Ministerstvo zdravotnictví bude mít příští rok o čtvrtinu méně peněz než letos, schválili ve středu poslanci sněmovního zdravotnického výboru. Zatímco tento rok mělo ministerstvo rozpočet 15,6 miliardy, v roce 2024 to má být 11,45 miliardy. Snížily se zejména výdaje na investice a očkovací látky. Opoziční poslanci krok na zasedání zkritizovali. Vedle rozpočtu se výbor zabýval také úhradovou vyhláškou či novelou zákona o zdravotních službách zavádějící telemedicínu.
Poslanci sněmovního zdravotnického výboru ve středu schválili rozpočet ministerstva zdravotnictví, a to v poměru 11:6 (jeden poslanec se zdržel).
Podle návrhu by přitom mělo mít ministerstvo zdravotnictví (MZ) v příštím roce příjmy ve výši 3,624 miliardy, kdy daňové příjmy tvoří 30 milionů a nedaňové 3,594 miliardy. Zde pak 50 milionů pochází z prodeje vakcín, 250 milionů je odvod příjmu SÚKL do státního rozpočtu a 3,244 má být z EU fondů a finančních mechanizmů (50 milionů tvoří ostatní nedaňové příjmy).
Výdaje MZ jsou naplánovány na 11,451 miliardy. Největší položkou jsou výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU a dalších finančních mechanizmů ve výši 3,244 miliardy, dále půjde 1,843 miliardy na výzkum, vývoj a inovace, 1,679 miliardy je určeno na platy a odměny za práci a půl miliardy má putovat na vakcíny proti covidu. Z rozpočtu se hradí také provoz 20 organizačních složek státu, příspěvky příspěvkovým organizacím, národní zdravotnické dotační programy, provoz letecké záchranky, specializační vzdělávání zdravotníků, připravenost na krizové situace či financování Českého červeného kříže.
Na financování reprodukce majetku má jít 1,310 miliardy, kdy 908 milionů je určeno na strategické investice MZ a 275 milionů na rozvoj materiálně technické základny fakultních a dalších nemocnic ve vlastnictví státu. Co se týče projektů spolufinancovaných z EU, nejvíce půjde na ty realizované díky Národnímu plánu obnovy (1,995 miliardy) a IROP (980 milionů).
„Oproti schválenému rozpočtu pro letošní rok byly pro rok 2024 zohledněny ve výdajích změny v podobě snížení výdajů na očkovací látky o 500 milionů, snížení národních investic o 919 milionů, snížení kofinancování ze státního rozpočtu o 700 milionů, snížení podílu EU a finančních mechanizmů o 1,253 miliardy a snížení dalších neinvestičních výdajů ve výši 770 milionů. V případě vyčerpání disponibilních prostředků na pokrytí podílu státního rozpočtu bude možno navýšení prostřednictvím rozpočtových opatření v průběhu roku 2024,“ vysvětluje vrchní ředitelka sekce ekonomiky a veřejného zdravotního pojištění na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová.
Druhé největší snížení
Poslanci na výboru se přitom pozastavili nad tím, že došlo k výraznému meziročnímu snížení. „Resort ministerstva zdravotnictví dostává nyní zhruba o 25 procent méně a jde o druhé největší snížení po ministerstvu pro místní rozvoj, jen na mzdách by se mělo ušetřit přes 40 milionů. Je to mnohem méně, než bylo ve střednědobém výhledu naplánováno. Proč takový kotrmelec? Investiční ztráta se musí zásadním způsobem promítnout. Pan ministr za resort vůbec nebojoval,“ pozastavuje se Jiří Mašek (ANO) s tím, že se přitom zvedaly ceny energií a dalších komodit, takže náklady jsou vyšší.
„Zatím se nám nestalo, že na plánované investice nemáme peníze. Naopak se stává, že předpokládáme, že příprava a realizace investic pojede rychleji, a pak nám peníze zůstávají. Ministerstvo financí to nevidí rádo, poukazuje, že nemáme vyčerpáno, takže nepotřebujeme navyšování. Probíhají pak intenzivní jednání o časovém posunu. Objem investic ve výhledu tedy zůstává zachován, jen se přizpůsobuje situaci v čerpání. Není to tak, že bychom byli limitováni objemem investic a museli něco stopnout,“ reaguje Helena Rögnerová s tím, že využity budou i nevyčerpané peníze z letoška. Ponížení prostředků na projekty spolufinancované z EU je podle ní dán také tím, že nyní končí REACT-EU a výzvy v rámci dalších programů teprve postupně nabíhají.
Co se týče ostatních částí vedle investic, připouští vrchní ředitelka, že dochází k šetření napříč všemi resorty, a u mezd je rozpis na snížení dvou procent.
Další kritika opozice směřovala na systém rezidenčních míst pro pediatry. „Je tam libůstka. Pokud si chce nemocnice zažádat o rezidenční místo, musí splnit vedle zařazení do oboru pediatrie souhlas primáře oddělení s absolvováním 12měsíční stáže v prvním roce v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD), dotyčný pracovník musí souhlasit s poměrem na dobu určitou a po úspěšném složení atestační zkoušky u registrovaného poskytovatele ambulantních služeb v oboru pediatrie by tam měl pracovat. Výsledek je, že loni bylo 154 zájemců, teď ke konci září je to 37. V prvním roce, kdy dotyčný nastoupí do nemocnice, se seznamuje s úplnými základy – a to k tomu bude nastupovat na PLDD? Navíc mu budu vnucovat smlouvu na dobu určitou. A jak chcete zajistit, aby po atestaci nastoupili? Jsou to hlavně ženy a jdou odrodit děti. Výsledkem takových podmínek je nejen zadupání PLDD, ale i dětských oddělení,“ pozastavuje se David Kasal (ANO). Na zasedání výboru ovšem nebyl přítomen zástupce ministerstva, který má tuto problematiku na starosti, takže přímo na místě nebyla věc vysvětlena.
Predikce jsou nižší než realita
Na středečním zasedání byla zdravotnickému výboru představena také úhradová vyhláška pro příští rok. Poslanci se zajímali hlavně o stomatologii a o to, jak zlepšit její dostupnost. V rámci diskuze také poukazovali na záporné saldo a nepříznivé ekonomické vyhlídky některých svazových pojišťoven.
„Sice jdeme do minusu, zároveň ale víme, že všechny předchozí roky byla predikce nižší než realita. Pravidelně byl minimálně o pět miliard lepší výběr. Tím bychom se dostali na schodek čtyři, pět miliard. Příští rok určitě nebude žádným způsobem omezena péče. Rok 2024 by měl proběhnout hladce, ale je to pro nás zamyšlení. Chtěli bychom mít rezervy ne současných 10, ale 15 procent, aby byl systém silnější v základech,“ říká k tomu Helena Rögnerová.
Na výboru vystoupil také prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Při tvorbě úhradové vyhlášky ministerstvo nerespektovalo dohodovací řízení, což je nějaký signál a podrývá to autoritu dohodovacího řízení. Co mě těší, je odvaha přijmout diferencované nárůsty a podpořit takové segmenty, jako jsou praktičtí lékaři pro děti a domácí péče, ale to je všechno, co mohu pochválit. U praktických lékařů byla zbabělá rezignace na bonifikaci za účast na pohotovostních službách, která mohla ve stávající kritické situaci výrazně pomoci nemocnicím. A velmi smutný jsem z toho, jak dopadli ambulantní specialisté, protože lékařská komora věnovala obrovské úsilí tomu, aby prosadila zvyšování ceny lidské práce v seznamu zdravotních výkonů, a ministerstvo zdravotnictví to neguje. Tím staví do velkého problému tak základní obor, jako je interna – úhradová vyhláška je likvidace ambulantní interny. Snižují se také bonifikace za vzdělávání,“ komentuje Kubek.
Ministerstvo k výtkám ohledně negování navýšení ceny práce v seznamu výkonů a rozdílných hodnot bodu u jednotlivých odborností ambulantních specialistů v úhradové vyhlášce opakovaně zdůrazňuje, že ekonomická situace umožňuje jen šestiprocentní plošný růst, nikoliv požadovaný 15procentní. Proto také zavádí rozdílné hodnoty bodu s tím, že se tak srovnává růst jednotlivých odborností, ať jsou náročné materiálově a technicky, nebo u nich převládají personální náklady.
Ze strany veřejnosti ale zazněla ještě jedna připomínka, a to k ministerstvem hodně podporované jednodenní péči. „To, že budou nemocnice moci vstoupit do jednodenní chirurgie, aniž by měly vyčleněná pracoviště, by mohlo paradoxně způsobit nerozšiřování jednodenní péče. Už mám signály, že se mnohé nemocnice takto jednoduše k jednodenní péči přihlásí, což pak bude argumentem pro zdravotní pojišťovny, proč v daném regionu neposkytovat smlouvy dalším pracovištím, která by skutečně chtěla jednodenní péči dělat. Jde to také trochu proti smyslu jednodenní chirurgie, u níž je jedním z benefitů zabraňování nozokomiálním nákazám,“ poukazuje předseda Asociace poskytovatelů jednodenní chirurgie Dalibor Štambera.
Budou moci do dokumentace nahlížet nezdravotníci v kontrolních orgánech?
Výbor také řešil novelu zákona o zdravotních službách zakotvující telemedicínu, upravující podobu zdravotnické dokumentace či zpřesňující právní úpravu Národního zdravotnického informačního systému.
„V rámci prvního čtení zazněly dvě připomínky. První se týkala novelizace nahlížení do zdravotnické dokumentace, a to vypuštění požadavku, že v případě kontroly správního orgánu může do zdravotnické dokumentace nahlížet jen zdravotník. K tomu bych uvedl, že vzhledem k omezenému počtu zdravotníků, kteří pracují ve správních orgánech, je tato stávající podmínka výrazným omezením pro výkon kontrolní činnosti. Tito pracovníci, stejně jako zdravotníci, jsou vázáni povinností mlčenlivosti ohledně informací, které se při nahlížení do dokumentace dozví. Druhá připomínka se týkala telemedicíny, a to požadavku na přesnou definici jejího obsahu zejména s ohledem na laickou veřejnost. K tomu bych uvedl, že se jedná o úpravu základního rámce a podrobnosti budou ve vyhlášce,“ říká vrchní ředitel sekce pro legislativu a právo Radek Policar.
V diskusi se objevila otázka ohledně postupů, pokud vypadne systém, na což podle Policara obecně myslí jiná právní úprava. Poslanci také podtrhávají, že je třeba jasně definovat, kdy a jak telemedicínu poskytovat, aby tak nedostali v této oblasti zelenou pochybní rádci ohledně zdraví. „Není možné mít pouze telemedicínského poskytovatele. Může to být další způsob poskytování péče u standardního poskytovatele služeb,“ reaguje Policar.
Na programu posledního zasedání zdravotnického výboru byla také novela zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, která implementuje evropskou legislativu. Poslanci ovšem tento bod přerušili s tím, že chtějí s projednáním počkat na přítomnost ministra nebo příslušného náměstka.
Michaela Koubová
