Částečná úhrada moderních metod a benefity pro pojištěnce, kteří chodí na preventivní prohlídky – to jsou kroky, jimiž by ministerstvo zdravotnictví chtělo řešit problém s dostupností stomatologické péče. Zda ovšem situaci skutečně pomohou, zdaleka není jisté. Podle Společnosti preventivní stomatologie totiž bude záležet na tom, co všechno budou zdravotní pojišťovny částečně hradit – zda půjde jen o plomby, nebo i další postupy. A co se týče prevence, motivace pojištěnců k preventivním prohlídkám sama o sobě může mít opačný efekt, totiž přetížení ordinací.
Ministerstvo zdravotnictví přichystalo novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se věnuje i oblasti stomatologické péče. Hlavní novinkou by přitom mělo být to, že budou částečně hrazeny moderní metody.
„V rámci hrazené péče nejsou často dostatečně rychle reflektovány moderní metody a použití inovací, které jsou součástí běžné výuky zubních lékařů. Úhradová regulace je nastavena na použití nejlevnějších materiálů a postupů, jejichž prostřednictvím lze lege artis zajistit péči o pacienty. Zastaralejší metody a materiály naopak mladí zubní lékaři považují často za překonané, což vede k neochotě je pacientům vůbec nabízet. V návaznosti na to pak dochází k tomu, že mladí zubní lékaři raději mimo systém veřejného zdravotního pojištění nabízejí moderní a nákladnější péči, kterou mají přímo hrazenou ze strany pacientů,“ uvádí důvodová zpráva. „Aby byla co nejvhodněji zachována dostupnost péče (především finanční, ale zprostředkovaně i geografická z důvodu koncentrace poskytovatelů ve velkých městech), je třeba hradit moderní stomatologické metody, které budou poskytovatelé ochotni reálně poskytovat. Výše finančního dopadu bude regulována zavedením pouze částečné úhrady s tím, že pojištěnec řádně dodržující termíny preventivních prohlídek bude moci na rozdíl mezi úhradou a účtovanou cenou využít celý příspěvek z fondu prevence,“ píše se dále v odůvodnění.
Zubaře odrazuje administrativa
Podle Společnosti preventivní stomatologie ovšem snaha o motivaci zubařů k zapojení do sítě smluvních zařízení bude úspěšná až podle toho, na co všechno z oněch moderních metod budou pojišťovny přispívat.
„Jsem přesvědčen, že změna platby pouze u výplní a kořenových výplní nezvedne atraktivitu. Jak pro nesmluvní zařízení, tak pro ta smluvní. Nenaláká stomatology se stěhovat do ‚českého a moravského venkova‘, který strádá nedostatkem stomatologů. Pokud by byla zákonně dovolená spoluúčast u vícero výkonů, pravděpodobně by nastala jiná situace,“ řekl Zdravotnickému deníku za Společnost preventivní stomatologie předseda její revizní komise Jiří Sedláček.
V důvodové zprávě návrhu se ovšem hovoří zejména o fotokompozitních výplních. „Návrh především předpokládá odklon od plné úhrady amalgámové zubní výplně (která bude navíc v nejbližší době zakázána právními předpisy Evropské unie) a zavedení částečné úhrady fotokompozitního materiálu u dospělých osob. Zde je třeba uvést, že amalgámové výplně jsou dnes v jiných členských státech EU využívány pouze velmi sporadicky, v případě, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje využití jiného materiálu. Tato možnost zůstane pro tyto případy zachována po přijetí navržené právní úpravy i v ČR,“ stojí v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Otázka tak je, jaký přesně je záměr ministerstva zdravotnictví, potažmo navrhované novely. „Můžeme uvažovat, zda je smyslem dostat do stomatologie více finančních prostředků, nebo jsou to jen obavy z očekávaného zákazu používání amalgamových výplní. Možné odpovědi jsou obě,“ konstatuje Jiří Sedláček.
Zároveň je otázka, jak bude ve finále celá oblast nastavena i z hlediska regulací a toho, co všechno bude částečná úhrada moderních postupů pro zubní lékaře obnášet. „Ze strany poskytovatelů zaznívá oficiálně nevyslovený otazník, zda nakonec nebude do tohoto principu zabudována nějaká forma paušálně stanovené regulace místo současně platné legislativy určující cenu podle věcně regulovaného principu. Další otazník je striktní regulace na straně pojištěnecké částky. Navíc smluvní zařízení budou spojena s další pojištěneckou administrativou. Vést tento „úřad“ není snadné a pro mnohá nesmluvní zařízení je to jeden z důvodů, proč vystoupila či nemají zájem být součástí veřejné sítě,“ vysvětluje Jiří Sedláček.
Pomohl by pokladenský systém?
Druhou částí navrhované změny pak je podpora prevence. Fondy prevence zdravotních pojišťoven by přitom měly dosahovat až tří procent příjmů po přerozdělení za předchozí kalendářní rok a pojištěnec by je mohl využívat na podstatně širší spektrum služeb než doposud. Lidé, kteří by pravidelně navštěvovali preventivní stomatologické prohlídky, by pak, jak bylo zmíněno výše, mohli využít možnosti nechat si od pojišťovny zaplatit zubní výplň kompletně.
Tato myšlenka usilující o zlepšení zubního zdraví populace ovšem může skončit zcela opačně, než bylo zamýšleno – totiž že zahltí ordinace zubařů, ovšem bez reálného efektu, kdy se může stát ryzí formalitou pro dosažení bonusu (psali jsme také zde).
„Forma bonusů za absolvování preventivní prohlídky je sice ušlechtilý teoretický záměr, ale reálný dopad na zlepšení orálního zdraví bude minimální. Mám na mysli změnu přístupu jak obyvatel, tak zdravotníků, ke skutečně preventivním postupům vedoucím k zábraně či omezení nejčastějších škod v dutině ústní, kazů a později parodontálních změn. Smysl těchto finančně motivovaných preventivních prohlídek by snad mohl být v časném záchytu prekanceroz či kanceroz. V dnešní situaci nedostatku stomatologů ovšem hrozí úplný rozvrat chodu ordinací návalem zájemců o zajištění této administrativní „čárky“. Navíc, nebudou si stěžovat ti, na které se nedostane z kapacitních důvodů? Mají na to přece nárok. Změna je ale zamýšlena tak, že se projeví v dlouhodobém horizontu, a třeba se situace v zajištění péče obrátí k lepšímu, když máme podle statistik vice stomatologů než okolní země,“ poukazuje Jiří Sedláček.
Souhrnem, ministerstvem navrhovaná řešení mohou, ale také nemusí pomoci. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že na tom, jak dostupnost stomatologické péče řešit, není mezi odborníky jednotný názor.
„Rozhodně mnohokrát zaznívá přání mít tzv. pokladenský systém. Domnívám se, že ze dvou důvodů. Jeden je, že platící pacient si může lépe ohlídat a zkontrolovat péči, která je mu poskytovaná. Druhý důvod je administrativní, na zdravotníky v ordinacích je přeneseno břemeno jednání a dohadování o poskytnuté pojistěnecké péči. Pokladenský princip ovšem neřeší množství financí, jak mnoho kolegů mylně očekává, ale snaží se narovnat, zprůhlednit a tím zefektivnit tok financí. Já si osobně uvědomuji, že současně nastavený systém je předurčen Ústavou ČR, zákony a politickými rozhodnutími v poslaneckých sborech. Zdravotníci jsou součástí společnosti a plní zakázky státu na vykonávání služby. Z tohoto pohledu jsem skeptický – projdou jen kosmetické zákonné změny,“ uzavírá Jiří Sedláček.
Michaela Koubová
