Nemocnicím budou jako možnost realizace čtvrteční dohody premiéra Petra Fialy (ODS) s nespokojenými lékaři, kteří vypověděli přesčasovou práci, nabídnuty úhradové dodatky ke smlouvám, které mají pojišťovny s nemocnicemi uzavřené. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová. Nelze ale podle ní předjímat, zda je všechny pojišťovny akceptují. Nemocnice mají příští rok mít z veřejného zdravotního pojištění 279 miliard, z meziročního nárůstu 18,7 miliardy by mělo jít podle dohody 9,8 miliardy na růst platů.
Zdeněk Kabátek, ředitel VZP, jejímiž pojištěnci je 60 procent populace, se ve čtvrtek tříhodinového jednání premiéra se zdravotnickými odbory a Českou lékařskou komorou (ČLK) účastnil. Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády právě on potvrdil, že existují možnosti, jak zvýšit nejen platy lékařů ve státních nemocnicích, ale i mzdy v nemocnicích ostatních zřizovatelů.
„Včerejší jednání dalo prostor k navýšení mezd lékařům v nemocnicích. Bylo to především politické rozhodnutí, které nabídlo řešení vypjaté situace,“ sdělila mluvčí. „V dalším kroku bude třeba zajistit jeho věcnou realizaci, tedy tuto dohodu přenést do takzvaných úhradových dodatků, které nabídnou zdravotní pojišťovny svým smluvním partnerům, tedy nemocnicím. Zda bude návrh všemi akceptován, samozřejmě nikdo předjímat nemůže,“ doplnila.
Peníze z veřejného zdravotního pojištění vedle VZP spravuje také šest menších zdravotních pojišťoven. Podle Martina Balady, výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), který tyto pojišťovny sdružuje, neexistuje mechanismus, jak ovlivnit rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění na platy zdravotníků.
„Zdravotněpojistné plány na rok 2024 byly právě projednány a schváleny orgány zdravotních pojišťoven a jsou předkládány na ministerstvo zdravotnictví s tím, že hospodaření zdravotních pojišťoven je již nyní plánováno jako deficitní,“ sdělil Balada ČTK.
Jak se v roce 2024 rozdělí téměř 500 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, stanoví úhradová vyhláška. Podle zákona by měla být výsledkem dohody mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče a zdravotních pojišťoven. Pro příští rok se ale k dohodě v řadě z nich nedospělo a parametry stanovilo ministerstvo zdravotnictví.
Většina péče v nemocnicích se hradí měsíčním paušálem, který obvykle stanoví minimální a maximální počet výkonů, které musí nemocnice udělat. Menší část výkonů pak nemocnice účtují pojišťovnám jednotlivě. Náklady na lůžkovou péči tvoří více než polovinu celkových nákladů veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo zdravotnictví zřizuje 11 fakultních nemocnic, nemocnice psychiatrické a další zařízení. Většina ze 160 nemocnic v ČR je ale zřizována kraji, městy, soukromými společnostmi nebo církví. Ve státních nemocnicích se odměňování řídí platovými tabulkami určenými státem, pro ostatní nemocnice však nejsou závazné. Výše mzdy, kterou platí nestátní nemocnice, je na jejich rozhodnutí. Podle odborů se ovšem při zvýšení tabulek přizpůsobují, přesto je průměrný rozdíl několik tisíc korun měsíčně.
-čtk-
