Odpor lékařů, který vyvolala novela zákoníku práce legalizující dvojnásobek dosavadního počtu hodin dobrovolných přesčasů, nejcitelněji zasáhl fakultní nemocnice, jejichž lékaři vypovídají přesčasy ve velkém. V jiných typech nemocnic zatím výpovědi spíše nezaznamenávají, jejich ředitelé si ale jsou vědomi, že se situace může rychle změnit, a proto s lékaři již jednají. Zeptali jsme se některých z nich, jak tato jednání probíhají a kam směřují.

Ještě ani jeden lékař nevypověděl práci přesčas v Uherskohradišťské nemocnici, počítají tam ale s tím, že se to může v následujících týdnech změnit. „Je avizováno, že za stávajících podmínek odmítne v prosinci sloužit asi 85 lékařů, což odpovídá přibližně polovině z celkového počtu sloužícího lékařského personálu,“ sdělil Zdravotnickému deníku ředitel nemocnice Petr Sládek. A dodal: „Předpokládáme, že výpovědi budou podávat sloužící lékaři napříč odbornostmi.“

S lékaři nemocnice v Uherském Hradišti intenzivně jedná. „Snažíme se primárně hledat cesty, jak se s lékaři dohodnout, a nemuselo tak dojít k omezení chodu nemocnice a péče o pacienty. Probíhají jednání s lékařským odborovým klubem, sloužícími lékaři i s primáři jednotlivých oddělení,“ popsal Sládek.

Zdůraznil také, že protestující lékaře chápe. „Aktuální protest nevnímá Uherskohradišťská nemocnice jako útok na vedení jednotlivých nemocnic, ale jako oprávněnou snahu o změnu v systému poskytování zdravotní péče. Zdravotnický personál je z našeho pohledu dlouhodobě přetěžován,“ uvedl Sládek. A pokračoval: „Hlavní požadavky celostátní protestní akce není Uherskohradišťské nemocnice schopná vlastními prostředky splnit, o dílčích požadavcích jednáme. Splnění dílčích požadavků však nezaručuje zastavení této protestní akce.“

Čekání na finální legislativu

Žádné výpovědi z přesčasů ještě neobdrželo ani vedení Oblastní nemocnice Kolín. „Jejich podání ovšem nelze vyloučit,“ uvedl pro Zdravotnický deník ředitel nemocnice Petr Chudomel. Jednání proto již delší dobu probíhají. „S lékaři, respektive s jejich zástupci v Lékařském odborovém klubu jednáme již více než měsíc. Zatím žádné požadavky nepředložili. Shoda je naopak v tom, že po 24hodinovém nepřetržitém výkonu práce všichni čerpají náhradní volno,“ uvedl Chudomel.

Další jednání se podle něj budou odvíjet od dopadů úhradové vyhlášky a od konečné podoby „novelizované novely“ zákoníku práce, která by měla být účinná od začátku příštího roku. „Naším cílem je zachovat výkonnost nemocnice, abychom zajistili potřebné prostředky od zdravotních pojišťoven, čímž budeme garantovat i dostupnost péče pro pacienty. Zároveň je ale zřejmé, že pokud budeme nuceni dodržovat zákoník práce striktně, projeví se to dvaceti až třicetiprocentním propadem výkonnosti s adekvátními dopady na úhrady a dostupnost péče,“ upozornil ředitel kolínské nemocnice.

Mohlo by vás zajímat

Bez výpovědí z přesčasů jsou zatím i v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, známé také jako Klaudiánova nemocnice. „Jednáme ale se zástupci odborových organizací, prozradil Zdravotnickému deníku ředitel nemocnice Ladislav Řípa s tím, že další jednání se uskuteční zítra (ve středu 1. listopadu).

Zvyšování platů je možné jen omezeně

Oslovené nemocnice se s těmi fakultními shodují v tom, že nemají plné možnosti v naplnění dalšího požadavku protestujících lékařů, kterým je zvýšení tarifních platů. „Podmínky se odvíjí o úhradové vyhlášky na rok 2024. Pokud dostaneme více peněz, jsme schopni tyto finance rozdělit mezi lékaře. Podmínky jsou v tuto chvíli s ohledem na náš rozpočet nesplnitelné,“ vysvětluje ředitel Řípa z mladoboleslavské nemocnice.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) deklaroval, že v úhradové vyhlášce vyčlenil 6,8 miliardy korun na navýšení odměn zdravotníků. Podle Řípy budou ale tyto finance pro naplnění požadavků protestujících nepoužitelné. „6,8 miliardy korun není na navýšení mezd lékařů – ale je to normální vypočítaná část z úhradové vyhlášky. Jedná se tedy o finance, se kterými už počítáme na příští rok. Bohužel to nejsou peníze navíc. Za letošní rok má naše nemocnice meziročně již pět procent navýšení mezd. Naše meziroční navýšení mezd je tak vždy vyšší než je 50procentní navýšení dle úhradové vyhlášky,“ uvedl Řípa.

Částečně je zvýšené platové požadavky lékařů, bude-li to třeba, připravena uspokojit Uherskohradišťská nemocnice. „V tuto chvíli máme připravený objem prostředků, který můžeme vyčlenit a částečně jím požadavky saturovat,“ uvedl její ředitel Sládek. Co se týče zmíněných 6,8 miliard avizovaných ministrem zdravotnictví, vyjadřuje se opatrně. „Kromě mediální deklarace nemáme prozatím žádné informace, že jsou v úhradové vyhlášce určeny speciální prostředky na navýšení mezd lékařů. Dopad úhradové vyhlášky – a tím i konkrétní suma – bude vypočítána až po jejím vydání,“ sdělil Sládek.

Vyhnout se omezení péče

Jakýkoli výpadek v počtu sloužících lékařů by přitom podle jejího ředitele pro Uherskohradišťskou nemocnici znamenal omezení péče. „O jak velký rozsah půjde, bude záležet na mnoha faktorech, především na reálném počtu podaných výpovědí,“ vysvětlil Sládek. A dodal: „Pokud nebude dohoda možná, omezení péče bude nevyhnutelné. Aktuálně však není možné objem a typ případně omezené péče přesněji určit.“

Použitelných modelů řešení podle něj existuje několik. „Je možné nadále pokračovat v dohodách o provedení práce, zavést směnný provoz či vykazovat přesčasové práce v rámci hlavního pracovního poměru – vše bude záviset na domluvě se sloužícími lékaři,“ popsal k jakým krokům může nemocnice sáhnout.

Řešení bude nadále intenzivně hledat i vedení Klaudiánovy nemocnice, zatím se podle ní nabízí rozložit služby mezi více lékařů v některých odbornostech. „Naše nemocnice zajišťuje fungování urgentního příjmu a bez potřebných lékařů bychom tuto službu nemohli zajišťovat. Prioritou pro nás samozřejmě je zajištění bezpečné péče pro pacienty. Řešení má tato situace jediné: pokud bude více lékařů příslušných odborností, bude méně přesčasů. Tedy aby se hodiny dělily větším počtem lékařů, kteří tyto služby odslouží. Nadále tedy budeme jednat se zástupci odborových organizací a hledat řešení,“ uzavírá ředitel Řípa.

Odpovědi fakultních nemocnic získával Zdravotnický deník v průběhu celého uplynulého týdne. Počty lékařů, kteří v některých z nich vypověděli práci přesčas, se mohly za posledních několik dnů mírně změnit.

Jakub Němec