Zatímco podle ministerstva zdravotnictví by měl systém veřejného zdravotního pojištění v příštím roce skončit se záporným saldem minus 8,3 miliardy, zdravotní pojišťovny se shodují na tom, že schodek bude větší. Podle zaměstnaneckých pojišťoven jsou náklady podhodnoceny o 12 miliard, podle VZP o devět miliard. Svaz zdravotních pojišťoven proto volá po přepracování úhradové vyhlášky tak, aby meziroční navýšení bylo zhruba pět procent, jinak bude celý systém střednědobě neudržitelný. Oproti tomu VZP považuje návrh úhradové vyhlášky pro příští rok za umění možného a nijak se nebojí, že by v nadcházejících letech měla problém zajistit pro své pojištěnce péči na stejné úrovni jako doposud.
„Od roku 2024 by měl poprvé zafungovat valorizační mechanizmus platby za státní pojištěnce. Smyslem příjmové části ovšem bylo, abychom zajistili střednědobou udržitelnost systému. Pokud už první rok vstoupíme do systému s deficitem, je to celé špatně a později to budeme muset znovu upravovat. Deficitní rozpočet na rok 2024 navíc odporuje střednědobým plánům všech zdravotních pojišťoven i doporučení Národní ekonomické rady vlády. Úhradová vyhláška pro rok 2024 je přitom poslední příležitostí, jak stabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu,“ uvedl včera na tiskové konferenci prezident Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) Ladislav Friedrich s tím, že rada ředitelů zdravotních pojišťoven poslala ministru zdravotnictví doporučení k předpracování vyhlášky tak, aby byl deficit snížen.
K tomu se navíc přidává fakt, že se všechny pojišťovny shodují na tom, že jsou náklady, které si úhradová vyhláška vyžádá, velmi podhodnoceny, a to celkem až o 12 miliard. Nebude se tedy jednat o 508, ale až 520 miliard, což znamená meziroční nárůst o devět až deset procent. Odhad je ovšem podle Friedricha složitý, protože je do něj třeba zahrnout reakci poskytovatelů, kteří mohou u některých typů výkonů zvýšit nebo naopak potlačit produkci.
„VZP náklady vycházejí na 517 miliard, tedy ne tolik jako svazovým pojišťovnám, ale určitě více než ministerstvu. Je ovšem třeba říct, že jde o nápočet první verze úhradové vyhlášky, přičemž už víme, že se ještě dost věcí ve vyhlášce změní. V tuto chvíli tak těžko spočítat, kolik bude skutečně dopad úhradové vyhlášky. Každopádně ale bude o několik miliard vyšší, než je uvedeno v původní důvodové zprávě,“ řekl ZD náměstek VZP Jan Bodnár.
Určitě je dle svazových pojišťoven chybný odhad nákladů u léků na recept, které by se dle důvodové zprávy k návrhu vyhlášky měly zvýšit z 56 na 58 miliard. Přitom jen 700 milionů budou náklady na manipulační poplatky za zpracování receptu, takže na samotné léky zbývá růst jen čtyři procenta – což ovšem odporuje zkušenosti z minulosti i současným modelacím.
Na základních fondech je 18 miliard
Svaz zdravotních pojišťoven také upozorňuje, že přístup ministerstva popírá celý princip dohodovacího řízení (psali jsme také zde). Některé segmenty, které se nedohodly, jsou totiž v návrhu vyhlášky preferovány oproti těm, které kompromis s plátci nalezly. Výsledkem může být, že v rámci jednání o úhradách na rok 2025, která začnou po novém roce, bude jen těžko snaha o hledání shody.
Paradoxní podle pojišťoven je také to, že přinejmenším velké přímo řízené nemocnice jsou už druhým rokem všechny v černých číslech a vytvářejí finanční přebytky, zatímco fondy zdravotních pojišťoven dále vysychají. V neposlední řadě pak zaměstnanecké pojišťovny poukazují na to, že i když náklady na zdravotní péči stouply od roku 2016 dvojnásobně, pojištěnci to na kvalitě a dostupnosti nijak nepociťují. Podle průzkumu, který si nechal Svaz zdravotních pojišťoven udělat, přitom dostupnost a kvalita péče či přístup k pacientům v roce 2022 oproti roku 2019 zůstaly dle 61 procent dotazovaných stejné, podle necelých 11 procent se zlepšily a dle 28 procent se zhoršily.
„Pokud by se tedy mělo ve zdravotnictví přidávat a zvyšovat úhrady, nemělo by se tak dít plošně a tak, aby to systém veřejného zdravotního pojištění vedlo do deficitu,“ konstatuje výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada s tím, že hospodaření je deficitní už čtvrtý rok po sobě.
Úhradová vyhláška, která má dnes kolem dvou set stran, přitom dle SZP neumí pro jednotlivá zařízení nastavit stimulace tak, aby se zvyšovala kvalita, dostupnost či jiný parametr. „Zdravotní pojišťovny by mohly s poskytovateli uzavřít i jiné úhradové mechanizmy a smlouvy, ale to by vycházelo z předpokladu, že budeme platit ještě víc než vyhláška, která nás nutí jít do deficitu, a to není možné,“ doplňuje Ladislav Friedrich.
Zůstatky na základních fondech všech zdravotních pojišťoven se přitom v tuto chvíli pohybují na zhruba 18 miliardách, přičemž zatím jde vesměs o vyúčtování péče z roku 2022. Deficit pak bude pokračovat v příštím roce, což ale nebude důsledek úhradové vyhlášky 2024, ale vyhlášky letošní. Svazové pojišťovny tak upozorňují, že nyní nebojují za hospodářský výsledek v příštím roce – ten už je vesměs daný a deficit by měl být obdobný jako letos. Ve hře je ale nyní stav v roce 2025, protože podobný deficit, k němuž dochází v těchto letech, už systém nezvládne.
„Nehovoříme tu za jednotlivé zdravotní pojišťovny, každá může být v trochu jiné situaci. Pokud ale úhradová vyhláška vyjde tak, jak byla navržena, budou muset pojišťovny využít všech možností, jak se důsledkům snažit vyhnout. První signál přijde ve zdravotně pojistných plánech. I kdybychom ale zítra přešli na státní zdravotnictví, na číslech to nic nemění – je to nákladovost za deset milionů lidí vůči zhruba dvaceti tisícům poskytovatelů zdravotní péče, pokud budeme hradit podle úhradové vyhlášky,“ konstatuje Ladislav Friedrich. Podle něj tu jsou sice ještě fondy rezervní (kde je celkem šest miliard korun), zde je ovšem otázka, za jakých podmínek z nich bude možné čerpat. U provozních fondů pak je zase otazník nad tím, jakou část bude reálně možné použít na péči.
VZP: vyhláška je racionální kompromis
Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že největší česká zdravotní pojišťovna VZP se budoucnosti neobává, a ani připravovanou vyhlášku nevnímá jako problematickou. „Jsme dlouhodobě stabilní. My jsme nepochybně v příštích letech schopni plnit své závazky vůči poskytovatelům a zajistíme péči o naše pojištěnce na úplně stejné úrovni jako doposud. Tato úhradová vyhláška je podle nás umění možného, jde o racionální kompromis toho, co může systém nabídnout a co mohou očekávat poskytovatelé,“ říká Jan Bodnár, podle něhož byla velká část věcí, na něž VZP v rámci připomínkového řízení k vyhlášce upozornila, zapracována. Zároveň řada mechanizmů v úhradové vyhlášce vychází z parciálních dohod, které největší česká zdravotní pojišťovna uzavřela s některými poskytovateli.
VZP tak například oceňuje rozvoj jednodenní péče, který by měla vyhláška podpořit – což je naopak oblast, kde mají výhrady zaměstnanecké pojišťovny. „Nemocnice už mohou vykazovat jednodenní péči na lůžku bez nějakých zvláštních limitů,“ chválí přístup Bodnár. Další pozitivní věc je pak podle něj podpora péče o děti, kde se zavádí několik úrovní bonifikací. S čím VZP tak spokojena není, je oproti tomu způsob řešení urgentních příjmů či nárůst signálního kódu za výdej léku na recept v lékárně.
Jednou z oblastí, kterou by zase bylo třeba řešit podle zaměstnaneckých pojišťoven, je centrová péče. Ta totiž podle nich roste od roku 2010 meziročně zhruba o 20 procent a začíná tak atakovat náklady na všechny ostatní léky – pro příští rok se na ni počítá se 40 miliardami korun.
„Jestliže tento segment roste dvojnásobným tempem než ostatní segmenty, nebudeme schopni udržet požadavky jednotlivých skupin poskytovatelů, aby jejich podíl na rozpočtu neklesal. Bude muset přijít politické rozhodnutí, jestli budeme tyto mimořádné náklady financovat nějakým jiným způsobem, nebo zda budeme muset brzdit v růstu výdajů,“ poukazuje Friedrich.
Jak tedy k úhradové vyhlášce pro příští rok dle zaměstnaneckých pojišťoven přistoupit? Podle nich je schůdný pětiprocentní nárůst (připomeňme, že dle návrhu vyhlášky je dle propočtu plátců až dvojnásobný).
„Naše pozice byla taková, abychom změnili systém valorizace platby státu a využili čas, který nám to poskytne, k tomu, abychom připravili zásadnější reformy. Čas roku 2024 a 2025 jsme mohli využít k tomu, abychom zdravotnictví dokázali udržet na současné úrovni za současné peníze. Teď vzniká riziko, že hned po volbách bude třeba opět třeba řešit financování zdravotnictví, a to nebude možné komplexnější reformou, ale bude to opět nějaká finanční záplata. V provizoriích tak budeme pokračovat dál,“ obává se Ladislav Friedrich.
Michaela Koubová
