Přílišná benevolence ke kouření, obavy z institucionalizací: SANT projednával připomínky ke zprávám o duševním zdraví i nepřenosných nemocech

Na své včerejší schůzi diskutovali členové Evropského podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) o pozměňovacích návrzích k návrhům zpráv o duševním zdraví a o nepřenosných onemocněních. Těch se sešlo souhrnně hodně přes tisíc, přesto ale podle většiny diskutujících začíná v zásadních bodech docházet ke shodě. Nejsilnější kritice v diskusi čelila zpráva o nepřenosných chorobách za nedůraznost v oblasti kouření. O zprávách se bude hlasovat na konci října.

„Chci poděkovat stínovým zpravodajům za velice produktivní první jednání, ale i všem stakeholderům, se kterými jsme diskutovali o detailech této zprávy,“ řekla na úvod rozpravy o pozměňovacích návrzích ke zprávě o duševním zdraví její zpravodajka, portugalská europoslankyně Sara Cerdasová. Ta zdůraznila význam zprávy pro celou Unii.

„Důležité je uvědomit si, co můžeme v oblasti duševního zdraví dělat. Je třeba udělat krok zpět a podívat se na smlouvy a na to, že ochrana zdraví je sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií. Můžeme v téhle oblasti udělat hodně pro prevenci a podporu zdraví, ale u řady otázek také v oblasti poradenství členským státům a Komisi. Tato zpráva může uvolnit určitý potenciál ze strany Evropského parlamentu i SANT,“ řekla Cerdasová ke zprávě, k níž bylo podáno celkem bylo podáno 524 pozměňovacích návrhů.

Francouzská europoslankyně Catherine Amalricová vyzdvihla důležitost projednávaného dokumentu dokumentu, když řekla, že tato zpráva musí být jednou z priorit SANT. Projednávání ji naplňuje optimismem. „Jednotlivé skupiny předložily stovky pozměňovacích návrhů, které by měly tuto zprávu posílit a které zároveň ukazují, že se vlastně v této oblasti v zásadě shodujeme,“ uvedla.

Za prioritu označila Amalricová, aby byl pacient v centru celého procesu. „Počínaje diagnózou až po léčbu, a to včetně prevence. Klíčová je úloha revize farmaceutické legislativy, pokud jde o přístup k léčbě duševních nemocí, ale také jde o to, aby se užívaly ty správné léky ve správných dávkách. Velmi důležitá je i úloha prevence zneužívání léků tak, abychom se vyhnuli závislostem,“ zdůraznila Amalricová.

Mohlo by vás zajímat

Patálie se spolknutou knoflíkovou baterií: v experimentu se osvědčil „origami robot“

Nezapomínat na dostupnost

Shodu ve většině oblastí v politických skupinách kvitoval i řecký europoslanec Stelios Kympouropoulos. Podle něj je u pozměňovacích návrhů klíčová žádost o vypracování evropské strategie duševního zdraví a apel na to, aby byl uznán vztah mezi duševním a fyzickým zdravím.

Mezi stínovými zpravodaji vystoupil také chorvatský europoslanec Tomislav Sokol, který varoval před příliš silnou institucionalizací v péči o duševní zdraví. „Je to koncept, který může být cenný, ale musíme postupovat obezřetně a kontrolovat, abychom se vyhnuli negativním dopadům, aby nebyl systém zneužíván. Je například nutné kontrolovat, aby byly v ústavech jen lidé, kteří ještě nejsou připraveni na integraci do společnosti,“ uvedl Sokol.

Rumunský europoslanec Nicolae Ştefănuță míní, že by v oblasti duševního zdraví měla být prioritou dostupnost péče – bylo by potřeba zajistit, aby v každém členském státě EU existoval určitý počet hodin terapie, který bude pokryt ze zdravotního pojištění. „V Rumunsku stojí hodina terapie zhruba 50 euro, a to je v naší zemi hodně. Ne každý si takový výdaj může dovolit. A mnozí mladí lidé trpí, protože se k terapii dostanou až tehdy, kdy už jsou v opravdu závažné situaci, například po hospitalizaci na psychiatrii,“ řekl Ştefănuță.

Že se při přípravě zprávy daří v mnoha ohledech najít politickou shodu, na závěr ocenila i předkladatelka Cerdasová. Zároveň okomentovala i složitost přípravy zprávy. „Tohle není zpráva, která řekne, že můžeme použít nějaké paušální řešení na úrovni Evropské unie. Potřebujeme řešení pro 27 členských států a 450 milionů obyvatel. Něco co funguje na Madeiře, nemusí být účelné v Bruselu,“ uzavřela Cerdasová.

Apel na větší ambicióznost

Předmětem jednání SANT byla i rozprava k 836 pozměňovacím návrhům k návrhu zprávy o nepřenosných chorobách. Zpravodajem je dánský europoslanec Erik Poulsen, který zdůraznil, že některé politické skupiny by se rády držely původního znění, které obecně deklarovalo posílení Evropy v boji proti nenakažlivým nemocem, jež způsobují 90 procent úmrtí v Evropské unii. „Pro mne je však důležité zaměřit se na konkrétní oblasti – prevenci, včasnou diagnostiku a investování do inovací a léčiv. Měli bychom být ambicióznější i v problematice životního prostředí,“ řekl Poulsen.

Někteří stínoví zpravodajové návrhu vyjadřovali optimismus. „Ve vyjednávání mezi skupinami jsme dosáhli prvního kompromisního návrhu a v řadě oblastí už se nám daří dosáhnout shody,“ uvedla například švédská europoslankyně Sara Skyttedalová. „Většina pozměňovacích návrhů směřuje ke snižování nerovností v oblasti prevence, diagnostiky a přístupu ke zdraví. Covidová krize nám ukázala, jak důležité je mít evropskou strategii předvídání a sledování dopadů zdravotní krize na včasnou diagnostiku a léčbu chronických chorob pro všechny,” komentovala připomínky Francouzska Amalricová.

Návrh se ale dočkal i kritiky – a to především kvůli kouření. Zprávu považuje za příliš mírnou například Alessandra Morettiová. „Návrh byl původně velice slabý a nedostatečný, zvláště u kouření a alkoholu. Byla bych ráda, aby se postupně zvýšila a posílila ambicióznost tohoto textu,“ řekla na jednání Morettiová. A dodala: „Za obrovský politický problém považuji, pokud Výbor pro zdraví Evropského parlamentu nebude zastávat obranu zdraví občanů. Kdo jiný to dnes bude dělat?“

Také francouzská europoslankyně Michèle Rivasiová považuje mezi pozměňovacími návrhy za nejzásadnější ty, které se týkají kouření. „Chtěla bych, abychom revidovali směrnici o tabáku a jeho zdanění a implementaci rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace. Ty nástroje máme, ale neimplementujeme. Přitom je to priorita,“ zdůraznila Rivasiová.

Na obou zprávách a připomínkách k nim nyní začínají pracovat technické týmy, hlasování by se mělo na Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) uskutečnit 24. října.

Jakub Němec