Jaké jsou výsledky léčby v jednotlivých komplexních onkologických centrech (KOC), nakolik je kde péče nákladná či odkud prchají pacienti jinam – to jsou některá z dat, která příští rok plánuje zveřejnit ministerstvo zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je dnes problém, že každé centrum funguje jinak, a v některých krajích pokulhává fungování indikačních komisí i spolupráce mezi jednotlivými pracovišti. Na problematiku ministr poukázal na včerejší Evropské onkologické konferenci, kterou v Praze uspořádal Zdravotnický deník.
Ministr si stěžuje na to, že jednotlivá komplexní onkologická centra fungují velmi rozdílně. „Když jsem byl v opozici, na sněmovním zdravotnickém výboru jsme řešili, že v Praze jsou tři indikační komise ve třech KOCech, a pacient je obchází dokola, dokud mu některá neindikuje protonovou léčbu. Já tomu nevěřil, ale ověřil jsem si, že je to realita. Udělal jsem to podobně jako u studentů, když mi děkani nevěřili, že každá fakulta rozhoduje jinak. Anonymní studenti z řad zaměstnanců ministerstva volali na jednotlivá personální oddělení s požadavkem, zda je pustí k atestaci. To samé jsem udělal s onkologickými pacienty a mám to jako dárek na únorové zasedání výboru onkologické společnosti,“ slibuje ministr Válek.
Podle něj by také koordinátoři KOC měli hlídat scházení indikačních komisí a péči v kraji by měli skutečně koordinovat. Proto by Válek chtěl, aby byli tito koordinátoři jmenováni ministrem, přičemž by měli povinnost jeden den v týdnu trávit v regionu, více kontrolovat pracoviště a spolupracovat s nimi.
Zároveň by podle ministra Válka mělo ministerstvo, respektive loni založený Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ), který nyní dával dohromady standardizace a metodiky, začít dělat hodnocení zdravotnických zařízení.
„Plánuji, že v první polovině příštího roku zveřejníme data o KOCech – jak se liší jejich úspěšnost, nákladovost, výsledky pacientů… Zveřejníme, jak jezdí pacienti po republice a ze kterého KOC odjíždějí do jiných krajů, protože se tam nechtějí léčit,“ načrtává Vlastimil Válek s tím, že tato data by měla znát i široká laická veřejnost.
Další problematikou, na kterou se chce ministr v onkologii zaměřit, je vytěžení informací, které získáme propojením dat ministerstva zdravotnictví a MPSV. Tato data se nyní validují a brzy budou zveřejněna.
Mohlo by vás zajímat
„Pokud třeba pacienti s vysokým PSA, kteří nemají karcinom prostaty ověřený ani MR, ani biopsií, jsou ve 30 procentech v invalidním důchodu, je v systému něco špatně. Šokovalo mě, že podle dat MPSV je 30, 40 procent pacientů či pacientek se stadiem nádoru, u nichž je naprostá shoda, že v 99,9 procentech jsou po pěti letech vyřazeni a jsou zdraví, v invalidním důchodu. Na to je potřeba se podívat komplexně, protože pak se mi těžko bojuje za právo být zapomenut,“ připomíná Vlastimil Válek svou nedávnou aktivitu, kdy domluvil s Českou asociací pojišťoven, Českou bankovní asociací i zástupci pacientských organizací, že v případě onkologických pacientů, u nichž uplynul určitý počet let od ukončení léčby, nebudou pojišťovny přihlížet k předchozímu onemocnění. Díky tomu by tito lidé mohli snáze získat životní pojištění či řadu jiných finančních produktů.
Větší zapojení zaměstnavatelů
Ještě důležitější jsou ale kroky v oblasti prevence, protože právě jimi je možno zabránit závažným onemocněním a nemalým finančním nákladům. Cestou tak podle ministra Válka je podpora očkování a bonifikace lékařů, kteří tlačí na to, aby jejich pacienti podstupovali screeningová vyšetření.
„Nezapomínejme také na Hospodářkou komoru. Tím, kdo má největší zájem na tom, aby se nádor zachytil včas a člověk ideálně vůbec nebyl nemocný, nebo byl rychle vyléčený, a zůstal dlouho zdravý, je právě Hospodářská komora. Pokud se zaměstnanec účastní preventivních a screeningových programů, měly by tu být i benefity od zaměstnavatelů,“ poukazuje Válek.
A když jsme u screeningových programů, na jejich prosazování na úrovni Evropy se za našeho předsednictví podepsala i Česká republika. „Návrh komise byl původně z 80 procent politický a ze 20 procent to byla medicína. My jsme ale s kolegy ministry, kteří se známe medicínsky z minulosti, nachystali screeningový program, který jsme i medicínsky považovali za správný. Zařadili jsme do něj včasný záchyt rakoviny plic a prostaty. A tento návrh nakonec na EPSCO získal podporu. Tím v Evropě prošly screeningy, které vycházejí z evidence-based medicíny a odpovídají tomu, na čem se domluvily evropské odborné společnosti,“ dodává Vlastimil Válek.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
