Odbory žádají pro pracovníky v sociálních službách od ledna zvýšení platových tarifů o 15 procent. Stěžují si na to, že kvůli nižším výdělkům není možné získat a udržet kvalifikované síly. O situaci budou jednat s vládou, termín zatím stanoven není. Novinářům to po dnešní schůzce odborářů s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) řekla předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ředitele ekonomické sekce ministerstva práce Stanislava Klika by sociální služby měly dostat příští rok asi o dvě miliardy korun víc než letos ze zdravotního pojištění a pak i od klientů a z dalších zdrojů. Klik zopakoval, že s úpravou platových tabulek vláda nepočítá.
„Budeme znovu prosazovat i na jednání s vládou navýšení platových tarifů pro udržení zaměstnanců v sociálních službách a stávající kvality péče. Jsou postavena i nová zařízení, ale nejsou obsazena, protože chybí zaměstnanci,“ uvedla Žitníková. Dodala, že platová tabulka pro sociální služby se letos neupravovala. Tarify vláda nenavýšila ani loni.
Podle informačního systému o průměrném výdělku měli letos v prvním pololetí ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v domovech ve veřejném sektoru v průměru plat 36.381 korun hrubého. Zhruba třetinu částky tvořily odměny, příplatky a náhrady. V terénní a ambulantní péči průměrný plat činil 33.462 korun. Odměny, náhrady a příplatky dosahovaly 27 procent částky.
V ostatních domovech, na které se nevztahují platové tabulky, byla průměrná hrubá mzda ošetřovatelů 32.097 korun hrubého. Zhruba 29 procent připadlo na odměny, příplatky a náhrady. V terénních a ambulantních sociálních službách pak průměrná mzda odpovídala 31.958 korunám, z toho 22,5 procenta představovaly odměny, náhrady a příplatky.
Zástupkyně a zástupci zařízení pro seniory a postižené po jednání novinářům řekli, že domovy a další služby mají problém volná místa obsadit a kvalifikované lidi udržet. Kvůli psychicky i fyzicky náročné práci noví zaměstnanci odcházejí často ve zkušební době. Odboráři varují před omezováním péče a zhoršováním její kvality. Připomínají také to, že se stárnutím společnosti bude potřeba pečujících profesionálů víc. Poukazují i na to, že pracovníci budou mít kvůli nízkým výdělkům v budoucnu také nízké penze.
Podle Klika do sociálních služeb mělo ministerstvo práce ze svého rozpočtu příští rok poslat 26,5 miliardy korun. Suma se proti letošku nezvedá. Další dvě miliardy by však do zařízení měly doputovat ze zdravotního pojištění, ale také z úhrad od klientů a z příspěvků na péči, uvedl šéf ministerské ekonomické sekce. Dodal, že na požadované zvýšení tarifů by byla potřeba výrazně vyšší částka. „Vnímáme situaci, ale rozpočtový dopad by nebyl malý,“ řekl novinářům Klik. Podle něj ministr zopakoval, že na navýšení tarifů není politická shoda. Vláda přijímá úsporná opatření ke snížení zadlužení.
Odbory chtějí jednat ještě s poslanci, aby státní rozpočet na příští rok ještě ve Sněmovně upravili a část peněz přesunuli do sociálních služeb. Sumu by chtěli odboráři určit přímo na platy. Vedle navýšení tarifů požadují také nesnižování přídělu peněz do fondu kulturních a sociálních potřeb ve vládním konsolidačním balíčku. Podle oborů by kvůli poklesu částky většina pracovníků přišla o zaměstnanecké benefity. Svaz usiluje také o vznik pracovní skupiny se zástupci resortů práce a zdravotnictví, která by připravila opatření k získání nových zaměstnanců do sociálních služeb a k jejich udržení v oboru. Podle Žitníkové Jurečka vytvoření týmu slíbil. Odborářka to označila za jediný výstup z dnešního jednání.
-čtk-
