V rámci takzvané nemocniční reformy v Německu dojde mimo jiné ke zmenšení počtu nemocnic a nemocničních zařízení. Na první pohled by se mohlo zdát, že se to nutně podepíše na zhoršení dostupnosti nemocniční péče. Čerstvá data však naznačují, že by se taková očekávání nemusela vůbec naplnit. Lůžková kapacita německých nemocnic totiž byla v loňském roce využita jen z necelých 70 procent, což je výrazně méně než před pandemií covidu. Kliniky také ošetřily menší počet pacientů než v roce 2019, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Spolkový statistický úřad.
Počet hospitalizovaných pacientů v německých nemocnicích se v roce 2022 zvýšil o zhruba 63 tisíc v porovnání s rokem 2021. To představuje meziroční zvýšení o 0,4 procenta na 16,8 milionu. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů německého Spolkového statistického úřadu (Destatis).
Německé nemocnice tak i nadále přijaly k léčbě výrazně méně lidí než v době před pandemií koronaviru. V roce 2019 počet hospitalizací činil 19,4 milionu. Loňský údaj tak je o 13,4 procenta nižší než v posledním roce, který předcházel koronavirové pandemii.
Využití kapacity pod 70 procenty
Němečtí statistici rovněž zveřejnili, že v nemocnicích u našich západních sousedů bylo v loňském roce k dispozici celkem 480 382 lůžek, z čehož více než 26 tisíc připadalo na lůžka intenzivní péče a 7 672 na lůžka intermediární péče. Celkový stav lůžek se meziročně snížil o 0,7 procenta, počet lůžek intenzivní péče klesl o 3,6 procenta.
Pokud jde o využití lůžkové kapacity, ta v minulém roce dosáhla rovných 69 procent, využití kapacity lůžek intenzivní péče pak činila 68,7 procenta. V obou případech využití lůžkové kapacity zůstalo hluboko pod úrovní před pandemií koronaviru. V roce 2019 totiž celkové využití lůžkové kapacity činilo 77,2 procenta. Jen pro srovnání, v roce 2020 to bylo 67,3 a v roce 2021 68,2 procenta. Využití lůžkové kapacity v německých nemocnicích tak i loni zůstalo přibližně na covidových úrovních.
Pobyt v nemocnici trval v roce 2022 v průměru 7,2 dne. Průměrná délka hospitalizace se tak od roku 2018 fakticky nezměnila. Napříč různými odděleními se ale lišila. Průměrná délka pobytu na interním a všeobecném chirurgickém oddělení, kde se léčí nejvíce případů, byla v roce 2022 pouze 5,2 a 5,3 dne. Mezi odborná oddělení s výrazně delší délkou hospitalizace patřila geriatrie s 15,3 dne a psychiatrická oddělení s délkou hospitalizace v rozmezí 24,1 až 43,9 dne, uvedli němečtí statistici.
Milion a čtvrt zaměstnanců v nemocnicích
V německých nemocnicích ke konci loňského roku pracovalo přibližně milion a čtvrt zaměstnanců. Z toho 207 294 tvořil lékařský personál a více než milion sestával ze zaměstnanců v nelékařské službě. Ve srovnání s rokem 2021 se počet lékařů zaměstnaných v německých nemocnicích zvýšil o dvě procenta, počet ostatních zaměstnanců o 1,5 procenta. V pečovatelských službách, které jsou součástí nelékařského sektoru, pracovalo bezmála 510 tisíc zaměstnanců, což bylo meziročně o 2,4 procenta více.
Přepočtený počet zaměstnanců (přepočet na plný úvazek) v německých nemocnicích pak v loňském roce vycházel následovně: 173 233 zaměstnanců v lékařské službě, přes 792 tisíc v nelékařské službě, z toho 376 444 v pečovatelských službách. Meziroční nárůst tak činil přibližně jedno procento za všechny typy zaměstnanců.
Data Spolkového statistického úřadu jsou pozoruhodná obzvláště v kontextu připravované reformy německých nemocnic. V jejím rámci se mimo jiné počítá s redukci klinik a klasifikací na tři úrovně s tím, že ne všechny nemocnice budou moci poskytovat všechny šíře a typy léčby. Vzhledem k tomu, že využití lůžkové kapacity nemocnic se i v loňském roce nacházelo pod 70 procenty, nemělo by snížení počtu nemocnic představovat vážný problém pro dostupnost nemocniční péče. Zároveň je třeba dodat, že rok 2022 byl ještě z části zasažen dozvuky pandemie covidu, čímž mohly být statistiky o využití lůžkových kapacit zkresleny.
Sestry: Německo má nemocnic až moc
Nic to ale nemění na jiné statistice, kterou jen před pár dny přinesla Německá rada sester. Ta uvedla, že Německo disponuje příliš vysokým počtem nemocnic, což jen zostřuje problém nedostatku zejména ošetřovatelského personálu. V Německu na tisíc pacientů připadá 4,8 zdravotní sestry, což je bezmála poloviční počet než například v Norsku, kde toto číslo činí 8,3.
„Pokud jde o personální vybavení nemocnic, Německo patří na dno mezi srovnatelnými zeměmi. Z dlouhodobého hlediska to představuje nepřiměřenou zátěž,“ uvedla podle deníku Deutsches Ärzteblatt předsedkyně Německé rady sester Christine Voglerová.
Christine Volgerová z tohoto pohledu chválila nemocniční reformu, plánovanou spolkovým ministrem zdravotnictví Karlem Lauterbachem (SPD). Ta totiž s větší centralizací nemocnic i specializací počítá. „Reforma jde správným směrem,“ řekla Voglerová.
Zdeňka Musilová
