Ministerstvo zdravotnictví plánuje spojit 14 krajských hygien pod jednu státní hygienickou službu. Zároveň chce sloučit dva zdravotní ústavy v jeden a ustavit radu vlády pro veřejné zdraví. Cílem těchto změn je budování veřejného zdraví, do něhož se zapojí nejen zdravotnický segment, ale i další resorty. Reorganizaci systému by měla přinést novela zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví, která je v tuto chvíli po vnitřním připomínkovém řízení. Její obsah přiblížili zástupci ministerstva zdravotnictví na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru.
„Chtěli bychom přepnout uvažování stakeholderů v celém systému od hygieny vnímané historicky do veřejného zdraví a pojmout to jako budování veřejného zdraví. Měli bychom se posunout ze situace, kdy dominantně kontrolujeme a prověřujeme, do situace zlepšování veřejného zdraví, což je daleko větší množina než čistá hygiena,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Novela počítá s tím, že struktura krajských hygienických stanic zůstane zachována. Každý kraj tak bude samostatnou sekcí v rámci hygieny, kterou povede ředitel sekce. Ten by měl mít stejné pravomoci k řízení všech lokálních záležitostí jako ředitel krajské hygienické stanice, takže by nemělo dojít k žádným zbytečným prodlevám při reakci.
„Nehodláme nijak protahovat procesní záležitosti, takže když se v regionu něco stane, nemusí se ředitel sekce ptát na centrále. Za všechno zodpovídá a rozhoduje ředitel v daném regionu,“ poukazuje náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic s tím, že přes centrálu by ředitel řešil problematiku jen tehdy, pokud by potřeboval součinnost dalších krajů. A protože se nyní řeší také novela krizového zákona, je snaha zakotvit pravomoci těchto regionálních ředitelů i zde.
„Je nulový zájem na tom, aby se jakkoliv snižovaly kompetence šéfa krajské hygieny na úrovni kraje. Stejně tak musí mít hejtman partnera v řediteli krajské hygieny, jinak nemůže řešit akutní situace na úrovni kraje. Na druhé straně musí mít stát nástroj, pokud je nějaká situace ve dvou, třech krajích, případně pandemie na úrovni celé republiky, aby mohl v dané chvíli situaci efektivně koordinovat,“ objasňuje ministr Válek.
Další novinkou je vznik nového oddělení interního auditu na centrále Státní hygienické služby, díky kterému bude možné lépe monitorovat stav zakázek či jak se zachází se zaměstnanci. Vedle toho zde bude pozice ombudsmana pro zaměstnance a také oddělení hrozeb, které bude zodpovědné za přípravu na všechny další možné krize.
Jeden zdravotní ústav
Nově by také měl být v Česku místo dvou zdravotních ústavů v Ústí nad Labem a Ostravě pouze jeden, který vznikne sloučením. Výsledkem by mělo být, že zatímco se nyní některé laboratoře provozují dvojmo, ačkoliv někdy nejsou dostatečně využívány, do budoucna by měla být laboratoř jedna s větší odborností. Zdravotní ústav by měl také dostat vlastní paragraf v zákoně, protože nyní je řešen v paragrafu společně se Státním zdravotním ústavem. Měl by tak mít vlastní vymezené kompetence, protože doposud kompetence ZÚ a SZÚ rozděleny nebyly.
„Byli bychom rádi, aby Zdravotní ústav byl spolu s hygienami páteří, pracoval na testech kvality vod a podobně. Naopak Státní zdravotní ústav dostane pod své vedení všechny národní referenční laboratoře, aby mohl pracovat na správě o veřejné zdraví na celém území ČR, a bude poskytovat vědecké analýzy pro samotnou Státní hygienickou službu a ministerstvo zdravotnictví tak, abychom mohli udělat maximum v prevenci,“ vysvětluje Pavlovic.
Veřejné zdraví potřebuje kormidelníka
Protože je ale veřejné zdraví problematika, která zasahuje do více resortů, měla by podle návrhu vzniknout rada vlády pro veřejné zdraví.
„Naší vizí je dívat se na veřejné zdraví včetně jeho podpory globálně. Po dobu existence ČR tady nebyla konkrétní vize, kam chceme veřejné zdraví posouvat. My jsme se zamýšleli nad tím, že chceme vytvořit strukturu, rámec a budoucnost, a vyplynulo nám, že potřebujeme jednoho kormidelníka, který bude určovat, kam půjdeme. A institut veřejného zdraví není jen o resortu zdravotnictví, ale i jiných resortech – třeba ochrana zdraví při práci se týká hned čtyř resortů,“ načrtává ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Matyáš Fošum.
Podle ministra Válka je cílem více do hry vtáhnout další resorty. To se sice dělo i doposud, ale ne systémově.
„Ukazuje se jako naprosto zásadní nedívat se na oblast prevence a zdraví jen jako na něco, co zasahuje pouze ministerstvo zdravotnictví. Oblast je daleko širší, od ministerstva školství přes zemědělství po MPSV. Potřebujeme proto koordinátora, který bude veřejné zdraví koordinovat tak, abychom měli společnou schválenou strategii, kterou pak my promítneme do oblastí, za které jsme zodpovědní, a i další orgány budou strategii prosazovat na svých úrovních,“ dodává náměstek Pavlovic.
Michaela Koubová
