Významný pokrok na poli medicíny se povedl lékařům z University of Maryland Medical Center (UMMC). Pacientovi tento týden úspěšně transplantovali srdce z geneticky modifikovaného prasete. Stalo se tak vůbec podruhé v historii. Tím se naskytla naděje i pro další lidi, jejichž životy ohrožují onemocnění srdce. Nemocnice oznámila, že pacient již samostatně dýchá a nové srdce funguje dostatečně bez nutnosti podpůrných zařízení.

Osmapadesátiletý Lawrence Faucette trpěl srdeční chorobou v konečném stadiu. Již dříve měl periferní cévní onemocnění a komplikace s vnitřním krvácením, což mu znemožňovalo podstoupit klasickou transplantaci srdce. V marylandském středisku byl přijat poté, co se u něho projevily příznaky srdečního selhání. V tu dobu již prý věděl, že xenotransplantace (náhrada nefunkčního orgánu či tkáně odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu) je jeho jedinou naději na přežití.

Experimentální xenotransplantační operace musela být schválena i americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ten jí dal zelenou v rámci svého programu „soucitného použití“. FDA program popisuje jako „potenciální způsob pro pacienta se závažným nebo bezprostředně život ohrožujícím onemocněním nebo stavem, jak získat přístup ke zkoumanému léčivému přípravku (léku, biologickému přípravku nebo zdravotnickému prostředku) pro léčbu mimo klinické studie, pokud nejsou k dispozici žádné srovnatelné nebo uspokojivé alternativní možnosti léčby“.

Srdce, které lékaři Faucettovi implantovali, ovšem nebylo „obyčejné“. Pocházelo z geneticky modifikovaného prasete od společnosti Revivcor, dceřiné společnosti United Therapeutics Corporation, přičemž zvíře mělo upraveno deset genů, včetně tří genů „vyřazených“ nebo deaktivovaných. To mělo zabránit tomu, aby lidský imunitní systém orgán nepřijal. Další prasečí gen byl upraven tak, aby řídil růst prasečího srdce, zatímco šest lidských genů bylo přidáno do prasečího genomu, aby se zvýšila šance na přijetí imunitním systémem. Lékaři dále potlačují jeho přirozenou reakci podáváním protilátek pacientovi.

„Znovu nabízíme umírajícímu pacientovi šanci na delší život a jsme panu Faucettovi nesmírně vděční za jeho odvahu a ochotu přispět k rozvoji našich znalostí v této oblasti,“ uvedl lékař Bartley Griffith, který operaci provedl. Odkazuje přitom na historicky první transplantaci prasečího srdce lidskému pacientovi, kterou provedl shodný lékařský tým v lednu loňského roku. Přestože operace skončila úspěchem, pacient, 57letý David Bennett, po dvou měsících zemřel. Na vině byla tehdy podle výsledků pitvy „komplexní řada faktorů“.

Mohlo by vás zajímat

-fk-