Česko má tradici vyspělé země. Jeho obyvatelé si zaslouží, aby v případě, že vážně onemocní, měli k dispozici inovativní léky stejně rychle jako pacienti v Německu nebo Rakousku. O tom je přesvědčen Mehrdad Doustdar, od 1. listopadu nový výkonný ředitel české pobočky společnosti MSD (Merck, Sharp & Dohme s.r.o.), který právě v těchto zemích před příchodem do Prahy pracoval. Kořeny má až v Iránu, odkud po islámské revoluci jeho rodiče emigrovali do Evropy. Je rakouským občanem, ale v manažerských funkcích procestoval kus světa, nasál do sebe jeho rozmanitost a naučil se, jak důležité je naslouchat zákazníkům a respektovat práci spolupracovníků.
Vaše pracovní kariéra je už řadu let spojena se společností MSD, kde jste začínal od píky – jako obchodní zástupce. Postupně jste se propracoval až do vedoucích funkcí. Co ze svých zkušeností využijete při své práci v Praze?
Pro společnost MSD jsem začal pracovat před zhruba 16 lety, nejprve jako student na stáži. Ve všech zemích, v jakékoli pozici, jsem si užíval každou vteřinu své práce. Bylo to pro mě obohacující jak z profesionálního pohledu, tak i pro můj osobnostní růst. Za to jsem společnosti MSD velice vděčný. Na mé manažerské cestě mě utvářely určité definující okamžiky. Už jako stážista jsem viděl, jak důležitá je ve firmě práce každé kolegyně a kolegy, kteří společně přispívají k naplnění vyššího záměru celé firmy. Když jsem se stal obchodním zástupcem, zase jsem si uvědomil, jak je důležité být v kontaktu se zákazníky – lékaři, a to i mimo budovu, nejen v kanceláři. Potom jsem působil z regionální úrovně v různých pozicích po celém světě – na Středním východě, Africe, Evropě, v Rusku. Poznal jsem, jak významná je různorodost jednotlivých zemí. Každý trh je trochu jiný a je nezbytné tuto odlišnou kulturu poznat. Vůbec nejdůležitější je ovšem umět naslouchat. Nejen mluvit, ale i vnímat, co se děje okolo vás. V manažerských pozicích, ať už ve Švýcarsku nebo Německu, jsem si pak uvědomil, jak je nesmírně důležité vytvářit pro lidi ve firmě takové prostředí, aby ze sebe vydali to nejlepší.
Proč právě Česká republika?
Bylo to moje vlastní dobrovolné a zcela záměrné rozhodnutí. Do jiné podobné pozice v jiné zemi jsem se nehlásil. Měl jsem zájem být právě zde v České republice. Na vaší zemi se mi líbí ten neuvěřitelný vývoj za posledních deset let a obecně po Sametové revoluci. Zdravotnictví i farmaceutický průmysl jsou na velice dobré úrovni, třebaže některé oblasti je možné zlepšit, a to je velká výzva. Například délka života ve zdraví se v Česku stále nachází pod průměrem zemí EU, zhruba o dva roky méně u mužů i žen. Také vidím ve statistikách, že každý den umírá jedna žena na rakovinu způsobenou virem HPV. Nebo že každý rok zemře kolem 800 pacientů ve čtvrtém stadiu rakoviny plic, aniž by se dostali včas k moderní léčbě.
Domníváte se, že se v Česku dostávají inovativní léky k pacientům pozdě?
Období od registrace léku do okamžiku, kdy se dostane fyzicky k samotným pacientům, je stále příliš dlouhé, v průměru zhruba 500 dní. Přestože za poslední léta došlo ke zlepšení, je zde stále prostor ke zkrácení této doby. Často se jedná o léky, které mohou zachránit život. V zemích, kde jsem působil, v Německu, Rakousku nebo Dánsku, se pacienti dostávají k lékům významně rychleji. Samozřejmě jsou i země, kde jsou na tom hůře, ale byl bych rád, kdyby to v Česku bylo rychlejší. Spolu se svým týmem bych k tomu chtěl přispět.
Určitě je dobře, že se o to budete snažit. Nicméně působil jste v ekonomicky silných zemích. Není to tak, že rychlost, s jakou přicházejí inovativní léky do dané země, prostě odpovídá jejich ekonomickým možnostem?
Máte pravdu v tom, že ekonomické zázemí hraje určitou roli, ale to je jen část celého příběhu. Jsou tam i jiné aspekty, jako je nastavení cenových a úhradových procesů nebo kontinuální dialog s klíčovými subjekty zdravotnického systému, včetně plátců péče, v rámci kterého lze průběžně reagovat na měnící se potřeby i s určitou vizí dlouhodobějšího vývoje. Možnosti moderní medicíny a nové terapie přinášejí stále nové otázky a výzvy, jak nastavit zdravotní péči a zajistit dostupnost těchto inovací pacientů. Pocházím z Rakouska, které se České republice velice podobá, kulturně, mentalitou, architekturou… A vidím, že Česko má potenciál dosáhnout stejné úrovně, a to i ekonomicky. Můj otec znal Prahu a Československo, protože sem před padesáti lety jezdil, tedy ještě před revolucí v Iránu. Z jeho vyprávění jsem věděl nejen to, že Praha je velice krásná, ale také že v Česku žije mnoho talentovaných lidí a že jste velice vyspělou průmyslovou zemí. Proto věřím, že tu leží značný potenciál k tomu, jak ještě zlepšit kvalitu a délku života, a to i díky rychlejšímu přístupu pacientů k moderním lékům.
I přes ta hezká slova musím říct, že se nacházíme v určité krizi. O Česku se dokonce mluví, kvůli stavu ekonomiky, jako o nemocném muži Evropy. V krizi se ocitá i samotné české zdravotnictví, bouří se lékaři a požadují lepší platy. Bude se tudíž znovu diskutovat o prioritách, racionálním vynakládání veřejných peněz, včetně těch, které směřují do inovativních léků a nových léčebných postupů. Jak by se mohla společnost MSD zapojit do těchto diskusí a podílet na řešení složité situace?
Ve zdravotnictví neexistují žádná snadná řešení. Klíčem je holistický pohled, jasná vize či strategie toho, jak má být zdravotní péče organizována a financována, s jasně nastaveným řízením a odpovědností jednotlivých aktérů. Vidíme, že většina zdravotnických systémů světa stojí před obdobnými výzvami spojenými s demografickým vývojem, technologickým pokrokem, novými možnosti léčby a tím, jak umožnit jejich dostupnost pacientům za současné finanční udržitelnosti systému. Každá země si na tyto otázky musí najít vlastní odpověď. Do českého zdravotnického systému bylo za posledních několik let investováno významné množství finančních prostředků, což je dobře. Na druhou stranu si nemyslím, že by to nějak zásadně pomohlo s řešením těch systémových problémů, na které narážíte.
A může tedy nějak s hledáním řešení napomoci i průmysl, resp. vaše společnost?
My, jako farmaceutický průmysl, cítíme velký tlak na ceny a úhrady léků, které do zdravotnického systému vstupují. Každý nový lék prochází náročným farmako-ekonomickým hodnocením, jednáme s plátci o podmínkách úhrady a zajištění dostupnosti léků co největšímu počtu pacientů. Obdobnou diskusi o účelnosti a efektivitě ostatních součástí péče však nevidíme. To by se podle mého názoru mělo změnit a na to se také snažíme upozorňovat. Je třeba hledat úspory uvnitř systému, dát mu větší efektivitu, výrazně zrychlit digitalizaci, věnovat se nastavení cesty pacienta systémem, managementu chronických onemocnění a především prevenci.
Když jsem se podíval na data o ČR, zjistil jsem, že do prevence jdou jen zhruba čtyři procenta celkových nákladů na zdravotnictví. Přitom většině nemocí lze prevencí zabránit, to je úplný základ. Zlepšování léčby samotné má na celkové zlepšení zdravotního stavu populace jen menší podíl. Proto pokud se aktivně nezaměříme také na předcházení nemocem, nebude zdravotnictví dlouhodobě udržitelné. Preventivní programy jsou nákladově efektivnější než léčba a mají i ekonomické výhody, zdravou ekonomiku vytvářejí zdraví, nikoli nemocní lidé. Také toto chceme neustále zdůrazňovat. Sami se zabýváme vakcínami a víme, že očkování je jedním ze zásadních pilířů prevence. Nejsme v tom ale samozřejmě sami. Svoji úlohu sehrává také ministerstvo zdravotnictví, plátci a další. S nimi se o tom chceme bavit.
Právě pro holistický přístup je třeba mít nějaké důkazy a data. MSD patří v klinickém hodnocení a práci s daty k progresivním farmaceutickým firmám, jak může pomoci Česku?
Ano, máte naprostou pravdu. Budoucnost našeho zdraví, lepší zdravotní péče, vyšší kvalita života, inovativní léky, nové technologie, to vše stojí na sběru dat a práci s nimi. Pro MSD je to naprosto klíčová záležitost. Data sbíráme a využíváme nejen při samotném vývoji léků, v klinických studiích a při edukaci zapojených pacientů, ale také v samotné výrobě nebo řízení našeho dodavatelského řetězce. Špičkové technologie stále více pronikají i do farmaceutického průmyslu, mají potenciál zefektivnit procesy, urychlit inovace, vyhledávat vhodné pacienty a zlepšovat jejich výsledky a snižovat náklady.
V Praze jsme v roce 2014 otevřeli a od té doby provozujeme jeden z našich tří velkých globálních technologických hubů (další dva jsou v USA a Singapuru), kde se na tom všem, co jsem vyjmenoval, pracuje. V České republice máme zhruba 1600 zaměstnanců, většina z nich pracuje právě v tomto hubu v budově naproti přes ulici. Můžeme nabídnout zkušenosti s využitím umělé inteligence, virtuální reality, s prací s daty z reálné klinické praxe, s rozhodováním v reálném čase na základě aktuálních dat. Data jsou naprosto zásadní pro vedení našich klinických studií. Do výzkumu a vývoje investujeme zhruba 14 miliard dolarů ročně. V ČR samotné běží kolem čtyřiceti studií. Získáváme data o onemocněních, zjišťujeme, jak s nimi bojovat, jak je léčit. A nejen my, ale také lékaři zapojení do těchto studií. Díky tomu všemu pomáháme zlepšovat a urychlovat dostupnost léčby pro pacienty i tady, a to vše na naše náklady.
Zmínil jste vakcinaci. Tu provází nejenom v Česku, ale i v cizině, zpochybňování, konspirační teorie apod. Jak vnímáte Vy osobně význam očkování a jak může přispět vaše společnost k větší propagaci vakcinace?
Vakcíny proti řadě nemocí jsou klíčovou součástí našeho portfolia. O roli očkování v prevenci jsem již mluvil. A máte pravdu, je smutné, jak se v mnoha zemích objevují různí pochybovači, přitom očkování má pro lidstvo naprosto zásadní význam. Je to zapotřebí trpělivě vysvětlovat a dokládat na konkrétních příkladech. Například očkování proti obrně. Když jsem ještě chodil do školy, potkával jsem malé děti trpící obrnou. Dnešní děti už nevědí, co to je. Dalším nedávným příkladem je samozřejmě covid, jsem jednoznačně přesvědčen, že očkování nám pomohlo dostat se z pandemie a zabránit ještě větším škodám a propadu ekonomiky. Pokud se vrátím k naší společnosti, tak mj. nabízíme i očkovací látku proti infekci způsobené HPV, která může vyústit až v nádorové onemocnění. Proočkovanost v ČR je poměrně vysoká, ale stále je tu prostor ke zlepšení, stále tu na rakovinu děložního hrdla umírá jedna žena denně a ještě více jich podstupuje zákroky kvůli prekancerózním nálezům. Přitom zahraniční zkušenosti ukazují, že toto onemocnění lze téměř vymýtit. A z toho nakonec profitují všichni, i zdravotnický systém, protože se ušetří náklady na léčbu.
Snažíme se v tomto směru šířit osvětu jak mezi veřejností, tak i mezi našimi partnery z řad odborných společností, ministerstva zdravotnictví nebo zdravotních pojišťoven. Jsme v tom poměrně aktivní, i co se týče očkování proti jiným onemocněním, jako jsou například pneumokokové infekce. Cílíme obecně na zvyšování zdravotní gramotnosti nebo povědomí veřejnosti o důležitosti prevence, kam patří i vakcinace, rizikových faktorech nemocí atd. To všechno pak pomůže snižovat náklady na léčbu a zdravotnický systém obecně.
Jak jste naznačil, máme v ČR ještě poměrně velký deficit u očkování proti HPV. Jaký by měl být cílový stav?
Podle posledních zveřejněných dat z roku 2021 dosáhla proočkovanost u dívek téměř 70 %, u chlapců 43 %. V případě rakoviny děložního hrdla cílíme na eliminaci onemocnění v souladu s globální strategií WHO z roku 2020, která si jako cílové hodnoty vytyčila 90 % proočkovanost dívek do 15 let, 70 % účast na screeningu (HPV DNA testaci) a léčbu dostupnou pro 90 % dívek a žen, které ji potřebují. Tyto cíle převzala i Evropská unie v rámci svého Evropského plánu boje proti rakovině, který současně směřuje k výraznému zvýšení proočkovanosti chlapců. Tyto mezinárodní závazky převzal také český národní onkologický program a doplňuje obecně posílení podpory očkování proti HPV zejména se zaměřením na rodiče dětí a širokou veřejnost.
Máte silné portfolio onkologických léků. Nové inovativní léky jsou samozřejmě drahé. Když vstupuje takový lék do velké země s mnoha obyvateli, je pro výrobce výhodné dohodnout se na zajímavé ceně, nebo i slevě. Takovou dohodu MSD učinila například u svého nejprodávanějšího léku s Národní zdravotní službou ve Velké Británii. Je to cesta i pro malé Česko?
Toto téma je důležité a zároveň velice složité. Vývoj léku na cestě od první molekuly až k pacientovi trvá deset až patnáct let a vyžaduje vysoké náklady v průměru 2,5 miliardy dolarů. Zároveň je investice do výzkumu nových léků velice riskantní, protože pouze jedna molekula ze zhruba 5-10 000 uspěje až k finálnímu produktu. Inovativní farmaceutický průmysl tak činí rozhodnutí o investicích do výzkumu na dlouhá léta dopředu.
Našim základním cílem je umožnit dostupnost našich léků co největšímu počtu pacientů, kteří by z nich mohli profitovat. Vždy se snažíme v diskusi s odpovědnými institucemi dané země najít nejlepší řešení, které odpovídá nastavení konkrétního zdravotnického systému. Britský zdravotnický systém stojí na jiných základech než ten český (tj. Národní zdravotní služba vs. pojištěnecký systém), přestože například hodnocení a dosahování dohod s plátci jsou podobné. Shodný je ale náš přístup k otevřenému jednání a hledání možností dohody, z níž budou mít prospěch obě strany.
Otázka hodnoty inovativních léků je velmi aktuální téma. Sám jste otázku koncipoval tak, že „nové inovativní léky jsou samozřejmě drahé“. Z čeho plyne toto přesvědčení? Hodnota léků se může lišit z pohledu jednotlivého pacienta, zdravotnického systému a společnosti jako celku. Inovativní terapie přináší výrazný benefit pro záchranu života či zlepšení jeho kvality. Například léčba rakoviny zaznamenala převratný vývoj a pacienti, kteří ještě před několika desítkami let neměli příliš možností léčby, dnes mají díky např. moderní imunoterapii naději na vyléčení, pokud je nádor odhalen včas. Opět i zde vidíme, jak důležitá je prevence a dostupnost včasné diagnostiky a léčby. Pacienti se díky moderním lékům mohou daleko dříve vrátit do pracovního i osobního života, čímž zase přispívají k ekonomické prosperitě země.
Také bych rád zmínil, že společnost MSD dlouhodobě podporuje různé programy, díky nimž zdarma poskytujeme některé léky pacientům, kteří by se k nim jinak nedostali. Příkladem je program, díky němuž umožňujeme v jasně stanovených případech českým pacientům přístup k onkologické léčbě, nebo globální program zaměřený na léčbu u nás vzácného onemocnění říční slepoty, kterou trpí mnoho pacientů v Africe, Latinské Americe, Karibiku, na Středním východě, v jihovýchodní Asii a západním Pacifiku, či obdobný globální program věnovaný pacientům s HIV/AIDS.
Vraťme se k finančním nákladům na léčivé přípravky. Do určitého rizika jde i plátce, když jde o úplně nový lék. A pokud chceme mít léky na trhu rychle, tak je třeba hledat mechanismy, jak toho dosáhnout, například se výrobce může dohodnout s plátcem na sdílení rizik. Je to cesta i pro MSD?
Mezi výrobci a plátci se již dnes uplatňuje řada mechanismů, které vedou ke sdílení rizik pro obě strany. Jde vždy o výsledek vyjednávání a je zřejmé, že s přibývajícími moderními terapiemi bude třeba hledat nové cesty, jak umožnit jejich dostupnost co největšímu počtu pacientů. Toto je téma, kterým se zabývá většina regionů světa, máme se tedy čím inspirovat.
Ještě jsme nezmínili pacientské organizace.
Pacientská zkušenost s onemocněním i jeho léčbou je pro nás naprosto zásadní. Bez ní bychom nemohli pracovat na dalším zlepšování našich léků i jejich výsledků. Snažíme se pacientům naslouchat, je pro nás důležité vědět, co si myslí. Pacienti ale také pomáhají při nacházení slabých míst zdravotnického systému jako takového, poukazují na nedostatky, které, mnohdy zcela zbytečně, brzdí jejich cestu za léčbou. Velmi rád vidím, jak je pacientská advokacie v České republice rozvinutá, pacientské organizace jsou důležitými partnery nejen pro nás, ale i pro ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv a plátce, a dokonce jsou, v případě léků pro vzácná onemocnění, součástí řízení o stanovení ceny a úhrady. To rozhodně v rámci Evropy není nic samozřejmého.
Jakou jste si přinesl zkušenost z Německa a Rakousku ze spolupráce s pacienty?
V Německu i Rakousku s námi pacienti běžně komunikovali a sdíleli své zkušenosti. Regulační prostředí vztahů mezi průmyslem a pacienty se nicméně liší v každé zemi a je třeba se mu přizpůsobit.
Podle poradenské společnosti TD Cowen americký Merck (tedy MSD v Evropě) má jako jediný z rodiny big pharma firem vykázat do konce této dekády průměrný roční pokles tržeb, a to v průměru o jedno procento ročně. Přitom velkým farmaceutickým firmám porostou do roku 2030 tržby v průměru o čtyři procenta ročně. Co je příčinou? Investice do výzkumu a vývoje, nedávné velké akvizice?
Jsme přesvědčeni, že naše společnost si stále udržuje silnou růstovou pozici a do budoucna jsme optimističtí. Investujeme, abychom zajistili dobrou hladinu inovačního úsilí MSD, které je podle nás pro dosažení silného a dlouhodobě udržitelného růstu zásadní. Máme radost z významného pokroku, kterého jsme dosáhli při rozšiřování našich výzkumných projektů a věříme, že naše současné kardiovaskulární portfolio i výzkum mají potenciál vygenerovat do roku 2035 dostatečné výnosy. Například se těšíme na uvedení našeho nového biologického léku na plicní arteriální hypertenzi s novým mechanismem účinku, o němž jsme přesvědčeni, že má potenciál stát se základem terapie tohoto rychle progredujícího a život ohrožujícího onemocnění s významnou neuspokojenou medicínskou potřebou.
V onkologii mi dovolte zmínit náš výzkum malých molekul a konjugovaných protilátek (ADC) a také další inovace včetně individualizované neoantigenové terapie, kterou posouváme do fáze 3 klinického hodnocení. To se odehrálo ještě před naší spoluprací s Daiichi Sankyo na třech ADC potenciálně prvních ve své třídě, z nichž každá má v příštích deseti letech mnohamiliardový komerční potenciál (bez přihlédnutí k rizikům). Také jsme zvýšili naši přítomnost v imunologii akvizicí společnosti Prometheus Biosciences a jejího hlavního programu (MK-7240), o němž se domníváme, že má významný potenciál co se týče výnosu v oblasti ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby. Když to shrnu, díky inovacím má MSD za sebou dlouhou historii úspěšného znovuobjevování a věříme, že máme dobrou pozici na to, abychom to dokázali znovu a dosáhli dlouhodobého úspěchu.
Tomáš Cikrt
