Hospodářská komora upozorňuje na nesystémovost hrazení sociálních služeb

Novela vyhlášky, která navyšuje maximální možnou úhradu klientů za jídlo a pobyt v sociálních službách o 45 korun za den na 560 korun, prošla připomínkovým řízením. Zatímco některá připomínková místa vyjadřují obavy ze zhoršení životní situace klientů těchto služeb, jiná by naopak byla pro zvýšení limitů i u terénních a ambulantních služeb. Hospodářská komora zase upozorňuje, že by celý systém potřeboval koncepční změnu, ve které již vyhláška určující limity úhrad vůbec nebude figurovat.

Hospodářská komora se v připomínkách ohrazuje celkově proti zvolenému způsobu řešení problematiky. „Hospodářská komora ČR kontinuálně upozorňuje na nutnost koncepčního řešení namísto opakované novelizace vyhlášky, která je nelogická, neekonomická a jde proti pravidlu legislativní zdrženlivosti. Nadto je stávající stav v oblasti sociálních služeb nadbytečně zatěžující pro státní rozpočet a nevyužívá dostatečně volné finanční zdroje, které by bylo možné použít pro požadovaný účel. Neotevírá poskytovatelům sociálních služeb prostor pro zvýšení kvality služeb, a naopak ponechává prostor pro zachování stávající netransparentní praxe v „šedé zóně“. Ačkoliv vítáme navýšení limitu úhrad, upozorňujeme, že zde nadále naprosto absentuje systémové řešení. Je nezbytně nutné změnit legislativu tak, aby byla úhradová vyhláška zrušena a sociální ochrana byla zajištěna zaručeným „kapesným“ ve výši 15 % a 25 % pro týdenní stacionáře daným ze zákona. To umožní dalším subjektům, aby se zapojily do poskytování sociálních služeb. Vytvoření konkurenčního prostředí tak zajistí uživatelům vyšší kvalitu ubytovacích i stravovacích služeb. Pouhé navyšování limitů není pro dosažení cíle zlepšení kvality služeb postačující, neboť ani vyšší limity skutečně nekryjí náklady na tyto služby,“ píše komora v připomínkách.

Odbory zase vyslovují obavy ze zhoršení životních podmínek uživatelů sociálních služeb. „Klientům, kteří již v současnosti platí plnou úhradu, tímto opatřením zůstane reálně nižší zůstatek důchodu na nákup věcí osobní potřeby a služeb. Cena věcí osobní potřeby a služeb se přitom z důvodu inflace a rostoucích nákladů na straně dodavatelů a poskytovatelů těchto služeb také zvýšila, resp. i nadále zvyšuje. V praxi se jedná např. o hygienické potřeby, doplatky za léky a pomůcky, ošacení, pochutiny, služby pedikérky, které jsou nezbytné u diabetiků, holiče, kadeřníka atd. Máme obavy, že si řada klientů vzhledem k rostoucím nákladům tyto věci osobní potřeby a služby nebude moci vůbec dovolit, čímž by mohlo dojít ke značnému zhoršení životních podmínek řady osob. Máme rovněž obavy, že nedojde k zachování kvality poskytovaných služeb a k odvrácení kolapsu sektoru sociálních služeb, ale že můžeme očekávat hlavně negativní dopad na ty nejzranitelnější skupiny osob, pokud sociální služby nebudou dostatečně zafinancovány. Současně dojde k omezení rozsahu služeb, úbytku pracovních míst a s tím související snížení dostupnosti a kvality sociálních služeb,“ uvádějí odboráři.

Nad rámec návrhu pak apelují na větší participaci sociálních partnerů a dalších dotčených subjektů na jednání týkajících se financování sociálních služeb. Zároveň poukazují na absenci bližších informací o možném navýšení příspěvku na péči, ze kterého klienti financují poskytování potřebných sociálních služeb.

Navýšení i u terénních a ambulantních služeb?

Na nejistotu ohledně navyšování příspěvku na péči ostatně poukazuje také ministerstvo vnitra. „Navrhované plošné navýšení vybraných úhrad za poskytování sociálních služeb bude mít dopad především na nejzranitelnější skupiny obyvatel (senioři, osoby se zdravotním postižením), čehož si je předkladatel vědom, když sám v obecné části odůvodnění návrhu uvádí, že navrhovaná úprava může mít negativní dopad do rozpočtů osob sociálně slabých. Podle předkladatele zvýšení maximálních úhrad nicméně otevírá možnost větší finanční participace rodinných příslušníků klientů sociálních služeb a dalších osob podle § 71 odst. 3 zákona o sociálních službách. Dané tvrzení nepovažujeme za vhodné. Upozorňujeme, že osoby se zdravotním postižením a osoby v seniorském věku jsou významně omezeny na svých příjmech a jejich jediným pravidelným příjmem je často pouze starobní či invalidní důchod, jejichž valorizace nemusí dostatečně pokrýt navrhované navýšení úhrad za poskytování sociálních služeb, a příspěvek na péči, jehož výše se však nijak nemění. Ne všechny návrhem dotčené osoby pak také mohou spoléhat na participaci rodinných příslušníků, s níž předkladatel kalkuluje. Navrhujeme odůvodnění návrhu v této části upravit a nastínit, zda je zvažováno i případné navýšení příspěvku na péči, které by mohlo tíživou situaci klientů sociálních služeb zlepšit. V opačném případě předkladatel žádným způsobem nenabízí řešení, z jakých zdrojů mají dotčené osoby navýšení úhrad pokrýt,“ poukazuje ministerstvo vnitra.

Ministerstvo pro místní rozvoj zase nesouhlasí s navýšením maximální výše úhrad za vlastní služby u chráněného bydlení, azylových domů, domů na půl cesty, služeb následné péče, terapeutických komunit a sociální rehabilitace.

Mohlo by vás zajímat

Válek: Otevřeli jsme prostor pro diskuzi o slučování pojišťoven, měla by začít po Novém roce

„U těchto služeb požadujeme zachovat stávající výši úhrad za vlastní služby a za provozní náklady spojené s poskytováním ubytování. U těchto služeb, na rozdíl od služeb pobytových, se neuplatňuje § 73 odst. 3 zákona o sociálních službách, podle kterého u pobytových služeb musí klientovi zůstat alespoň 15 procent z jeho příjmu. Současně jsou klienty těchto služeb často lidé, kteří jsou v hmotné nouzi. Navýšení úhrad na ně v již tak nepříznivé životní situaci bude mít výrazný negativní dopad, a/nebo budou jejich úhrady de facto hrazeny z dávek pomoci v hmotné nouzi, tj. půjde o navýšení výdajů státního rozpočtu,“ vysvětluje ministerstvo.

Oproti tomu Jihomoravský kraj by zase zvýšil maximální úhrady i u dalších služeb. „Navrhujeme, aby došlo k navýšení i u služeb pečovatelská služba, osobní asistence, centra denních služeb, denní stacionáře, odlehčovací služba terénní a ambulantní forma, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, průvodcovské a předčitatelské služby za poskytnutou péči,“ uvádí kraj.

Podle něj by se přitom měla maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby měla zvednout ze 155 na 165 Kč za hodinu, pokud se služba poskytuje v rozsahu nepřevyšujícím 80 hodin měsíčně, a z 135 na 145 Kč za hodinu, pokud je poskytována v rozsahu vyšším. Podobně by se měly zvednout úhrady i u dalších vyjmenovaných služeb.

„Pakliže důvodová zpráva uvádí, že výše úhrad za poskytování sociálních služeb neřeší potřebu vyšší participace uživatelů sociálních služeb na financování rychle rostoucích nákladů souvisejících s jejich poskytováním, je nutné potřebu participace přenést do všech forem sociálních služeb nevyjímaje ambulantních a terénních. Výše inflace, která jak uvádí důvodová zpráva, je pro rok 2023 dvojciferná, promítá se do vyšších cen za energii a má dopad též do ambulantních forem poskytovaných služeb. U terénních se promítá do vyšších nákladů v souvislosti s pohonnými hmotami,“ dodává kraj.

Michaela Koubová