Nemocnice využívající 24hodinové služby je nově musí hlásit inspektorátu práce
Nemocnice, které chtějí využívat 24hodinové služby, je musí s lékaři a zdravotníky sjednat v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu. Nahlásit je pak musí písemně inspekci práce. Vyplývá to z novely zákoníku práce, která dnes vstoupila v platnost. Možnost 24hodinového pobytu na pracovišti se do zákona dostává vůbec poprvé, přestože je to i podle dřívějšího vyjádření prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka běžná praxe. Zákon také snižuje maximální počet hodin přesčasů, což byl další z požadavků nespokojených lékařů.
“Jen bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může délka pracovní doby zaměstnance v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb (…) činit až 24 hodin,” píše se v novele zákona. Od července 2024 pak podle zákoníku musí zaměstnavatel vést speciální seznam takových pracovníků.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) lékaři v akutní péči loni odpracovali 4,4 milionu hodin oficiálně nahlášených přesčasů, což odpovídá 2200 úvazkům a průměru 380 na osobu. Dalších 2400 úvazků byla práce na dohodu nad rámec běžného úvazku v nemocnici.
Každému zaměstnanci může zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčas, na dalších až 416 hodin může být uzavřená dohoda. “Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem práce (…) nesmí být ke sjednání dohody nucen (…) ani být vystaven jakékoli újmě,” píše se nově přímo v zákoníku.
Nespokojení lékaři argumentovali tím, že přesčasová práce je sice dobrovolná, ale vyžadovaná. Odměny za tuto práci tak tvoří podstatnou část jejich měsíčního příjmu. Podle dat ÚZIS je základní tarif u platů lékařů ve státních nemocnicích 49 procent měsíčního příjmu, u mezd v zařízeních ostatních zřizovatelů 57 procent.
Mohlo by vás zajímat
“Oficiálně vykazovaná odměna za práci přesčas tvoří osm až 10 procent celkového příjmu,” uvedl ÚZIS v prezentaci pro listopadový sjezd ČLK. Další významnou část loňského odměňování podle dat tvořily covidové a další odměny.
Přesčasová práce je ÚZIS oficiálně vykazovaná tak, aby odpovídala požadavkům zákoníku práce. “Podíl úvazků vykazovaných za práci přesčas se mezi poskytovateli akutní lůžkové péče významně liší,” píše se v prezentaci. Průměrně připadá na jeden úvazek lékaře 380 hodin za rok.
Jiné údaje ale ukazuje průzkum sdružení Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo asi 600 lékařů. Přestože do dnešního dne zákoník práce nedovoloval delší než 12hodinovou směnu, v průzkumu lékaři hlásili průměr 26 hodin. “Délka služby se statisticky významně lišila podle typu zdravotnického zařízení, s nejdelší průměrnou službou v okresních a krajských nemocnicích a nejkratší v nemocnicích fakultních,” uvedli Mladí lékaři. Průměrně pak odpracovali 77 hodin přesčasů měsíčně.
Aby zákonný počet hodin k zajištění péče stačil, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) v nemocnicích s akutní péčí a nepřetržitým příjmem pacientů potřeba zavést směnný provoz. “A v těch nemocnicích, kde se bude poskytovat akutní péče, musí sloužit všechny lékaři,” uvedl ministr na tiskové konferenci před týdnem. ČLK navrhuje například přenesení některých kompetencí lékařů na ostatní zdravotnický personál nebo zřizování pozic administrativních pracovníků.
-čtk-
ČTK
