Zdravotníci v nemocnicích asi budou moci mít podle nové úpravy zákoníku práce čtyřiadvacetihodinové služby. Nedávné uzákonění možnosti další dobrovolné přesčasové práce lékařů, která vyvolala jejich protesty, bude zrušeno. Změny má přinést novela ministrů práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), kterou dnes senátní výbor pro sociální politiku jednomyslně doporučil schválit. Horní parlamentní komora o předloze rozhodne tento či příští týden. Výbor také podpořil změnu části ČSSZ na Institut pro posuzování zdravotního stavu.
Novelu zákoníku práce si vyžádal postoj části lékařů, kteří od prosince vypověděli přesčasy na protest proti úpravě dalších dobrovolných přesčasů. Lékaři žádali vedle úpravy zákoníku práce zvýšení základní mzdy bez přesčasů na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) minulý pátek podepsali dohodu, která má odmítání přesčasové práce ukončit. Z peněz, které jdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, má podle dohody dát stát 9,8 miliardy korun na růst odměňování zaměstnanců.
Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě budou moci podle novely pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Se zdravotníkem bude muset zařízení uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit. Zdravotníka nebude možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“, pokud ji odmítne.
Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.
Hlavním důsledkem 24hodinových služeb bude podle zdůvodnění soustředění práce do menšího počtu dnů než u běžných směn s přesčasy a rozšíření nahromaděného času na odpočinek. Podle předkladatelů se tím podaří lépe slaďovat zaměstnání se soukromím a zajistí se nepřetržitý provoz.
Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin. Ustanovení mělo platit do konce roku 2028, novela je zruší zřejmě do konce letošního roku. Z dosavadních jednání s lékaři podle Jurečky vzešly i další náměty změn zákoníku. Měly by podle něho být součástí chystané řádné novely, jejíž účinnost se předpokládá od července příštího roku.
Posuzování zdravotního stavu se změní
Senátní sociální výbor také dnes podpořil úpravu, podle které má být posuzování zdravotního stavu žadatelů o příspěvky na péči či invalidní penze podřízeno pod nový institut. Přeměnit se v něj má lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Počítá s tím novela o organizaci sociálního zabezpečení, kterou senátní sociální výbor jednomyslně podpořil.
Změna má podle jejích zastánců umožnit lepší řízení a urychlit vypracování posudků. Na novelu má podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky navázat další úprava, která má z úřadu práce na orgány sociálního zabezpečení převést posuzování žádostí o dávky typu příspěvku na péči nebo na mobilitu. Délka posuzování se tím zkrátí z až 140 dnů na polovinu, řekl senátorům ministr.
Původní vládní novela měla pouze ambici přeměnit okresní pobočky ČSSZ na běžná pracoviště, které mají spadat pod pět nově ustavených územních správ. Podle ministerstva však takto bude možné rychleji přesouvat agendu do méně vytížených míst a ušetřit na mzdách pro vedoucí pracovníky.
Vznik Institutu pro posuzování zdravotního stavu (IPZS) ministerstvo připravilo a předložilo prostřednictvím skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL). Podle něj bude působnost institutu celorepubliková, i když má sídlit v Hradci Králové. Po transformaci bude zrušena sekce posudkových lékařů v ústředí ČSSZ. Vznik institutu nemá znamenat zhoršení dostupnosti služeb či jejich omezení. Lékařská posudková služba bude nadále zajišťována na stejných místech a ve stejném rozsahu, jako je tomu doposud.
O příspěvky na péči lidé žádají úřady práce, které případ předávají posudkové službě sociální správy. Spis se pak zase vrací. Jurečka už dříve řekl, že jeho úřad připravuje sjednocení „pod jednu střechu“, aby se vyřizování zjednodušilo a zrychlilo. Po změně by posudkáři měli žádosti řešit v pořadí, v jakém je dostali. Agendu by si rozdělili.
Vládní novela má zhruba o stovku snížit počet vedoucích pracovníků, kteří by se měli přesunout mezi ostatní pracovníky. Na příplatcích za vedení tak chce ministerstvo ušetřit 3,7 milionu korun ročně. Územní správu by řídil ředitel či ředitelka. Byli by ve státní službě a vzešli by ještě letos z výběrového řízení. Ministerstvo má v plánu letos i příští rok zrušit více než stovku systemizovaných míst.
Regionálních pracovišť ČSSZ je v současnosti šest. Jako územní pracoviště budou nadále v Praze, Plzni, Brně a v Ostravě. Místo regionálních pracovišť v Ústí nad Labem a Hradci Králové má podle předlohy vzniknout jedno územní pracoviště se sídlem v Liberci. Podle ministra byla důvodem velikost krajů a počet vyřizovaných agend.
Do působnosti ČSSZ náleží provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění a výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Pod správu spadá také lékařská posudková služba, která posuzuje zdravotní stav klientů pro potřeby systému pojistných i nepojistných sociálních dávek.
ČSSZ se od loňského podzimu potýkala s pozdním vyřizováním žádostí o předčasný důchod. ČSSZ uvádí, že spravuje záležitosti více než 8,9 milionu klientů. Z nich 2,9 milionu jsou lidé se starobním, invalidním a pozůstalostním důchodem.
-čtk-
