Destigmatizace duševních nemocí: Média mohou pomoci, ne vychovávat
Mohou média pomoci detabuizovat téma duševních nemocí? Jak obtížné je sehnat respondenty ochotné sdílet své problémy? A lze vůbec mediálně na veřejnost působit, když pak lidé v praxi naráží na problémy systému a nedostatečné kapacity? Novinářská diskuse na konferenci Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví přinesla krom jiných témat také zajímavou rozpravu o mediální prezentaci problematiky duševního zdraví.
Tematika duševního zdraví do médií proniká stále více, což souvisí i s tím, že mluvit o duševním zdraví přestává být společenským tabu. A média se tomuto tématu rozhodně nebrání. „Co se týče kouření nebo obezity, mám pocit, že tato témata už trochu ustupují do pozadí, protože mají někteří lidé pocit, že už mnohokrát slyšeli, že nemají kouřit nebo snídat pivo,“ řekla na summitu vedoucí pořadu Střepiny na TV Nova Bára Divišová. Ale co se týče duševního zdraví, jde podle ní o téma, kterým lidé ještě zahlceni nejsou.
Přitom ale jde o téma mimořádně důležité, které trápí velkou část populace. „Když dříve někdo řekl, že má nějaký zdravotní psychický problém, už si sebou nesl nějaké stigma. A tím, že budou média témata duševního zdraví otevírat, by to stigma postupně mohlo vymizet. To bude pro média velká výzva,“ míní Divišová.
Posun ve vztahu médií k tématům duševního zdraví vnímá jako zásadní také komentátor Lidových novin Petr Kamberský. „V informování o duševním zdraví došlo v posledních letech k opravdu velkému pokroku. Není to jako dřív, kdy se občas informovalo jen o tom, že ‚uprchl nebezpečný šílenec z Bohnic‘,“ řekl Kamberský.
„Myslím, že média – minimálně ta komerční – nemají za úkol vzdělávat nebo vychovávat, ale referovat o tom, co se děje. Takže když se uskuteční týden duševního zdraví a podobné události, máme o nich bezpředsudečně psát,“ řekl Kamberský. Zároveň ale míní, že motivů občanské společnosti je málo, takže se média mají málokdy „čeho chytit“.
Komunikaci komplikují nedostatky systému
Spíše než komunikační problém vnímá v oblasti duševního zdraví problémy systémové upozornila na konferenci moderátorka CNN Prima NEWS Pavlína Wolfová. „Nemyslím si, že odborníci, kteří se snaží v médiích komunikovat, že je potřeba pečovat o duševního zdraví, dělají nějaké chyby. Je ale moc pěkné lidem říkat, co všechno mají udělat a koho vyhledat, když ale potom odborníka hledáte půl roku a dva roky jste na čekací listině, tak je těžké tahle témata komunikovat,“ řekla Wolfová.
Problém tedy podle ní není v tom komunikovat a otevírat témata duševního zdraví, ale v tom nabídnout praktické provedení. „Netýká se to ostatně jen duševního zdraví, podobně můžeme mluvit o zubech nebo o kardiovaskulárních nemocech,“ dodala Wolfová.
Mohlo by vás zajímat
Na slova novinářky ze CNN Prima NEWS navázal psychiatr Martin Hollý, ředitel Centra duševní rehabilitace v Berouně. „Když jsme začínali destigmatizační kampaň, byl jsem to já, kdo říkal, ať jsme opatrní. Protože když vyvoláme příliš velké očekávání a nebudeme ho schopni pokrýt servisem, tak budeme nedůvěryhodní,“ řekl Hollý. A dodal: „Myslím si, že je velmi dobře, že se to téma odkrývá a destigmatizuje, ale faktem je, že kapacitně nemáme připravena řešení.“
Podle Hollého se odborníci dostali do fáze, kdy musí vymýšlet, jaká řešení si připustí přes svou „odbornou ješitnost“, za co se mohou postavit a co mohou nabídnout za kapacity. „Narážíme na limity akademické a vědecké debaty, protože jsme – řekněme si to na rovinu – v situaci, kdy ideální medicínu nemáme kapacitu dělat. Lidé a kapacity tu nejsou. A nemyslím si, že je to jen otázka jen psychiatrie, týká se to mnoha medicínských oborů,“ komentoval situaci Hollý. A roli médií vidí v tom, že pomohou lidi motivovat, aby přešli z první fáze, kdy si vůbec nepřipouštějí, že mají nějaký problém.
Hledání respondentů není snadná disciplína
Podle Divišové může být u témat duševního zdraví problém najít respondenty, kteří se o svém problému budou ochotni bavit. „Téma nemůže úplně celé odvykládat odborník, protože to není divácky úplně atraktivní. Alfou a omegou je proto v médiích příběh. Ten ale musí mít svého nositele, kterým je pacient – a v tom může být problém. Jeden příklad z jiné oblasti medicíny: Představte si, že máte obézní dítě. Postavíte ho před kameru s tím, aby začalo vyprávět, co s tím bude dělat? Budete vy sám jako jeho rodič vyprávět o tom, proč to došlo tak daleko a co s tím budete dělat?“ položila řečnické otázky Divišová.
Že je takové hledání respondentů obtížné, potvrzuje i vedoucí dramaturgyně pořadů Události, komentáře a Interview ČT 24 České televize Martina Riebauerová. Podle ní je ale lze najít. „Nemysleli jsme si například, že dostaneme do živého vysílání dívku, která si prošla depresemi a mentální anorexií, ale přesvědčili jsme ji a měli jsme ji ve studiu,“ popsala Riebauerová.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, holdingu AKESO, firmám Alk, Novo Nordisk, Remmark, Tiscali, Noe’s a EUC.
Jakub Němec
