Dotace v kostce. Na co EU přispěje zdravotnictví?

Urgentní příjmy, onkologická péče či IT – to jsou některé oblasti, na které je či bude možno čerpat podporu z peněz EU. Zdravotnictví přitom v tuto chvíli může využít financí zejména z programu IROP a Národního plánu obnovy. Tomu, jaké programy běží a na jaké výzvy se ještě mohou poskytovatelé těšit, se věnovala na III. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví, který se konal 31. října v Praze, ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví Kateřina Grygarová.

“Zdroje EU představují významný zdroj podpory ve zdravotnictví, ať už v investiční, nebo neinvestiční části,” uvádí Kateřina Grygarová.

V rámci IROP je specifický cíl věnovaný podpoře zdravotnické infrastruktury. Čerpat je ale možné také z OP Životní prostředí, kdy v minulém programovém období proběhly programy za celkem pět miliard korun. Peníze jsou logicky určeny na energeticky úsporná opatření. Nyní je pak velmi důležitým zdrojem dotací Národní plán obnovy, kde máme pilíř č. 6 s názvem Zdraví a odolnost obyvatelstva. V úvahu pro čerpání ve zdravotnictví ale přicházejí i další pilíře, jako je Digitální transformace, Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, Vzdělávání a trh práce a Výzkum, vývoj a inovace.

“Rolí ministerstva zdravotnictví je rovnou několik a liší se v jednotlivých programech. Tou nejvýznamnější je v poslední době role řídícího orgánu, respektive vlastníka komponenty v případě pilíře Zdraví a odolnost obyvatelstva. V mnohých programech, jako je OP Životní prostředí, je ministerstvo zdravotnictví partnerem například státního fondu, který vypisuje výzvy. Radíme se, kde by bylo možné zaměřit se na úspory, což se projevilo třeba v tom, že zdravotnická zařízení mohla čerpat dotační podporu na prádelny a kuchyně spolu se školskými zařízeními. Když tedy z terénu slyšíme tipy na vylepšení, snažíme se s tím dál pracovat a s jednotlivými řídícími orgány komunikovat,” vysvětluje Grygarová.

V rámci evropských strukturálních a investičních fondů a NPO je přitom vyloučena duplicita témat a platí zákaz dvojího financování. Platí také princip významně nepoškozovat životní prostředí, takže ministerstvo zdravotnictví vytvořilo metodiku, kterou musí projekty splňovat.

Výzva na dlouhodobou péči nebyla vyčerpána

Pokud se podíváme na programy podrobněji, v IROP je pro zdravotnictví alokováno 9,6 miliardy. Od začátku listopadu přitom platí změna, kterou schválila vláda, kdy se mění míra účasti státního rozpočtu v jednotlivých fondech. To se promítne ve výzvách, které budou od tohoto měsíce vypisovány.

Kvůli dobíhání předchozího období a programu REACT-EU, z něhož zdravotnictví čerpalo 22 miliard korun, ovšem došlo k tomu, že se vyhlašování výzev posunulo. V IROPu byly zatím vyhlášeny od loňska tři výzvy, přičemž výzva k následné péči je vzhledem k nevyčerpání alokace prodloužena.

“Historicky byla podporována především péče akutní, takže ne všichni poskytovatelé jsou připraveni a umí projekty napsat na první dobrou. Zároveň jsme podporu navázali na vybrané ošetřovací dny, největší zájem ale byl o podporu ošetřovacího dne v následní geriatrické péči, který ovšem nebyl podpořen s tím, že by se tak mělo stát z Národního plánu obnovy,” přibližuje Grygarová.

Mohlo by vás zajímat

Prevence potřebuje víc peněz. Dívejme se na rozpočty hospodářsky, ne účetně, shodli se politici

Další výzva se týká paliativní péče, kde ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s odbornou společností na revizi výzvy. “Revize a úpravy výzev většinou vyplývají z toho, že se je snažíme nastavit v nesoutěžním charakteru s různými kritérii, a to relativně přísně. Vždycky je pak možnost jejich částečného rozvolnění. Poučili jsme se totiž z nastavení investičního nástroje REACT-EU, kde některé alokace mizely během několika sekund. Jdeme proto opačnou cestou, kdy nastavujeme kritéria tak, aby zlepšila dostupnost, a pokud není zájem, dochází k rozvolnění,” objasňuje Kateřina Grygarová.

Třetí výzva je čerstvá a týká se lůžkové psychiatrické péče. Čtvrtá, zaměřená na infekční kliniky, má následovat. Poslední výzvu přitom mohou využít i pražská pracoviště, přičemž výčet těch, kdo smí celkem žádat, zahrnuje sedm konkrétních zařízení. Příští rok se pak pro zdravotnictví počítá se čtyřmi výzvami ohledně komunitní psychiatrické péče, urgentních příjmů, ochrany veřejného zdraví a onkologie.

“Ta nejvýznamnější výzva s ohledem na finanční alokaci a očekávání terénu je modernizace urgentních příjmů,” konstatuje Grygarová s tím, že celková alokace dosahuje více než 3,7 miliardy. Zde ovšem vyvstává otázka, zda původně navržené množství urgentních příjmů bude i vzhledem s krizí ohledně přesčasů únosné. “Výzva teprve bude připravována a bude jednáno se všemi stakeholdery včetně zdravotních pojišťoven. Určitě je to k zamyšlení a uvidíme, jak nakonec budou kritéria nastavena,” dodává Grygarová.

Na kyberbezpečnost půjde ještě 1,5 miliardy

Národní plán obnovy je řízen přímo EU a veškeré plnění musí být v jeho rámci hotové do poloviny roku 2026. “Hlavní cíl a indikátor projektu ale bude muset být kvůli vykazování EU plněn už k 31. 12. 2025,” podtrhává Grygarová.

Ministerstvo zdravotnictví má na starosti komponenty Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče a Národní plán na posílení onkologické prevence a péče. Spolupracuje ale také na oblasti IT u komponent Digitální služby občanům a firmám a Digitální systémy veřejné správy, kde plní roli věcného garanta. Územní zaměření projektů se přitom týká celé ČR včetně Prahy.

NPO obsahuje v oblasti zdravotnictví předem definované projekty, které nelze měnit a už jsou v realizaci – jde například o onkologické centrum v Motole nebo simulační centrum. Zároveň ale byly vypsány i otevřené výzvy, které letos byly čtyři, z toho tři jsou již uzavřené. Jde o podporu rehabilitační péče po kritických stavech, dále vůbec největší výzvu v rámci NPO na podporu hematoonkologické a onkologické péče a pak rehabilitaci navazující na centrovou péči. Stále ještě běží výzva č. 10 na podporu simulačních center, která se zaměřuje na podporu lékařských fakult. V prosinci se navíc plánuje výzva určená na screeningové programy.

Co se týče oblasti IT, byly v říjnu vyhlášeny tři výzvy IROP na IT pro zdravotnická zařízení, kde celková podpora čítá 2,5 miliardy korun. Zároveň tu bude výzva NPO Interoperabilita II. s alokací více než 800 milionů.

A co chystá ministerstvo do budoucna? “Pomalu už začíná vyjednávání evropských fondů po roce 2028. Dobrou zprávou pro zdravotnická zařízení také je, že v rámci aktualizace Národního plánu obnovy by měly přijít dodatečné finanční prostředky na kybernetickou bezpečnost, což se teď komunikuje s ministerstvem vnitra. Pro zdravotnická zařízení je vyčleněno kolem 1,5 miliardy korun. Množí se nám i dotazy na podporu geriatrická péče. Ta je stále prioritou ministerstva zdravotnictví a aktuálně se hledají zdroje na podporu infrastruktury. I během vyjednávání s jinými resorty se plánují projekty neinvestičního charakteru z OP Zaměstnanost. Zároveň se na ministerstvu zdravotnictví připravuje strategie pro geriatrickou péči, k čemuž už byla založena pracovní skupina,” shrnuje Kateřina Grygarová.

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC, Jihomoravskému kraji a ZPMV.

Foto: Radek Čepelák

Grafy: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Michaela Koubová