Výdaje na zdravotnictví se po pandemii v každé zemi zvýšily a na předchozí úroveň se již nikdy nevrátí. Rozpočet na zdravotnictví má však své limity, a proto je třeba se zaměřit na vzdělávání a prevenci. Na třetím ročníku konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence to řekl přednosta Kliniky alergologie a plicních nemocí Národního lékařského institutu v Polsku, předseda Polské společnosti pro veřejné zdraví a profesor Andrzej Mariusz Fal.
Chronické onemocnění se podle profesora začíná vyskytovat po 40. roku života a po 60. roku života už může mít člověk tři chronické choroby. Důvodem jsou různé rizikové faktory jako alkohol, tabák či špatná strava. Přibývá sice lidí, kteří se dožívají vyššího věku, ale také přibývá chronických nemocí. To znamená, že se zvyšují i náklady na zdravotnictví. „Na pacienta do 65 let věku utratíme přibližně 1,2 tisíce polských zlotých, po tomto věku se to ale ztrojnásobuje. Žijeme ve světě, kde je stále více potřebná zdravotní péče, ale nemáme na to dostatek financí,“ tvrdí.
Profesor Fal poukázal na to, že čím více peněz jde na zdravotnictví v zemi, tím delší je život jejího obyvatelstva. Za poslední čtyři roky, i kvůli pandemii, však výrazně vzrostly výdaje na zdravotní péči. „Když už jednou výdaje vyrostou, nikdy se nevrátí na stejnou úroveň, ani když už pandemie skončila. Státy s vysokým příjmem utrácejí asi pětinu rozpočtu na zdravotnictví. Problém je v tom, že už nemáme jak zvyšovat rozpočet na zdravotnictví, proto potřebujeme zlepšovat vzdělání a prevenci,“ řekl na úvod konference prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví.
Je třeba změnit životní styl
Země proto musí najít nové zdroje financování zdravotnictví, protože některé zdravotnické služby se mohou stát nedostupnými. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila dosažitelné cíle pro rok 2030. „Jedna skupina těchto cílů se týká pohody a dobrého duševního zdraví. Zde se nebavíme o nemocniční a ambulantní péči, ale o životním stylu. WHO již před deseti lety uvedla, že jediným způsobem, jak nepřekročit rozpočet, je změnit životní styl,“ upozornil Fal.
Bylo také spočítáno, že investice do prevence několikanásobně převyšují peníze ušetřené na zdravotní péči. Například jeden americký dolar investovaný do prevence kouření může přinést osm dolarů. „Každý dolar investovaný do prevence sníží výdaje na zdravotní péči. Pokud změníme vzorce chování, bude to mít pozitivní dopad na příjmy. To znamená, že se zlepší kvalita našeho života. Proto potřebujeme prevenci,“ zdůraznil profesor.
Podle Fala si lidé pod pojmem prevence představují včasné screeningové vyšetření u lékaře, ale to je sekundární prevence. Země by se však měly zaměřit na tzv. primordiální prevenci, která se může vyplatit až dvanáctkrát. „Jde například o vzdělávání. Řekněte dětem ve škole, že kouření je škodlivé, a nechte je, ať to řeknou svým rodičům, kteří kouří. Pokud půjdete touto cestou, většina dětí nikdy kouřit nezačne,“ míní prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví s tím, že by pomohly i vyšší spotřební daně na alkohol, cigarety, nealkoholické pivo a elektronické cigarety.
Příkladnými zeměmi v boji proti kouření jsou podle profesora Švédsko a Nový Zéland. Švédsko je podle něj první evropskou zemí bez cigaret – tento rok měli pouze pět procent kuřáků. Mají také nejméně onkologických onemocnění v Evropě, respektive nejméně rakoviny plic a dýchacích cest. Dalším příkladem je Nový Zéland, který již nebude prodávat cigarety určitým skupinám obyvatel. „Až letos dosáhnete plnoletosti, nebudete si tam moci koupit cigarety. Už asi 20 let učí obyvatelstvo, že se nemá kouřit. Zároveň se zvýšila spotřební daň o deset procent. Předtím prodávali cigarety jen dospělým a za 15 let je zakážou úplně všem,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Existují i nepřímé náklady
Profesor Fal poukázal také na to, že v rámci zdravotnického systému vznikají také nepřímé náklady. Ty vznikají například tím, že zaměstnanec onemocní a nepřijde do práce. Průmysl ve Spojených státech například přichází přibližně o stejnou částku peněz v důsledku absencí zaměstnanců, jaká je vynaložena na jejich zdravotní péči.
Kromě tabáku je problémem také alkohol. Po pandemii se podle statistik pije o něco méně, ale lidé, kteří pili před pandemií, nyní pijí o 30 procent více. Z toho plynou i určité nepřímé náklady, mezi něž patří škody při nehodách, nárůst kriminality a podobně. Konzumace alkoholu je však jedinou oblastí, kde by podle WHO stačilo, aby lidé snížili svou spotřebu. „Samozřejmě si večer dejte sklenku dobrého vína, ale nepřehánějte to,“ varoval Fal.
„Nesmíme však zapomínat, že prevence je nejúčinnějším způsobem boje proti nemocem. Za druhé je to změna životního stylu, která je nejlevnějším způsobem, jak předcházet vzniku nepřenosných nemocí, jež jsou zodpovědné za největší podíl předčasných úmrtí. Například v Polsku tvoří 90 procent všech předčasných úmrtí. Musíme se tedy zaměřit na investice do prevence, abychom dosáhli účinků v co nejkratší době,“ dodal.
Miroslav Homola
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
