Cestu pacienta systémem budeme umět plně měřit. Má to ale svá úskalí, říká Švec
Měření procesních ukazatelů kvality a výkonnosti je jednou z hlavních iniciativ, na níž dlouhodobě pracuje Kancelář zdravotních pojišťoven (KZP). Lze z něj vysledovat nejen stav a vývoj jednotlivých komponent zdravotního systému, ale i rozdíly v regionech napříč republikou. Více o tom na konferenci Zdravotnického deníku, zaměřené na Ekonomiku zdravotnictví, pohovořil ředitel KZP Ladislav Švec. Zdůraznil též, že pro udržení současného standardu kvality bude nutné provést systémové změny.
Švec se v prezentaci zaměřil na segment procesních ukazatelů ve vývoji, jinými slovy měření a popis cesty pacienta systémem. „Procesní ukazatele se věnují různým úrovním sledování a regionální je pouze jedna z nich,“ upřesnil Švec s tím, že navazují na již existující strukturální a výkonnostní ukazatele. Při té příležitosti avizoval, že v současné době dokončují i vývoj ukazatelů neurologických, zaměřující se na cestu pacienta po cévních mozkových příhodách, a rozpracovány jsou též ukazatele onkochirurgické, tedy zaměřené na oblast resekcí, karcinomu slinivky, rekta a dalších.
Při popisu rozdílů mezi regiony Švec jako příklad uvedl dostupnost centrové péče po cévních mozkových příhodách. „Můžeme měřit regionální podíl domácích a migrujících pacientů a také podíl s první linií terapie v komplexních onkologických centrech,“ ilustroval škálu měřitelných parametrů. Výsledky těchto měření pak lze podle něj použít pro zlepšení struktury a organizace péče.
Švec rovněž představil graf, na němž KZP spolupracovalo s kolegy z fakulty biomedicínského inženýrství, a který popisuje podíl počtu onkologických pacientů a časy mezi jednotlivými fázemi léčení, ať už jde o stanovení diagnózy, chemoterapii, radioterapii či chirurgický zákrok. Dodal, že takto bude možné monitorovat péči jak na úrovni celorepublikové, tak regionální i jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. „Výsledkem bude rozsáhlá síť velkého množství informací, které bude třeba postupně rozplést, interpretovat a na jejich základě učinit správná rozhodnutí,“ řekl ředitel.
Švec dlouhodobě kritizuje neefektivní procesy v českém zdravotnictví a tvrdí, že je jeho fungování v dané podobě dlouhodobě neudržitelné. „Podle řady expertů bude pro příštích dvacet let potřeba významně zvýšit výkonnost českého systému zdravotnictví,“ upozornil s tím, že pro zachování současného standardu by měla být výkonnost navýšena alespoň o 40 procent. „Jsem přesvědčen, že tohoto cíle nepůjde dosáhnout bez provedení některých systémových úprav,“ řekl s tím, že současný trend hospodaření je spíše opačný. Dokládá to podle něj i mezinárodní srovnání se státy OECD v analýze výkonnosti zdravotních systémů, v němž si Česká republika za posledních deset let pohoršila z 15. na 27. příčku.
Co tedy s tím? „Můžeme s tím dělat mnoho věcí a s některými můžeme začít už dnes,“ uvedl. Jednou z nich má být právě „naučit“ stávající systém lépe sám sebe popsat a změřit prostřednictvím ukazatelů kvality a výkonnosti, na nichž pracuje Kancelář zdravotních pojišťoven. „Díky tomu budeme schopni systém zlepšovat,“ věří Švec.
Dodal, že samotné shromažďování dat není samospásné – je třeba z nich zpracovat smysluplnou informaci a na jejím základě učinit rozhodnutí a implementovat ho do praxe. Dalšími s tím spojenými výzvami je složitost vývoje definice, robustnost výstupů, způsob prezentace výstupů odborníkům a interpretace a využitelnost výstupů.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC , Jihomoravskému kraji a ZPMV.
Filip Krumphanzl
