Bodnár: Rozvoji disease managementu brání absence národního administrátora
Jedním z ústředních témat třetího ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví se stal disease management, tedy snaha o koordinaci poskytování zdravotní péče chronicky nemocným. Přednášel o něm také náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči Jan Bodnár, na rozdíl od většiny ostatních řečníků se ale zaměřil na to, co v systému tuzemského zdravotnictví brání většímu rozvoji a úspěchu programů disease managementu. Za klíčový problém Bodnár považuje absenci institutu národního administrátora.
„U disease managementu bych rád zdůraznil tři zásadní aspekty – v každém případě hovoříme o chronických onemocněních, o kontinuálním dohledu nad pacientem a o standardizovaných mechanismech a postupech, které jsou pro kontinuální sledování potřebné – a které, přestože existují, někdy nejsou v českém prostředí příliš dobře užívány. A specificky pro to, co nazýváme řízenou péčí, nejsou možná implementovány vůbec,“ řekl na úvod svého vystoupení Bodnár.
V souvislosti s disease managementem zmínil jako klíčové také měřitelné výsledky. „Bez nich bychom nevěděli, jestli cesta, kterou razíme a na kterou jsme nastoupili, je úspěšná. A to je možná ten problém, který v současné době v České republice nedokážeme úplně dobře uchopit – tak, abychom mohli měřit výstupy jednotlivých intervencí, ať už se jedná o péči řízenou, nebo o některé jiné druhy péče,“ uvedl Bodnár.
Ve své přednášce upozornil i na další zajímavý fakt – když z různých zdrojů srovnával efektivitu zavádění programů disease managementu v zahraničí, zjistil, že téměř 90 procent těchto programů zaměřených na řízenou péči v USA nebylo nákladově efektivních. „Leckdy vedly k subjektivně lepšímu vnímání života s onemocněním u pacientů, kteří byli do programů zařazeni, ale nákladová efektivita byla dost vzdálena,“¨uvedl Bodnár a dodal, že v evropských zemích byla čísla o něco lepší, ale nákladová efektivita pokulhává i tam. Jako pozitivní výjimku zmínil programy německé.
Zdravotní pojišťovny jsou kvůli legislativě ze hry
Náměstek ředitele VZP ve zbytku své přednášky popsal aspekty disease managementu z pohledu zdravotní pojišťovny na příkladu diabetu. „Je to chronické onemocnění a typicky se ho týká řízená péče,“ vysvětlil. „Ve VZP se snažíme – podobně jako se o to snaží i další zdravotní pojišťovny – implementovat částkově jednotlivé postupy a principy disease managementu, které nám dohromady dávají nějaký smysl,“ popsal Bodnár.
Ač Bodnár spatřuje v disease managementu mnohé nesporné výhody a jeho nástroje jednoznačně považuje za jednu z cest ke zvyšování efektivity a účelnosti poskytovaných zdravotních služeb, zaměřil se ve svém vystoupení na summitu na to, co vnímá jako nedostatky systému a co by podle něj mělo být změněno. „Disease management je totiž něco, co má i své ne úplně pozitivní aspekty a úskalí,“ konstatoval náměstek ředitele VZP.
Za zásadní problém tuzemského disease managementu Bodnár považuje absenci koordinátora nebo administrátora péče. „Chybí tu nějaká entita, která by všechny nesporně dobré a logické intervence dala dohromady a navázala je v cestě diabetika tak, aby byl co nejvíce kompenzovaný, a zároveň aby byla co prokázána nákladová efektivita,“ řekl Bodnár. A upozornil na to, že tuzemská legislativa neumožňuje, aby role administrátora připadla zdravotní pojišťovně. „Možná právě tímto směrem by mohli regulátoři zacílit stávající novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ale to už není otázka, která přísluší mně,“ komentoval Bodnár.
V zahraničí to jde
Zdravotním pojišťovnám by podle Bodnára pomohla možnost využívat nějakou entitu – nebo se jí přímo stát – k tomu, aby mohly opravdu řídit pacienta i jednotlivé intervence tak, aby nebyly fragmentované a aby dávaly smysl. Svůj názor podpořil i připomenutím toho, že v některých zahraničních zdravotnických systémech připadla role administrátora právě zdravotním pojišťovnám. „Rovněž nám v tomto směru, oproti zahraničním pojišťovnám, chybí možnost nějakým způsobem pacienta malifikovat za to, že nevyužívá léčebných nebo preventivních intervencí tak, jak by měl,“ dodal.
VZP není na snahu o zakotvení institutu národního administrátora sama, poznamenal Bodnár. „Dohodli jsme se se Svazem zdravotních pojišťoven, že budeme otázky na toto téma vznášet a že je budeme i na Radě poskytovatelů diskutovat tak, abychom dosáhli kýženého výsledku, který by umožňoval v českém prostředí zakotvit mechanismy, které by napomohly rozvoji řízené péče v České republice,“ uvedl náměstek ředitele VZP.
Mezi dílčí problémy tuzemského disease managementu – související s absencí národního koordinátora – patří podle Bodnára to, že v České republice chybí podpora primární prevence a možnost využití nástrojů pro větší zapojení a motivaci pojištěnců, nedostatečná je infrastruktura pro efektivnější spolupráci a výměnu informací mezi zainteresovanými subjekty a tím i pro koordinaci péče a nemáme ani dostatečnou infrastrukturu pro hodnocení toho, jak jsou dodržovány léčebné plány podle doporučených postupů.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
Jakub Němec
