Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach chce zlepšit přístup svých spoluobčanů k prevenci a zvýšit informovanost o rakovině, demenci i kardiovaskulárních onemocněních. Do roku 2025 má za tímto účelem vzniknout nový zdravotnický institut, který bude vytyčené cíle naplňovat. O Lauterbachově záměru informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Nový institut se bude jmenovat Spolkový institut pro prevenci a vzdělávání v lékařství (BIPAM – Bundesinstitut für Prävention und Aufklärung in der Medizin) a začít fungovat má od roku 2025, jak ve středu oznámil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD).
Jeho součástí bude již existující Spolková centrála pro zdravotnické vzdělávání (BzgA – Bundeszentrale für gesundheitliche Aufklärung) a pod svá křídla převezme i část Institutu Roberta Kocha (RKI – Robert Koch Institut).
Nedostatečná prevence zkracuje Němcům život, míní Lauterbach
Karl Lauterbach připomněl, že Německo vydává na zdravotnictví relativně jedny z největších prostředků v rámci Evropské unie, ale střední délka života se v této zemi nachází poblíž unijního průměru. „Chybí účinná prevence. Náš systém se až příliš zaměřuje na léčbu již existujících nemocí,” cituje politika odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Právě na prevenci nepřenosných onemocnění se má nový institut zaměřit. A to především na prevenci rakoviny, demence a kardiovaskulárních onemocnění. Tyto tři druhy chorob stojí v Německu až za třemi čtvrtinami úmrtí ročně, zdůraznil Karl Lauterbach. Spolkový institut pro prevenci a vzdělávání v lékařství má povědomí o důležitosti prevence mezi německým obyvatelstvem zvýšit.
Německo vydává na zdravotnictví v průměru 5 tisíc eur na obyvatele a rok, ovšem střední délka života činí 80,8 roku. Průměr evropské sedmadvacítky je 80,1 roku. Za jednu z příčin tohoto kontrastu (vysoké výdaje na zdravotnictví vs. průměrná střední délka života) spolkový ministr zdravotnictví považuje nedostatek účinné prevence.
Institut Roberta Kocha se více zaměří na infekce
Do činnosti Spolkového institutu pro prevenci a vzdělávání v lékařství bude patřit rozvoj preventivních strategií a koordinace provádění preventivních činností s místními zdravotnickými úřady. Karl Lauterbach je přesvědčen, že jde o důležitý prvek v době, kdy komunikaci o zdraví „ztěžují falešné zprávy a záplava nespolehlivých informací”.
Institut by měl rovněž shromažďovat a analyzovat údaje o zdraví. Vedle toho bude vypracovávat analýzy sociálního prostředí, ve kterém nemoci nebo rizika nemocí vznikají. Spolkové ministerstvo zdravotnictví si od toho slibuje, že výstupy Institutu budou zapracovávána do politických a strategických rozhodování.
Právě za tímto účelem mají být do Institutu (BIPAM) integrována některá oddělení Institutu Roberta Kocha. Přibydou také nové aktivity, jako je modelování vývoje onemocnění. V současné době v Německu neexistuje žádné skutečné kontaktní místo a mělo by být vytvořeno Centrum excelence pro modelování ve zdravotnictví.
Institut Roberta Kocha by se tak měl v budoucnu soustředit a specializovat především na obranu proti infekčním chorobám, a to například i s využitím umělé inteligence. Neznamená to tedy, že by pozice RKI byla vznikem nového institutu oslabena, pouze dojde k jeho větší specializaci.
Chvála i drobná kritika
Lauterbachovy plány na ustanovení nového institutu sklidily chválu i kritiku. Člen Spolkového sněmu Johannes Wagner (Zelení) zdůraznil, že je důležité, aby nový institut vznikl co nejdříve a „přípravné práce” se rychle posouvaly. „Klíčové body poskytují pevný základ pro diskusi o jeho směřování,“ uvedl Wagner.
Podle něho je správně, že se některé úkoly Institutu Roberta Kocha převedou na nově vznikající pracoviště. „Zaměření RKI na infekční nemoci má smysl,” dodal Wagner. Zdůraznil také, že oba instituty by měly úzce spolupracovat.
Pro zdravotnického experta vládní FDP Andrewa Ullmanna bylo oznámení o vzniku Institutu překvapením. Nyní zveřejněné plány na vznik BIPAM nicméně považuje za technicky správný přístup k zaplnění prázdného místa v prevenci neinfekčních nemocí. „Musíme se však ještě dohodnout na konkrétním návrhu, zvláště když něco jako BIPAM nebylo konkrétně dohodnuto v koaliční smlouvě,“ uvedl Ullmann podle deníku Deutsches Ärzteblatt.
Zdeňka Musilová
