Většina lékařů zlínské nemocnice stáhla výpovědi z přesčasů
Své výpovědi z přesčasů stáhlo 152 z 202 lékařů Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, uvedla Česká televize. Učinili tak po sérii jednání s vedením nemocnice, jehož výsledkem je kompromis přijatelný pro obě strany. Nemocnice přesto od začátku prosince zredukuje počty plánovaných operací a omezený bude i provoz některých ambulancí, uvedl ředitel nemocnice Jan Hrdý.
Vedení nemocnice mělo původně na stole dvě třetiny výpovědí z dohod o zajištění péče mimo pracovní dobu. Po sérii jednání ale s představiteli nespokojených zdravotníků uzavřelo kompromisní dohodu. Ta lékařům například garantuje volno po odsloužených službách. „Například od 1. prosince vzniká nový odbor, který se bude intenzivně zabývat vzděláváním lékařů a dalších zdravotníků. Domluvili se také na předatestačním volnu a zejména na zabezpečení toho, že velká většina lékařů bude moci po službě jít následující den domů. Další domluva spočívá v úpravě platových podmínek lékařů, a to v rámci finančních možností nemocnice souvisejících s úhradovou vyhláškou 2024,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Konečná domluva bude při uzavření nové kolektivní smlouvy platné od března příštího roku.
Díky dohodě budou od 1. prosince prakticky všechna oddělení nemocnice fungovat ve standardním režimu. „Omezíme ale částečně plánovanou operativu, předpokládáme zhruba o deset až 15 procent,“ uvedl Hrdý. „Z 11 operačních sálů jich pojede devět. Předpokládáme tedy, že půjde o omezení o deset až 15 procent. Omezen bude také provoz anesteziologických a traumatologických ambulancí, v souvislosti s tím musí pacienti na urgentním příjmu počítat s delšími čekacími dobami,” doplnila tisková mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Podle České lékařské komory (ČLK) odmítají od prosince sloužit přesčasy tisíce lékařů. Ministerstvo zdravotnictví protestujícím podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) navrhovalo na růst odměňování vyčlenit až 8,5 miliardy korun z úhradové vyhlášky, s čímž jednající nesouhlasili. Podle předsedy ČLK Milana Kubka jsou sliby ministerstva na zvýšení platů nepodložené a ignorují lékaře a zdravotní sestry v regionálních nemocnicích, kterých je většina. V případě dalších požadavků lékařů nastal podle zástupců ministerstva posun. Ve čtvrtek by Sněmovna měla začít projednávat novelu zákoníku práce, která vrátí na původních 416 hodin maximální počet hodin přesčasové práce za rok. Senátoři by ji pak měli projednat 20. prosince a Válek doufá v to, že se tak stihne platnost od roku 2024.
ČTK