Nemocnost ohrožuje ekonomiku země, shodují se čeští a slovenský poslanci. Stát ale nemá přebírat zodpovědnost za jednotlivce, který se nestará o své zdraví

Zdravotnictví není jen o tom, jak z nemocných lidí udělat zdravé, ale také o tom, jak ze zdravých co nejdéle neudělat nemocné. Při zahájení 3. ročníku mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence to řekl místopředseda zdravotnického výboru české poslanecké sněmovny Petr Fifka. Je třeba prodloužit život lidí v plném zdraví, a to nejen fyzickém, ale i duševním, zdůraznil ve své přednášce o prevenci zdravotních rizik na Slovensku Marek Krajčí, předseda slovenského parlamentního zdravotnického výboru a bývalý ministr zdravotnictví.

Dodal, že ekonomika s prevencí jednoznačně souvisí. „Přestože Česko je v mnoha záležitostech týkajících se prevence zdravotních rizik na špici Evropy, v mnoha na tom nejsme zdaleka tak dobře. Máme vysokou prevalenci diabetu, kardiovaskulárních chorob a míra nemocnosti je daleko vyšší oproti vyspělým západoevropským státům,“ uvedl Fifka s tím, že to vede k ekonomickým ztrátám, a to kvůli výdajům státu potřebným k léčení nemocných lidí, ale také proto, že onemocnění lidí v aktivním věku jim znemožňuje pracovat a vytvářet zisk.

S těmito tezemi souhlasí i předseda slovenského parlamentního zdravotnického výboru a bývalý ministr zdravotnictví Marek Krajčí, který se ke konferenci připojil na dálku z Bratislavy. Doplnil, že ve statistikách odvratitelných úmrtí je na tom Česko o něco lépe než Slovensko, ale počty v obou zemích jsou nad průměrem EU.

Více záleží na návycích než na zdravotní péči

Množství lidí tak stále umírá z příčin, kterým lze předejít – jde zejména o ischemickou chorobu srdeční, rakovinu plic, následky užívání alkoholu, cévní onemocnění a úrazy včetně dopravních nehod. Marek Krajčí poukázal na to, že podle studie Globsecu v evropských zemích až za 40 procent předčasných úmrtí odpovídají faktory související s životním stylem. Poskytnutá zdravotní péče se na celkovém zdraví obyvatelstva odráží jen 10 procenty.

Krajčí rozvinul i Fifkovo tvrzení o ekonomických ztrátách při chybějící prevenci: „Lidé na Slovensku se v plném zdraví dožívají jen 56 let. Rostoucí podíl starších obyvatel a prodlužující se věk dožití dělají naše zdravotní systémy neudržitelnými z dlouhodobé perspektivy.“ Podle něj je třeba prodloužit život lidí v plném zdraví, a to nejen fyzickém, ale i duševním. “Vrátí se to ve vyšší produktivitě práce, ušetřených zdrojích na zdravotní péči a vyšší spokojenosti občanů,” shrnul poslanec.

Mohlo by vás zajímat

Kulatý stůl ZD: Jak dostat inovativní léčbu k pacientům? Rozumnou regulací a sdílením rizik

Dodal, že nemocnost a úmrtnost lidí na Slovensku až z 58 procent ovlivňují faktory, které přímo nesouvisejí se zdravotním systémem. A to zejména nezdravé stravování, kouření, znečištění ovzduší, alkohol a nízká fyzická aktivita. Krajčí tak potvrdil to, co nastínili i mnozí další účastníci konference – stát má sice roli v prevenci nemocí, ale klíčový je přístup lidí k vlastnímu zdraví.

Neefektivní investice státu

Prevenci se věnuje, nebo by s ní mělo pracovat, množství aktérů na různých úrovních. „V Evropské unii existuje program EU4HEALTH, který byl přijat v reakci na pandemii covid-19. Ta poukázala na křehkost vnitrostátních systémů zdravotní péče,“ řekl exministr Krajčí. Program se soustředí na podporu a ochranu zdraví, mezinárodní kampaně, prevenci nemocí, zejména rakoviny, či zlepšení kvality léků. Evropská unie na něj vyhradila rozpočet 5,3 miliardy eur.

„Na státní úrovni z úst politiků či jiných veřejných představitelů často zaznívá, že prevence zdravotních rizik musí být prioritou. Avšak v poměru k celkovým výdajům na zdravotnictví do ní investujeme méně než jedno procento financí. Ostatní peníze jsou vynaloženy na léčbu již nemocných lidí,“ přiblížil situaci na Slovensku Krajčí. Financování prevence by se přitom podle něj mělo odrazit v rozpočtu kapitoly zdravotnictví, ale i školství a sociálních věcí, které se na prevenci podílejí. Podle propočtů totiž 1 euro investované do prevence státu později ušetří 4 až 10 eur.

Na daních z alkoholu a tabáku Slovenská republika ročně vybere více než miliardu eur, která odpovídá asi jednomu procentu hrubého domácího produktu. Přesto jen velmi málo z těchto peněz stát dává na prevenci alkoholismu, kouření a dalších negativních jevů. Existuje několik národních programů prevence, podle Krajčího je však klíčové, aby nezůstaly jen na papíře.

Prohlídky, screening, očkování, média

Jednotliví aktéři prevence mají své úkoly. Na Slovensku v uplynulých letech výrazně stoupl zájem o preventivní prohlídky. Krajčí míní, že jedním z důvodů je bonifikace klientů zdravotních pojišťoven, kteří absolvují všechny předepsané preventivní prohlídky. Řečníci na konferenci se shodli na tom, že lidi lze nejlépe motivovat právě po finanční stránce – tedy odpuštěním poplatků, možností některá vyšetření a terapie absolvovat bezplatně, věcnými pozornostmi a jinými výhodami.

Krajčí souhlasí s názorem, že pojišťovny potřebují legislativně ukotvené pravomoci, aby na základě dat o zdravotním stavu svých pojištěnců mohly cíleně usměrňovat lidi v primární a sekundární prevenci. Sekundární prevence spočívá zejména ve včasném záchytu onemocnění a jejím důležitým nástrojem jsou screeningy. Spolupracují na nich gestoři, pojišťovny a poskytovatelé péče. Na Slovensku funguje u občanů v rizikové věkové skupině zvaní, aby se screeningu zúčastnili.

Další důležitou součástí prevence je očkování. Před několika měsíci se v Národní radě SR podařilo prosadit možnost očkování v lékárnách, zatím jde o očkování dospělých proti chřipce. „Věřím, že zkrácení cesty pacienta a vyšší přístup k vakcínám v následujících letech na Slovensku zvýší proočkovanost rizikové populace proti chřipce. Síť očkovacích lékáren umí pomoci i v případě nové pandemie,“ podotkl poslanec.

Prevenci onemocnění ovlivňují i média a sociální sítě. “Příklady přitahují,” prohlásil Krajčí. Lze to vidět například v televizním pořadu, který se na Slovensku nazývá Extrémní přeměny. V ní pomáhají morbidně obézním lidem zhubnout a zobrazují rok jejich cesty ke zdravějšímu životu.

Je řešením tělesná výchova?

Tím se však opět dostal k úloze jednotlivce – člověk sám musí změnit svůj životní styl a pracovat na zlepšování vlastního zdraví. „Politici často lidi i v oblasti zdraví přesvědčují, že stát se o ně postará. Stát by však neměl přebírat odpovědnost za nezodpovědné jednání jednotlivce,“ tvrdí poslanec. Podobná hesla o pomáhajícím státě na Slovensku bylo vidět i na billboardech před parlamentními volbami 30. září. Podle Krajčího by však každý jednotlivec měl převzít zodpovědnost za své stravování, pohyb a životní styl. V tom je důležitá již výchova dětí ke zdravým návykům.

Na margo fyzické aktivity dětí Krajčí říká: “Je ostudou, že ačkoli slovenští poslanci po dlouhých a vážných diskusích schválili povinnou třetí hodinu tělesné výchovy na školách, ministerstvo školství vnitřním předpisem školám tuto povinnost zrušilo.” Tématu tělesné výchovy ve školách se na konferenci věnovalo několik řečníků, jde však o komplexnější otázku.

Problém sportovní infrastruktury na Slovensku totiž nespočívá jen v chybějících hřištích, ale některé školy nemají ani tělocvičnu. Organizovaný sport ve sportovních klubech je pro mnohé rodiny finančně nedostupný. Školy mají daný určitý fond vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících a žákům nechtějí dát více hodin tělocviku na úkor jazyků, matematiky nebo přírodovědy.

Jako další problém, na který účastníci konference také upozornili, se v posledních letech ukazuje to, že někdy je i více než polovina žáků ve třídě z tělesné výchovy účelově osvobozena. Děti se z domova nejsou navyklé pohybovat se a jde o problém nedostatečné motivace dětí i učitelů, protože ve školách tělesná výchova není prioritou. V mnoha případech je její výuka řešena tak, že učitel nechá děti celou hodinu hrát například nějakou míčovou hru, což nemusí bavit všechny děti, a ty, kterým to nejde, to může snadno demotivovat.

Za podporu konference děkujeme české Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovny, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.

Foto: Radek Čepelák

Lucia Hakszer