Přílišná opatrnost či nezájem. Léčbu vysokého cholesterolu někdy sabotují i sami lékaři, varují Vrablík s Tichopádem

Od lékaře obvykle očekáváme, že je se všemi relevantními způsoby léčby ve svém oboru plně obeznámen a že vyřešení zdravotních neduhů pacienta je jeho prvořadým úkolem. Jenže lékaři jsou také jenom lidé, a když si nedají pozor, mohou sklouznout k rutině a inercii neboli nezájmu či netečnosti. Jejich rozpoložení se ovšem odráží i na pacientech. O adherenci k léčbě LDL cholesterolu coby hlavního rizikového faktoru kardiovaskulárních onemocnění na konferenci Zdravotnického deníku na téma Ekonomika zdravotnictví pohovořil předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík společně s vedoucím Czech HTA oddělení biomedicínské fakulty ČVUT Alešem Tichopádem.

Data hovoří jasně. Česká republika má stále jedno z nejvyšších podílů úmrtí na kardiovaskulární choroby. Jejich výskyt přímo souvisí s množstvím lipidů usazených ve tkáních, jeho snížení se však nedaří dosáhnout ani u vysoce rizikových pacientů. „Takto jednoduchou věc nejsme schopni prosadit,“ posteskl si na konferenci Vrablík. „Někteří kolegové nám dokonce říkají, že to nejde. Že český pacient s českou stravou má zkrátka příliš vysoké vstupní hladiny cholesterolu na to, abychom se k žádoucím cílovým hodnotám dostali. Není to ale úplně pravda. V Česku máme dostupné léčebné možnosti, které dokážou 80 procent lidí i s vysokým cévním rizikem k těm hodnotám dovést,“ zdůraznil.

Příčinou tak podle předního českého odborníka na kardiovaskulární choroby není pouze „česká strava“, ale i nízká adherence pacientů k léčbě. Někdy též účinnost léčby zpochybňují sami lékaři, u nichž se projevuje terapeutická inercie, obvykle z důvodu přepracovanosti a nízké motivovanosti. Vrablík dodal, že peníze jsou dobrým motivátorem, ale nevyřeší všechno. Mladí lékaři raději dávají přednost rodinnému životu před prací nad rámec základní pracovní doby a staré, vyhořelé lékaře bonifikační programy „nevytrhnou“.

Lékař a pacient jsou spojené nádoby

Na Vrablíka přímo navázal Aleš Tichopád. Na konferenci představil výsledky mezinárodní studie (na níž se i se svým předřečníkem podílel) zaměřené na nízké dosažení cílové hodnoty LDL cholesterolu u pacientů s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem v důsledku nedostatečného dodržování pokynů pro dyslipidemie. Její závěry nejsou nijak potěšitelné.

Cílových hodnot LDL cholesterolu nedosahuje 80,6 procent pacientů ve velmi vysokém riziku kardiovaskulárních příhod (KVP). U 60 procent z nich jsou přitom jejich lékaři spokojeni s průběhem léčby a téměř u poloviny lékaři preferují léčbu neměnit. „To je zvláštní. Je to o té inercii a neefektivitě,“ vyjádřil své dojmy z výsledků Tichopád. Ještě podivnější je, že lékaři považují 92 procent pacientů za adherentní. „Jsou přesvědčení, že pacient dělá všechno přesně, jak má. Je to naprosto zkreslené. Lékař sám není adherentní a tím pádem nemůže být ani pacient,“ dodal Tichopád.

Ze studie dále vyšlo, že pouze dvě třetiny lékařů uvedlo LDL cholesterol jako orientační cíl farmakoterapie snižování lipidů v séru. „Ostatní hledí více například na bezpečnost a dobrou snášenlivost, přitom statiny jsou bezpečné léky,“ okomentoval vedoucí Czech HTA. Navíc pouze 17 procent lékařů agresivně navyšuje dávku, aby rychle dosáhlo cílových hodnot. „To je špatně. Měli by agresivně a asertivně navyšovat dávku a docílit žádoucích hodnot,“ podivoval se dále Tichopád. Většina lékařů podle něj pracuje s pacientem příliš pomalu a opatrně.

Pomoci mohou moderní technologie

Tichopád ve své přednášce odkázal také na jinou studii, zaměřenou na adherenci při léčbě dyslipidemie. „Výsledky dokumentují neuspokojivou adherenci pacientů k léčbě hypolipidemiky. Z analyzovaných dat plyne, že 32 procent, tedy zhruba 590 tisíc pacientů v České republice nedosahuje 80 procent adherence,“ uvedl. Dalších 10 procent, tedy přibližně 180 tisíc pacientů, nedosahuje ani poloviny nutné adherence, což má za následek 1,6krát vyšší mortalitu na kardiovaskulární onemocnění.

Na základě výsledků studií je podle Tichopáda nutné zlepšit informovanost na obou „frontách“, tedy jak u pacientů, tak u lékařů. K tomu lze využít moderní technologie, jako ambulantní informační systémy či aplikace v chytrých telefonech. Své místo zde má i bonifikace – pacientů za dodržování preventivních prohlídek, i lékařů ze strany zdravotních pojišťoven podle míry adherence jejich pacientů.

-fk-

Foto: Radek Čepelák

Mohlo by vás zajímat

Poptávka po zdravotní péči poroste rychleji než počty zdravotníků. Řešení nabízí digitalizace cesty pacienta systémem

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC, Jihomoravskému kraji a ZPMV.