Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vydal významné doporučení k válce proti drogám. Vzhledem k tomu, že tento boj si vybírá nepřiměřenou daň především na těch nejmenších a naopak z něj profitují mezinárodní gangy, je na místě ho ukončit. Namísto něj by bylo vhodné zavést alternativní tresty a koncepčně zvolit cestu harm reduction neboli snižování škod. Překlad zprávy Vysokého komisaře OSN představili národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková a vedoucí kanceláře OSN v České republice Michal Broža spolu se zástupci organizací působících ve vězeňství.

„Desı́tky let represe v rámci tzv. války proti drogám nedokázaly zabránit růstu produkce a konzumace ilicitních látek,“ shrnul ve své zprávě komisař, podle kterého boj s drogami navíc významně porušuje lidská práva. Požaduje proto komplexní politickou reakci. Neadekvátní používání trestních sankcí má totiž podle něj nevratné důsledky. Mezi hlavní problémy má patřit nejenom nadměrné uvězňování a využívání exemplárních trestů za drogové trestné činy, ale také nerovný přístup k léčbě. S ohledem na tyto skutečnosti doporučuje v protidrogové politice dekriminalizaci, odpovědnou regulaci, přiměřené tresty a genderově citlivý přístup.

Součástí drogové politiky má dále být důraz na ochranu práv osob užívajících drogy a snaha zapojit je do občanské společnosti. „Represivnı́ protidrogové politiky majı́ závažné dopady na lidská práva uživatelů drog, včetně jejich práva na svobodu, soukromí, zdraví, blahobyt a dalšı́ch hospodářských a sociálnı́ch práv,“ stojí dále ve zprávě Vysokého komisaře. Nejvíce jsou prý tvrdou protidrogovou politikou zasaženy osoby afrického původu, domorodé obyvatelstvo, migranti a ženy.

Komisař v boji proti drogám vyzdvihl přínosy politiky harm reduction a ocenil pokrok, který v této oblasti učinily některé státy. „Nedávný zákon a politika v Ghaně předpokládajı́ zajištěnı́ lepšı́ch výsledků v oblasti zdravı́, a to i prostřednictvı́m harm reduction. V Indii byl zřı́zen Národnı́ fond pro kontrolu zneužı́vánı́ drog, který podporuje iniciativy souvisejı́cı́ s prevencı́, léčbou a rehabilitacı́ zneužı́vánı́ drog,“ vyjmenovává Türk. Finanční prostředky na snižování škod pak čerpají mimo jiné i v Litvě, Portugalsku či ve Švýcarsku, kde poskytujı́ injekčnı́ a inhalačnı́ materiál. Substitučnı́ léčba je tam navíc dostupná i ve vězeňských zařı́zenı́ch.

Podle českého národního protidrogového koordinátora tak dal komisař za pravdu dlouholetým snahám organizací pracujícím se závislými a odborníkům na lidská práva. „Nelegální trhy setrvale narůstají a čím dál více jsou v rukou obrovských mezinárodních organizovaných zločineckých skupin, z velké části řízených přímo z centra některých totalitních režimů. Zároveň ale ve vězeních se ponejvíce ocitají spíše mladí lidé, kteří jsou úplně dole celého drogového řetězce,“ říká Jindřich Vobořil, který je velkým zastáncem politiky harm reduction. „Výzva obratu od abstinenční velmi tvrdé a selhávající politiky k mnohem realističtějším cílům takzvané politiky minimalizace škod se jak u legálních, tak i u nelegálních drog ukazuje jako mnohem efektivnější,“ doplňuje.

Mohlo by vás zajímat

Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková k tomu dodává, že je zásadní rozvíjet kapacity služeb odborné pomoci, posílit prevenci rozvoje duševních onemocnění, posilovat psychickou odolnost děti i dospělých a nastavit efektivní podporu pro jednotlivce i rodiny v krizových životních situacích.

-fk-