Jedním z témat, která na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví prostoupila vystoupení hned několika řečníků a diskutujících, byl disease management, tedy snaha o koordinaci poskytování zdravotní péče chronicky nemocným. O tom, jak je disease management využíván v rámci zdravotnické skupiny EUC, co z jeho dat vyplývá a především jak zlepšit péči o pacienty v oblastech, v nichž existují v péči rezervy, mluvil ve své přednášce generální ředitel zdravotnické skupiny EUC Michal Bednář.
„Disease management je v EUC plně integrovanou součástí jednotného informačního systému. To znamená, že lékaři mají ve svém informačním systému vše, co potřebují,“ řekl v úvodu své přednášky Bednář, podle něhož tento fakt zajišťuje, že všichni lékaři vidí stejné informace.
Bednář následně vyjmenoval základní pilíře disease management programu EUC. „Včasný záchyt rizikových faktorů dělá systém, poté lékař pacienta diagnostikuje a zařadí ho do programu, proběhne stratifikace dle rizika, tedy zaškrtnutí všech diagnóz, které pacient má. Systém pak sestaví individuální léčebný plán, který může lékař doplnit nebo modifikovat. Je každopádně zaručeno, že základ, který vychází z doporučených léčebných postupů, bude dodržen,“ popsal Bednář. A doplnil: „Následně dochází k dispenzarizaci a edukaci pacientů, které aktivně zveme, koordinujeme péči o ně a sbíráme data.“
Hůře kompenzovaní jsou mladší pacienti
Jaká data disease management v EUC poskytuje, popsal Bednář na příkladu péče o pacienty s diabetem, jejichž diagnóza je v systému disease managementu mezi chronickými druhá nejčastější, po pacientech s hypertenzí. „Data, která pravidelně měříme, nám bohužel ukazují, že průměrná frekvence dispenzárních prohlídek pacientů s diabetem druhého typu je 290 až 300 dní. Nevíme ale přesně proč. Pacienty zveme, máme kapacity, přesto přijdou do ordinace jen jednou za 300 dní,“ uvedl Bednář.
Data získaná z disease management programu ukazují i další zajímavé údaje. „Co se týče stavu kompenzace, je průměrná hodnota kolem 54 mmol/mol. Při podrobnější analýze je přitom vidět, že jsou hůře kompenzovaní spíše mladší chroničtí pacienti, tedy lidé od 40 do 50 let,“ popsal Bednář. Stav lze vidět na následujícím grafu, který také ukazuje, že situace je o něco horší u mužů než u žen:
Hůře jsou na tom mladší pacienti i v hodnotách Body Mass Indexu (BMI). „V mladším věku je více hraničně kompenzovaných a obézních pacientů. Přitom právě mladší pacienti jsou schopnější přijmout nějaké nové metody – ať už je to digitalizace nebo distanční komunikace s lékařem,“ poznamenal Bednář k následujícímu grafu.
Motivujme lékaře i sestry
„Víme, že chronických pacientů máme hodně, víme, že procesně máme vše nastavené všude stejně, pacienti svůj léčebný plán znají, ale výsledky přesto z nějakého důvodu nejsou úplně uspokojivé,“ konstatoval Bednář a nastínil, jaké podle něj může být řešení. Data podle něj ukazují, že primární prevence není efektivní. „Sekundární prevence, které se věnujeme, tedy například mamoscreeningy, funguje. A když funguje sekundární prevence, měla by fungovat i prevence terciární. Sekundární prevence funguje prostě proto, že v ní lékař pacientovi řekne, aby nějaký čas přišel na screening znova. Pojďme proto motivovat lékaře a sestry v ordinacích. To jsou totiž jediní dva lidé, kterým je pacient ochoten naslouchat a poslouchat je,“ řekl Bednář.
Podle generálního ředitele EUC by měl vzniknout úhradový mechanismus, v němž by fungovala odměna za úspěch pro lékaře a sestry – odměna za kompenzovaného pacienta, u kterého by šla část prohlídek probíhala distančně. Právě distanční péče a digitalizace se totiž ukazují být správnou cestou k lepší kompenzaci pacientů.
Podle Bednáře by ideálně měl vzniknout i sesterský kód, větší zapojení sester by totiž podle něj výrazně pomohlo s – dnes nedostatečným – monitoringem pacientů. „Vzniklout by mělo něco na úrovni koordinátora péče. Pojďme prostě zdigitalizovat to, co dělají v ordinaci lékař i sestra. Sestra vyplňuje papíry a píše žádanky, může také digitálně a distančně sledovat pacienta v jeho domácím prostředí. Z našich dat totiž vychází, že nemáme chronické pacienty pod kontrolou a nevíme, co 99 procent času v roce dělají a jak dodržují režimová opatření,“ vysvětlil Bednář.
„Pokud by byl zájem o nějaký pilotní projekt, my jsme připravení, nástroje na to máme, a ty, které nemáme, doděláváme,“ zveřejnil svou nabídku na summitu generální ředitel EUC. „Myslím si, že je terciární prevence zanedbaná, nikdo se jí moc nevěnuje – a je to škoda. Kvalita života je v posledních letech stejná, průměrná délka dožití se přitom prodlužuje, z čehož plyne, že dožíváme spoustu let nekvalitně. Pojďme s tím tedy něco dělat,“ uzavřel Bednář.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC , Jihomoravskému kraji a ZPMV.
