řada důvodů, proč věnovat pozornost duševnímu zdraví těhotných žen. Nová studie publikovaná v prestižním žurnálu The Lancet Psychiatry k tomu přidává další. Pokud psychické obtíže žen v těhotenství nejsou řešeny a budoucím matkám se nedostane odpovídající péče, výrazně roste riziko, že porodí předčasně, což znamená nebezpečí pro novorozence, včetně vyššího rizika úmrtí během porodu nebo krátce po něm. I proto je na místě, aby těhotné ženy procházely screeningem zaměřeným nejen na jejich tělesné zdraví, ale také cíleně sledujícím jejich duševní stav.
Pokud má těhotná žena v anamnéze psychické onemocnění, znamená to nárůst rizik během porodu pro ni i pro její dítě. Pokud se však nastávající matce dostane odpovídající podpory a péče v oblasti duševního, rizika komplikací výrazně klesají. Takový je ve stručnosti závěr rozsáhlé anglické populační studie zaměřené na porodnické a neonatologické výsledky v souvislosti s duševním zdravím matek, která byla nedávno publikována v prestižním žurnálu The Lancet Psychiatry. Studie také potvrzuje pozitivní vliv odpovídající odborné péče o těhotné ženy v oblasti duševního zdraví.
„Naše výsledky ukazují, že informace o úrovni a vhodném načasováním péče o duševní zdraví, ještě před zahájením těhotenství, mohou pomoci k tomu, že ženy s rizikem komplikací během porodu mohou být včas identifikovány,“ shrnuje autorský tým s tím, že v ideálním případě by se informace o tom, že existuje odborná péče v oblasti duševního zdraví i během těhotenství a po porodu, měly k budoucím matkám dostat ještě dříve, než otěhotní nebo na začátku těhotenství. Pokud se podaří včas identifikovat matky, kterým v důsledku psychických problémů hrozí komplikace během a po porodu, a současně jim nabídnout odpovídající péči ve správnou dobu, riziko předčasného porodu a s ním spojených rizik pro matku i dítě, klesne.
Důležité je odhalit varovné signály včas
Zmiňovaná studie potvrdila již dřívější předpoklady o tom, že psychické onemocnění matky má vliv i na průběh porodu a stav novorozence. Pro srovnání, ženy, které měly ve své anamnéze hospitalizaci kvůli psychickému onemocnění, měly dvakrát vyšší riziko, že porodí předčasně, oproti těm, které v minulosti nebyly v kontaktu s profesionální péčí v oblasti duševního zdraví. Stejně tak u těchto žen rostlo riziko, že se dítě narodí menší, než by mělo, i když k porodu dojde v termínu.
O to důležitější je mít možnost včas a správně identifikovat těhotné ženy, které mají psychické problémy a potřebují odpovídající péči. Proto zmiňovaná studie doporučuje, aby ženy v těhotenství procházely také určitou formou screeningu, jenž bude zaměřený právě na jejich duševní zdraví. Podle Louise Howardové, emeritní profesorky psychiatrie specializující se na duševní zdraví žen, která působí na King’s College London, by takový screening mohl včas odhalit varovné signály vedoucí k možným nepříznivým důsledkům.
Pokud jsou totiž tyto varovné signály včas a správně identifikovány, lze ženám poskytnout vhodnou odbornou pomoc, a tím zabránit předčasnému porodu i dalším porodnickým komplikacím ohrožujícím zdraví matky i dítěte. „Duševní onemocnění je léčitelná záležitost…odborníci poskytující péči těhotným ženám se zaměřují na to, že přemýšlí o dalších ovlivnitelných rizikových faktorech, jako jsou kouření nebo obezita, ale možná tak moc nemysleli na některá další rizika, která se týkají žen s duševním onemocněním,“ popsala expertka britskému deníku The Guardian.
Podle ní tato studie potvrdila význam péče o duševní zdraví matek a také potřebu odpovídajících služeb v této oblasti: „Tyto služby jsou pod obrovským tlakem, avšak tato studie zdůrazňuje potřebu toho, aby byly k dispozici, protože právě jejich dostupnost znamená obrovský rozdíl (pro zdraví matek i dětí – pozn. redakce).“
Porodní asistentky i porodníci potřebují lepší znalosti
Sama profesorka Howardová v roce 2014 vedla komisi, jenž připravila doporučení Nice pro oblast předporodního a poporodního duševního zdraví. Nyní je však podle ní čas na to, aby tato odborná doporučení byla aktualizována právě na základě nové studie. Tehdy totiž odborný tým neměl k dispozici všechna data, která jsou nyní dostupná a je možné s nimi pracovat. Například tehdy nebylo detailněji prokázáno, jak spolu souvisí závažnost duševního onemocnění matky a průběh porodu, včetně možných rizik pro novorozence.
„Význam této studie spočívá v propojení nepříznivých důsledků porodu a závažností duševního onemocnění. Tato studie také zdůrazňuje význam opravdu dobrého vzdělávání porodních asistentek a porodníků v oblasti duševního zdraví matek,“ vysvětluje profesorka Howardová.
Mimo jiné studie ukázala, že 0,65 % matek, které byly v minulosti hospitalizovány v důsledku duševního onemocnění, porodí mrtvé dítě. Pro srovnání u matek bez této anamnézy dojde k porodu k mrtvého dítěte v 0,45 % případů. „To jsou poměrně malá, ale přesto zničující čísla, protože se jedná o děti narozené mrtvé,“ upozornila expertka.
Včasná a správná podpora je zásadní
Tato studie je unikátní v tom, že poskytuje data na populační úrovni. Zahrnuje údaje o více než dvou milionech porodů v Anglii, a to jak u žen z majoritní populace, tak u menšin. Současně tato práce propojuje informace o tom, jaké výsledky jednotlivé porody přinesly, tedy, zda a jaké se objevily komplikace jak pro matku, tak pro dítě, spolu s údaji o tom, zda konkrétní žena během těhotenství či ještě před jeho počátkem vyhledala některou ze služeb v oblasti duševního zdraví, tedy byla léčena s některým z psychických onemocnění.
„Naše závěry poukazují na význam přidání dalších otázek v oblasti porodnických rizik, které se budou týkat také duševního zdraví, k těm stávajícím, jenž se zaměřují na užívání léků, kouření, konzumaci alkoholu, nelegálních drog a další nepříznivé stavy. Tyto otázky by měly být pokládány ženám, jenž plánují těhotenství nebo se nedávno dozvěděly, že jsou těhotné,“ shrnuje autorský tým.
Ludmila Hamplová
