Deprese patří mezi civilizační onemocnění, která výrazně ovlivňují společnost nejen po stránce zdravotní, ale i ekonomické. Systém je třeba nastavit tak, aby byli lidé trpící duševním onemocněním motivováni vyhledávat pomoc, což může pomoci snížit i sebevražednost. Významnou roli v tom může sehrát komunikace, včetně té mediální. Na konferenci Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví to řekl psychiatr Martin Hollý, ředitel Centra duševní rehabilitace v Berouně.
Na úvod své přednášky Hollý zmínil, že je rád, že se již duševní zdraví dostalo mezi ostatní témata veřejného zdraví. Duševní zdraví se podle Hollého stalo zásadním zdravotním tématem 21. století i kvůli tomu, že oproti předchozím historickým obdobím žijeme ve větším blahobytu. „Čím je země bohatší, tím větší je u jejích obyvatel výskyt deprese,“ uvedl Hollý.
Bohatství společnosti však není jediným vysvětlením. „Pokud se na to podíváme ještě z jiného úhlu pohledu – a to nám ukazuje, že první interpretace nemusí být správná –, tak se ukazuje, že mnohem vyšší výskyt deprese zaznamenáváme i v zemích s vyšší společenskou nerovností,“ pokračoval Hollý.
Podle něho jsou zmíněné skutečnosti důkazem toho, že deprese je civilizačním onemocněním. „Můžeme to tak brát, protože se v rozvinutých zemích vyskytuje více. Máme pro to hodně důkazů,“ řekl na konferenci ředitel Centra duševní rehabilitace. Jde přitom podle něj o nebezpečný trend. „Deprese je totiž zatížena vysokou úmrtností. Téměř deset procent lidí trpících depresí skončí sebevraždou jako symptomem té nemoci,“ upozornil Hollý.
Zátěž nejen zdravotní, ale i ekonomická
Hollý zmínil i fakt, že deprese jsou pro zdravotnictví také značným nákladem ekonomickým. „Unipolární deprese je nejzásadnější samostatnou diagnózou duševních poruch, která způsobuje vysoké společenské náklady,“ konstatoval Hollý a dodal, že duševní poruchy tvoří zhruba 20 procent nákladů na léčbu všech nemocí. „Když se tedy díváme na důvody, proč se věnovat duševnímu zdraví, může tu být i tento – z hlediska obecného dobra možná primitivní – ekonomický pohled,“ glosoval známý psychiatr.
Studie z různých částí světa ukazují, že výskyt deprese se zvyšuje v moderních a urbanizovaných společnostech, a poskytují důkazy o spojení mezi moderním životním stylem a duševními zdravotními problémy. Například naznačují, že přebytek času strávený online na sociálních médiích a nedostatek fyzického kontaktu s lidmi v reálném světě může zvyšovat riziko depresivních symptomů. „Sociální izolace je silně propojena právě se sociálními médii. Žijeme v iluzi, že jsme propojeni s ostatními, ale pokud to není osobní kontakt, tak to koreluje s výskytem deprese,“ upozornil na zajímavý paradox Hollý.
S vyšším rizikem deprese jsou spojeny i nedostatek fyzické aktivity, nezdravá strava a obezita, přispět ke zvýšenému stresu a vyššímu riziku deprese ale může i urbanizace a odpojení od přírody. Hollý k tomu dodal i smutný údaj. „Vážná duševní porucha disponuje pacienta, který se s ní potýká, k tomu, že umře asi o 15 let dříve než běžná populace, často umírá na kardiovaskulární onemocnění,“ uvedl.
Poskytujte médiím i ‚fun facts‘
Komunikovat témata duševních nemocí je podle Hollého důležité proto, aby nemocní lidé vyhledávali pomoc. „Já se dlouhodobě zabývám pokusy nastavovat systém tak, aby byl vlídný vůči uživatelům, na druhou stranu ale také potřebujeme, aby byli uživatelé motivovaní systém využívat – následovat doporučení lékařů, být někdy asertivnější a aktivnější,“ zmínil psychiatr s tím, že právě komunikace – včetně té mediální – může v tomto ohledu pomoci.
V této souvislosti mluvil také o statistice ÚZIS, jak rychle a a jestli vůbec pacienti hledají další ambulantní pomoc po hospitalizaci. „Tento graf často používám k tomu, abych ukázal, jak nevlídný systém je. Pokud totiž byli pacienti hospitalizováni po sebevražedném pokusu, do sedmi dnů vyhledala pomoc jen necelá pětina z nich,“ uvedl Hollý.
„A pokud se podíváme, jak pacienti končí, vidíme, že jsme rekordmani v tom, že je dokonaná sebevražda provedená do 14 dnů od propuštění z ústavního zařízení,“ poukázal na statistiku Hollý. A dodal: „Takže máme často velmi bezpečné prostředí v nemocnicích, ale kontinuitu nedodržujeme. A to jednak kvůli chybám systému, ale také vlivem stigmatizace a také kvůli chování samotných pacientů.“
V komunikaci se proto podle Hollého vyplatí zvyšovat povědomí a boj proti stigmatizaci, vzdělávat a informovat, podporovat chování při vyhledávání pomoci, spolupracovat s odborníky a využívat vyprávění příběhů k vytvoření empatie.
Na závěr Hollý ze své zkušenosti, kdy 14 let působil jako ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice, aniž by využíval služby tiskového mluvčího, poradil, jak o duševním zdraví komunikovat s médii. „Důležité je vytváření příběhů, které jsou nositelem sdělení. Často také pomáhá poskytovat médiím nějaké ‚fun facts‘ typu ‚co jaro a duševní poruchy‘. Pro mnohé odborníky je takové zjednodušování složité, ale podle mne je to kriticky důležité, abychom se dostali do vztahu s novináři a poté mohli aktivně komunikovat odborná témata – což pak pomáhalo, když jsme potřebovali vytvořit nějakou krizovou komunikaci,“ popsal Hollý.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, holdingu AKESO, firmám Alk, Novo Nordisk, Remmark, Tiscali, Noe’s a EUC.
