Ekonomické efekty prevence jsou nesporné. Prevence snižuje náklady systému, pomáhá efektivněji alokovat zdroje a podporuje inovace. A v neposlední řadě zvyšuje produktivitu práce, pracovníci méně absentují a pracují více let. Ve svém vystoupení na konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence to řekl člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod. A mimo jiné promluvil i o efektivních možnostech, jak pro prevenci získávat zdroje.

„V současných podmínkách vývoje ekonomiky – a především veřejných financí – se bude téma zdravotnictví, které je stále silněji jedním z nosných výdajových pilířů, prolínat do úvah, jak systém zefektivnit,“ nastínil na úvod své přednášky v rámci prvního bloku konference Ekonomika prevence nazvaného Prevence zdravotních rizik – souhra či nesoulad aktérů Aleš Rod. A dodal: „V Národní ekonomické radě vlády je právě prevence jedním ze základních bodů, kterému věnujeme pozornost.“

Účastníci prvního bloku konference Ekonomika prevence nazvaného Prevence zdravotních rizik – souhra či nesoulad aktérů (zleva): primář kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce Petr Neužil, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marian Hajdúch, generální ředitel slovenské Union zdravotní pojišťovny Michal Špaňár, předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor diskuse Ivo Hartmann, člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod a místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka naslouchají přednášce, kterou přes telehovor pronesl předseda výboru pro zdravotnictví Národní rady Slovenské republiky a bývalý slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Ekonomických efektů existuje více, tím nejzásadnějším je ale podle Roda zcela jistě redukce nákladů zdravotního systému. Programy prevence díky včasnému zjištění a zásahu snižují výdaje na léčbu, ale zároveň dávají možnost „hrát si“ s pojistnými náklady. Dalším ekonomickým efektem prevence je zvýšená produktivita na pracovním trhu, která se prolíná do demografického trendu. Efektivní prevence ve zdravotnictví vede ke zvýšení pracovní efektivity, pracovníci mají méně absencí a pracují více let. Pozitivním ekonomickým efektem prevence je i lepší a efektivnější alokace zdrojů. „Díky prevenčním programům umožňuje nemocnicím a klinikám soustředit se na vážnější problémy a také lépe plánovat politiky v oblasti veřejného zdraví – třeba tak, že budou pracovat s daty, stanovovat si měřitelné cíle a vyhodnocovat je,“ vysvětlil Rod. Zásadní jsou podle něj z ekonomického pohledu u prevence i sociální výhody a zvyšování kvality života všech sociálních skupin a také podpora výzkumu, technologií inovací.

Vzdělávat už v nízkém věku

Aleš Rod na konferenci pohovořil i o tom, jak lze na prevenci ve zdravotnictví získávat zdroje. „Efektivní preventivní programy samozřejmě vyžadují hodně peněz a možností, jak je získat, nabízí teorie i praxe relativně hodně,“ uvedl Rod. Nejvyužívanějším způsobem získávání zdrojů na prevenci je podle něj využívání veřejného financování a daňových pobídek. V té souvislosti zmínil, že nemalé spotřební daně vybrané ze „závislostního průmyslu“ proudí do státního rozpočtu. „A nabízelo by se směřovat je přímo do preventivních programů. Ale jako ekonom musím dodat, že napřimování účelů vybíraných daní není politika, která by se úplně líbila lidem spravujícím veřejné finance – takže to není jednoduché ani legislativně, ani fundamentálně,“ upozornil Rod, který v oblasti spotřebních daní považuje za efektivnější princip snižování rizik založený na datech, tedy harm reduction. „A jsem rád, že si česká vláda dala tento princip do programového prohlášení,“ řekl Rod.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se na konferenci Ekonomika prevence vítá s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem.

Rod na konferenci představil i konkrétní zahraniční příklad dopadů politiky snižování zdravotních rizik. „Ve Velké Británii byla v roce 2015 přijata politika nicotine inhaling products regulation (regulace produktů, u nichž dochází k inhalaci nikotinu – pozn. red.), která nastínila cestu k tomu, jakými způsoby budou lidé konzumovat nikotin,“ uvedl Rod. V roce 2007 měla Británie prevalenci denních kuřáků téměř čtvrtinu populace. Docházelo sice k mírnému pozitivnímu trendu, který ale nebyl dost rychlý. „K zásadnější změně došlo právě po roce 2015 po aplikaci politik, kterými byly kombinace regulatorních legislativních omezení, včetně daňových, ale i kampaní veřejného zdraví a speciálních programů, které cílili na jednotlivé sociální skupiny, například budoucí nebo současné matky či lidi s komorbiditami,“ vysvětlil Rod. Apel na to, aby lidé přestali kouřit, a pokud to nejde a ti lidé to nedokážou, aby alespoň spotřebovávali nikotin méně rizikovými cestami, způsobil, že užívání klasických spalovaných cigaret, které nese významná zdravotní rizika, od té doby klesalo, naopak rostlo užívání cigaret elektronických. To ukazuje i následující graf:

Prevalenci kouření ve Velké Británii – klasické vs. elektronické cigarety. Zdroj: smokinginengland.info

Efektivními možnostmi získávání zdrojů pro prevenci je podle Roda i nabídnutí daňových pobídek a také partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a také investice do vzdělávání, a to na všech úrovních. „Začínat bychom měli už od předškolního věku nebo na základních školách, vysvětlovat dětem, že to jak jí, jak se hýbou nebo jak spí, bude dramaticky ovlivňovat jejich pozdější zdravotní stav,“ upozornil člen Národní ekonomické rady vlády. A dodal: „A samozřejmě k nim musíme promlouvat jiným jazykem než jazykem příruček zdravotních pojišťoven pro jejich pojištěnce.“

Mezi další pilíře získávání zdrojů na prevenci podle Roda patří sociální dluhopisy a podmíněné granty, například dotační pobídky nebo granty, jejichž výše se odvíjí od výsledků, dále využití technologií (například telemedicíny), sdílení dat a práce s nimi, tržní přístupy k regulaci a zpětné mechanismy hodnocení.

Na konferenci Zdravotnického deníku hovoří hokejový brankář Dominik Hašek, naslouchá mu poslanec slovenské Národní rady a bývalý ministr zdravotnictví Richard Raši.

Nezačínat stále znova na zelené louce

Tuzemské zdravotnictví je podle Aleše Roda nutné vnímat tak, že má dvojjedinou roli. Tou první je, že je významným pilířem kvality života v České republice. „Drtivá většina Čechů si podle Roda – ať už nahlas, nebo aspoň interně – uvědomuje, že je zdravotnictví v ČR nesmírně kvalitní a má k němu přístup téměř každý,“ řekl na konferenci Rod. Podle něj je zároveň nutné mluvit i o druhé roli tuzemského zdravotnictví – o tom, že je jedním ze základních pilířů veřejných výdajů státu. „Náklady na zdravotnictví se blíží 500 miliardám korun ročně a s ohledem na demografii budou navíc každým rokem stoupat,“ varoval Rod.

Proto je podle člena Národní ekonomické rady vlády potřeba zaměřit se na prevenci, která je „jedním ze základních stavebních kamenů toho, aby ve zdravotnictví docházelo ke generování dostatečných zdrojů na další formy léčby, na efektivní práci s daty i na potřebné investice a inovace“. Toho lze ale podle Roda dosáhnout pouze za předpokladu, že se plány zdravotních politik skutečně efektivně překročí jeden politický cyklus. „Že čtyřletý politický cyklus, v rámci kterého velmi často dochází k výměně vedení resortu zdravotnictví, nebude začínat na zelené louce. Že budou ti lidé provozními manažery, ne lidmi, kteří všechno překopou,“ uzavřel svou úvahu Aleš Rod.

Jakub Němec

Mohlo by vás zajímat

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.

Náměstek VZP Ivan Duškov a fotbalový brankář Tomáš Vaclík.
Publikum konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence se často zapojovalo do diskusí zajímavými dotazy.
Kuloární diskuze na konferenci Ekonomika prevence, uprostřed ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.