Digitalizace zdravotnictví, oblast duševního zdraví, farmaceutická politika či pracovní síly v oblasti zdravotnictví a sociální péče – to jsou jen některé z okruhů, jimž se věnovalo včerejší zasedání ministrů zdravotnictví OECD, které se konalo v Paříži. Hlavním tématem setkání byla otázka, jak posílit odolnost zdravotnických systémů navzdory nepříznivým ekonomickým či politickým podmínkám. Zasedání předsedala Belgie, místopředsedy byli ministři z Austrálie, Chile, Německa, Norska a Slovinska.
„OECD odhaduje, že země budou muset v průměru zvýšit výdaje na zdravotnictví o 1,4 procenta HDP, aby byly naše zdravotnické systémy odolnější. Investice však musí být cílené a podložené důkazy. Společnost i naši kolegové ve vládě a zákonodárných orgánech od nás oprávněně očekávají, že žádosti o dodatečné financování budou založeny na důkazech,“ uvedl předseda zasedání a belgický ministr sociálních věcí a veřejného zdraví Frank Vandenbroucke, podle něhož tak je hlavním cílem zasedání výměna informací o účinných politikách.
Jedním z důvodů, proč je potřeba zvyšovat odolnost zdravotnických systémů, je globální oteplování, s nímž porostou i rizika pro zdraví. Odhaduje se přitom, že počet úmrtí souvisejících s horkem mezi lidmi ve věku nad 65 let vzrostl za poslední dvě desetiletí téměř o 70 procent. K dalším výzvám patří rychle se rozvíjející digitalizace, která s sebou ovšem nese také rizika pro bezpečnost zdravotnických dat.
„Zdravotnictví je sektor, který zůstává bohatý na data, ale chudý na informace. Před pandemií bylo pouze 14 zemí schopno propojit data z různých prostředí v rámci zdravotnického systému, přičemž nedostatek údajů omezoval účinnost pandemických reakcí,“ stojí v podkladovém dokumentu Issues Notes, podle něhož by automatizace rutinních úkolů prostřednictvím umělé inteligence mohla uvolnit kapacitu a zvýšit počet zaměstnanců o 10 procent. Zároveň ovšem platí, že kritická je na tomto poli bezpečnost – náklady, jež si vyžádají kybernetické útoky, rostou a odhaduje se, že do roku 2025 budou škody stát 10,5 bilionu amerických dolarů ročně.
Další urgentní výzvou, kterou státy musí brát v potaz, je rostoucí množství infekcí způsobených rezistentními bakteriemi, které už teď znamenají velkou zátěž pro zdravotnictví a ekonomiku. Antimikrobiální rezistence a nemocniční infekce totiž v zemích OECD a EU/EHP zabijí každý rok nejméně 523 tisíc lidí.
Mohlo by vás zajímat
Zlepšeme péči o duševní zdraví
Během včerejška se proto ministři v jednotlivých blocích věnovali tématům zdravotnictví v kontextu klimatické změny, digitalizaci zdravotnictví po covidové zkušenosti, podpoře veřejného zdraví, posílení duševního zdraví, budoucnosti farmaceutické politiky a pracovním silám ve zdravotnictví a sociální péči. Během zasedání byla také podepsána deklarace, v níž se ministři mimo jiné zavázali k orientaci zdravotnických systémů na podporu zdraví a prevenci nemocí, a to i prostřednictvím zdravotní a digitální gramotnosti, dále k boji proti antibiotické rezistenci či podpoře ekologicky udržitelných a klimaticky neutrálních zdravotnických systémů.
„Zavazujeme se zlepšit výsledky v oblasti duševního zdraví naší populace a výkonnost našich systémů péče o duševní zdraví, včetně komunitní péče o duševní zdraví, prevence a integrace potřeb duševního zdraví do veřejného zdraví a primární péče. Vyzýváme OECD, aby vyvinula koordinovanou vládní iniciativu ke zmírnění rizik digitalizace a platforem sociálních médií pro duševní zdraví, zejména pro duševní zdraví dětí a mladých lidí,“ stojí například v deklaraci.
Už před pandemií přitom duševní obtíže stály až čtyři procenta HDP. Podíl lidí s příznaky úzkosti a deprese se navíc během pandemie až zdvojnásobil a zůstává nadále zvýšený. Pandemie zároveň odhalila významný rozdíl mezi potřebou a dostupností podpory duševního zdraví, kdy ještě před jejím vypuknutím dvě třetiny lidí hledajících pomoc měly potíže ji sehnat – a tento problém se dále prohlubuje.
Další závazky směřují také třeba ke snížení úrovně obezity, škodlivé konzumace alkoholu, vystavení znečištění a posunu směrem „ke společnostem bez tabáku a nikotinu, aniž by bylo dotčeno používání nástrojů nahrazujících nikotin založených na důkazech“. Tyto rizikové faktory s sebou totiž nesou vysoké zdravotní a ekonomické náklady – odhaduje se například, že chronická onemocnění související s nadváhou snižují v zemích OECD HDP o 3,3 procenta a spolknou 8,4 procenta rozpočtů na zdravotní péči.
Čtyři pilíře
Deklarace má přitom čtyři pilíře. První se zaměřuje na opatření k posílení odolnosti zdravotnických systémů vůči budoucím otřesům, druhý pak na inovace, v jejichž centru je pacient. Ten využívá iniciativu OECD Patient Reported Indicators Surveys (PaRIS), která shromažďuje pacienty hlášená data o zkušenostech a výstupech zdravotní péče, součástí jsou ale i inovace, jako je umělá inteligence či genomika a genetika. Další pilíř pak odkazuje na to, že zdravotní data jsou zásadní pro řízení vysoce výkonných zdravotních systémů, v jejichž centru je pacient.
Poslední pilíř usiluje o zdravější populaci s tím, že lidé s vážnými zdravotními problémy jsou zranitelnější v případě krizí, jako byla i ta covidová. I když se přitom investice do veřejného zdraví vyplácejí, stále jim nevěnujeme potřebnou pozornost. Před pandemií šla na tuto oblast méně než tři procenta výdajů na zdravotnictví, a to i přes návratnost až 16krát vyšší, než jsou náklady na některé intervence.
-mk-