Všeobecná fakultní nemocnice v Praze chce do dvou let obnovit psychiatrické oddělení pro děti pomocí investic za 140 milionů korun. V současné době je pro dětské psychiatrické pacienty v Česku k dispozici 600 lůžek, polovina z nich se nachází v psychiatrických léčebnách. Podle ministerstva zdravotnictví by se měl počet akutních lůžek navýšit o více než 150.
Moderní doba, zvýšený nápor na psychiku, stres, krizové události a sociální sítě. To všechno se podepisuje na duševním zdraví dětí i dospělých. A právě dětská psychiatrická péče zažívá v těchto dobách skutečně alarmující nápor pacientů. Bohužel ne všichni se ale dostanou k odpovídající péči. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se proto rozhodla k rozšíření svých služeb a vybudování zcela nového lůžkového oddělení pro dětskou psychiatrii.
Psychiatrická klinika 1. Lékařské fakulty UK a VFN poskytuje jako jediné zařízení v česku služby Dětského a dorostového detoxifikačního centra a služby Denního stacionáře pro dospívající.
Práce bude probíhat v několika etapách, aby nedošlo k omezení služeb pro pacienty. První etapou je rekonstrukce dvoupatrové budovy Paláce Voračických z Paběnic, kde v současnosti není umístěný žádný zdravotnický provoz. „Tento objekt se svými prostorovými dispozicemi, lokalizací a nestigmatizující přístupností zdá jako ideální pro denní stacionární péči různého typu včetně denního stacionáře pro adolescenty trpící poruchami příjmu potravy,“ vysvětluje ředitel VFN David Feltl a doplňuje: „Za dotaci přibližně 90 milionů korun získají pacienti komfortní prostory, které splní moderní požadavky na ambulantní péči s důrazem na určitou míru soukromí.“
Druhou etapou dotovanou přibližně 50 miliony korun jsou vnitřní přesuny jednotlivých oddělení a vytvoření modernizovaného prostoru pro poskytování lůžkové péče dětským a dorostovým pacientům se širokým spektrem duševních poruch.
„Rádi bychom více a v důstojném prostředí rozvíjeli unikátní systém denní péče o mladé pacienty, který zvládne stavy, jež ještě nevyžadují hospitalizaci, případně ji mohou zcela odvrátit,“ komentuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders a konstatuje: „Současně vnímáme obrovskou potřebu lůžkových kapacit pro děti a dorost, která zde již historicky byla, ale pro nízkou míru využívání byla v minulosti zrušena. Plánem je i účinné propojení obou typů služeb – například když mladý pacient přechází do domácího prostředí po hospitalizaci, může posílit svoji odolnost v rámci denního stacionáře.“
Poptávka během covidu vzrostla o polovinu
Výrazný nárůst úzkostí, sebepoškozování a pokusů o sebevraždy zaznamenali psychologové a další odborníci v období po pandemii covidu. Mladí lidé se podle nich těžko vraceli zpět do vzdělávacího procesu a řada z nich trpěla například poruchami příjmu potravy. Poptávka po službách stacionáře vzrostla během covidové pandemie a po ní až o polovinu. Vliv na nedobrý psychický stav mladé populace mají i sociální sítě, které kladou na dospívající nesplnitelné nároky. Dospívající lidé mají tendenci se porovnávat a často nejsou schopní odhadnout realitu.
Denní stacionář se stará o děti, které trpí širokou škálou různých duševních obtíží. „Pobyt ve stacionáři je vhodný pro adolescenty trpící depresemi, úzkostnými poruchami, fobiemi, obsedantně-kompulzivními poruchami, se sklony k sebepoškozování, poruchami příjmu potravy či ADHD a ADD,“ vypočítává psycholožka Tereza Podávková. „Naopak pacientům s mentální retardací, poruchami autistického spektra, se sebevražednými sklony či aktivním uživatelům návykových látek pobyt v Denním stacionáři nedoporučujeme,“ doplňuje.
V současné době se programu ve stacionáři účastní celkem osm pacientů ve věku mezi 14 a 18 lety, kteří přicházejí denně od 8 do 15 hodin. Celkově se terapie může zúčastnit 18 pacientů. Terapie trvá 6 až 8 týdnů a adolescent se v průběhu docházky postupně vrací do prostředí školy. „Začínáme s podpůrnou terapeutickou skupinou pro rodiče a v plánu máme rozšířit kapacitu stacionáře na osmnáct adolescentů, kteří budou rozděleni do dvou skupin. Jedna z nich bude sloužit výhradně pro klienty trpící poruchami příjmu potravy,“ dodává Podávková.
Málo atestovaných dětských psychiatrů
Navyšování kapacit limituje nedostatek dětských psychiatrů. Podle ministra Válka je jich v Česku 152, často jsou však již v důchodovém věku a nemohou nebo se nechtějí věnovat výuce mladých lékařů. Akreditaci pro vzdělávání v dětské psychiatrii má podle ministra jenom šest pracovišť. Navrhl proto výboru odborné společnosti, aby dočasně mohla dětské psychiatry školit i zařízení pro dospělé, která mají dětského psychiatra, ale na akreditaci jich nemají dostatek. „Podporujeme, aby absolventi lékařských fakult nastoupili na oddělení, kde je atestovaný dětský psychiatr, aby to finančně nezatěžovalo nemocnice a aby jich mohlo nastoupit víc, než na kolik má nemocnice peněz v rozpočtu,“ uvádí k tomu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Zlepšit by se měla podle ministra také bonifikace za péči o dětské pacienty. „Pokud se staráte o děti, výkon bude lépe hrazený, protože je časově náročnější. Chceme zohlednit péči o menší děti, a to nejen v psychiatrii, ale obecně,“ doplňuje.
„Není to práce jen s dítětem. Je to práce také s prostředím a rodiči. To v pojištěneckých tabulkách není vůbec zahrnuto. Dětský psychiatr stráví třeba hodinu a půl s dítětem a rodiči a může si vykázat jenom některé výkony,“ poukazuje na časovou náročnost povolání psychiatrů Martin Anders.
Jak tedy přilákat více zájemců o obor dětské psychiatrie? „Nabízíme studentům ochutnávku dětské psychiatrie tady. Chtěli bychom to ale dělat v daleko lepších podmínkách, aby si student odnesl příznivější pocit. Počet školenců na školitele je limitovaný. V dětské psychiatrii chybí také více zobrazovacích metod, více procesů, které by mladého člověka, který je dnes zaměřen na poznávací funkce, zaujaly. Velkým tématem je porucha pozornosti a hyperaktivita, to mladé lidi zajímá,“ domnívá se Martin Anders.
Dominantní je pervitin
Dětské detoxifikační centrum s kapacitou 12 lůžek na psychiatrické klinice funguje od roku 2021. V roce 2023 se v centru léčilo již 125 pacientů, přičemž někteří potřebovali i opakované pobyty. Mezi psychoaktivními látkami je dominantní drogou pervitin, který vedl k více než polovině hospitalizací. Hned za pervitinem je marihuana, následují benzodiazepiny, alkohol, extáze a kokain.
„Lůžek máme aktuálně osm, rozdělené po čtyřech na dívčí a chlapecké, po jednom lůžku je na akutním příjmovém oddělení pro agitované pacienty,“ vysvětluje vedoucí lékař centra Marek Hajný a pokračuje: „Vzhledem k tomu, že pobyty klientů trvají kolem osmi dnů, jsme schopni nabízet doby nástupu k léčbě v řádu dnů. Během hospitalizace poskytujeme komplexní léčbu závislosti, ale také diagnostiku duševních poruch a jejich léčbu, současně provádíme standardně diagnostiku hepatitid a případně i pohlavních chorob. Věk pacientů se pohybuje od 14 let, ale může se jednat i o mladší.“
Dopady sociálních sítí na děti jsou podle Hajného značné. „V rámci našeho programu děti vůbec nemají k dispozici mobilní telefon, tudíž ani sociální sítě. Zpočátku se to setkává s velkou nevolí, ke konci je ale zpětná vazba spíše pozitivní a často objeví skryté záliby, které byly kvůli sociálním sítím potlačeny,“ vysvětluje.
Současným největším problémem centra jsou podle vedení nemocnice nevyhovující prostory. Dětské a dorostové detoxifikační centrum má společné prostory s ženským psychiatrickým oddělením, což by se díky plánovaným investicím mělo brzy změnit.
Nela Slivková
