V Polsku vyvinuli metodu, jak poznat, že žena podstoupila interrupci pomocí léků
Řadu nejen etických otázek vyvolává objev týmu z Lékařské univerzity ve Wroclawi, na základě kterého je možné z krve ženy detekovat, zda v nedávné době podstoupila interrupci pomocí léků. Tento způsob interrupce je však v Polsku na rozdíl od mnoha evropských zemí, včetně České republiky, nelegální. O to více pozornosti vzbuzuje fakt, že metodu velmi rychle začalo v praxi používat polské státní zastupitelství.
Pokud se zprávy o úspěších polské vědy dostanou do zahraničního tisku, je to obvykle důvod k radosti a hrdosti. Jak ale popisuje polský deník Gazeta Wyborcza, tentokrát to má zcela jiný důvod. Práce Pawla Szpota a Marcina Zawadzkého, kteří působí na Klinice forenzní medicíny Lékařské univerzity ve Wroclavi, a Olgy Wachełko z Institutu pro toxikologický výzkum v Borové, která byla v loňském roce ve vědeckém časopise Molecules, vyvolává řadu nejen etických otázek. Vyvinuli totiž metodu, na základě které lze pomocí vyšetření krve detekovat, zda žena podstoupila interrupci pomocí léků. To však v Polsku není legální. A co víc, metodu velmi rychle začala aplikovat v praxi polská prokuratura.
Americký deník The New York Times upozorňuje na to, že uvedenou metodu lze poměrně snadno používat i v jiných zemích, včetně USA, a použít tak ke kriminalizaci žen, pokud se rozhodnou k interrupci. A to i přesto, že tento způsob interrupce je ve většině evropských států, včetně České republiky, legální, a vzhledem k menším rizikům ve srovnáním s chirurgickým zákrokem i vhodnější metodou na počátku gravidity. Jenže některé americké státy, stejně jako Polsko, považují interrupci ke kriminalizaci žen i těch, kteří jim umožní tento zákrok podstoupit. Děje se tak i přesto, že tento způsob interrupce je bezpečný a vhodný i z pohledu Světové zdravotnické organizace, která dokonce usiluje o to, aby se tato možnost ještě více rozšířila, protože znamená, že i ženy, jenž nemají možnost dostat se ke zdravotní péči, mohou rozhodnout o svém reprodukčním zdraví, aniž by musely riskovat pokoutně prováděné ukončení těhotenství.
Interrupce pomocí léků je nebezpečná, tvrdí v Polsku. WHO říká opak
Autorský tým ve své práci argumentuje tím, že samotná interrupce pomocí léků je nebezpečná: „Jednou z nejrizikovějších metod ukončení těhotenství je použití pilulek neznámého původu pořízených přes internet samotnou těhotnou ženou a ukončení těhotenství bez lékařského dohledu a odborné péče.“ Dále uvádí, že následky takového jednání mohou být fatální, a to zejména proto, že když si žena obstará tyto přípravky přes internet, koncentrace účinných látek může být velmi rozdílná. „Nelegální distribuce může představovat závažný problém pro veřejné zdraví,“ varují autoři.
Již tato výchozí tvrzení jsou značně problematická, protože ženy v Polsku prakticky nemají možnost, jak se k interrupci pomocí léků dostat legálně. Současně je však tato metoda interrupce dlouhodobě ověřená jako bezpečná nejen z pohledu WHO, ale i dalších mezinárodních odborných organizací. „Drtivá většina žen v Polsku získává tyto léky ze stejných zdrojů, a to od organizací Women on Web a Aboracyjny Dream Team. Tyto prověřené organizace fungují už řadu let,“ popisuje situaci Gazeta Wyborcza a dodává, že teze o tom, že takto provedená interrupce je nebezpečná, byla již opakovaně úspěšně vyvrácena.
WHO dokonce bezpečné interrupce, včetně prováděných skrze léky (a bez nezbytnosti lékařského dohledu) považuje za nezbytnou součást základní zdravotní péče. „Téměř každému úmrtí a zranění, k nimž dojde v důsledku nebezpečných interrupcí, je možné předejít. Proto doporučujeme, aby ženy a dívky měly přístup k interrupcím a dalším službám plánovaného rodičovství, když je potřebují,“ uvedl již dříve Craig Lissner, ředitel programu WHO pro sexuální a reprodukční zdraví.
Mohlo by vás zajímat
Pokud jsou interrupce prováděny metodami, které doporučuje WHO, ať již chirurgicky nebo farmakologicky, a současně je provádí dostatečně kvalifikovaný personál, jedná se o jednoduchý a extrémně bezpečný výkon. Avšak zhruba polovina ze všech interrupcí, která je prováděna po celém světě, není vykonávána za bezpečných podmínek. Při rizikových a mnohdy různě pokoutně prováděných interrupcích každoročně zemře 39 tisíc žen a dívek. Další miliony žen a dívek pak musí být hospitalizovány kvůli následným komplikacím.
Metodu lze použít (až příliš) snadno
Vlastní metoda byla vyvinuta na základě použití vzorků získaných ze dvou potracených plodů a krve jedné ženy. Využívá přitom tandemovou hmotnostní spektrometrii, běžně používanou analytickou metodu pro určení přítomnosti určitých chemických látek v živé tkáni. „Téměř každá toxikologická laboratoř, která pracuje pro koronera nebo soudního lékaře ve Spojených státech má takové vybavení k dispozici speciálně pro účely hledání léků a jejich metabolitů v biologických tkáních všeho druhu,“ popsal pro deník The New York Times profesor forenzních věd Glen P. Jackson, který působí na West Virginia University. Podle něj by tak praktické využití této metody vytvořené za účelem detektovat, zda žena podstoupila interrupci pomocí léků, bylo velmi snadné.
K praktickému využití již přistoupili v Polsku. Jak uvádí americký deník s odvoláním na státní zastupitelství ve Wroclavi, metoda byla již opakovaně použita jak v tomto regionu, tak v dalších částech Polska. Právě to vyvolává řadu otázek, protože tento objev může posloužit jako další nástroj, jak trestat ženy (nejen) v Polsku za to, že se rozhodnou podstoupit interrupci, ačkoliv v dalších zemích je interrupce pomocí léků legální a běžně používaná.
„Tyto nástroje (pozn. redakce – hmotnostní spektrometrie) mají potenciál udělat mnoho dobrého. Ale vzhledem k politickému klimatu v Polsku jsou bohužel k dispozici i pro využití odpůrci interrupcí,“ zhodnotil objev pro New York Times profesor chemie a forenzních věd Nicholas Manicke, který působí na Indiana University-Purdue University a věnuje se dalšímu využití hmotnostní spektrometrie. To, že je to reálná obava, dokumentuje Gazeta Wyborcza nedávnými případy z Polska. V jednom z nich soudce přikázal, aby policie prohledala septik domu poté, co byla do nemocnice přijata žena po samovolném potratu. Její manžel byl však přesvědčen o tom, že potrat vyvolala záměrně.
Veřejné peníze na problematický výzkum
Redakce polského deníku Gazeta Wyborcza se pokoušela spojit s autory studie a žádala je o vyjádření, mimo jiné k tomu, zda získali potřebné souhlasy žen, jejichž vzorky tkání byly využity v rámci studie, s vysvětlením toho, co se snaží vyvinout, či zda souhlasí s tím, jak výsledky jejich práce používá státní zastupitelství. Nikdo z nich však neodpověděl. „Tato studie bude mít především sociální, byť zatím nikoliv zdravotní či politické dopady. Už teď slyším to, že se ženy obávají toho, že policie bude častěji prohledávat jejich septiky a koupelny,“ dodala Katarzyna Kotula, levicová poslankyně polského sejmu, která také chce, aby bylo vyšetřeno, za jakých okolností dostala univerzita ve Wroclavi veřejné peníze na tento problematický výzkum: „Zajímalo by mě, kdo se rozhodl přidělit veřejné peníze na studii, která poškozuje ženy. Tato osoba musela vědět, k jakému účelu bude tento výzkum použit. A skutečnost, že tato metoda byla už opakovaně použita při vyšetřování, dokazuje, že se jednalo o výzkum na politickou objednávku.“
Rebecca Gomperts, lékařka, která dlouhodobě spolupracuje s organizacemi Women on Waves a Women on web, je ke zmiňované studii velmi kritická: „Vláda může utratit spoustu peněz na testování a špehování zoufalých žen, ale to nezabrání tomu, že ženy budou potřebovat podstupovat interrupce. Situaci zlepší pouze to, až se interrupce stanou znovu legální a dostupné, jak tomu bylo (v Polsku – pozn. redakce) před rokem 1990.“
Ludmila Hamplová
Ludmila Hamplová
