Drony ve Švédsku nosí defibrilátory. Jsou rychlejší než sanitky, zjistila studie
Létající drony nacházejí uplatnění ve stále více oblastech. Když zrovna nedoručují pizzu nebo nevyhazují do povětří ruské základny na okupovaném Krymu, dokáží i zásadně přispět k záchraně životů. Ve Švédsku drony zapojili do systému zdravotnické záchranné služby, a to tak, že na místa neštěstí tryskem přepravují defibrilátory. V odborném časopise The Lancet nyní vyšla studie, která porovnávala rychlost příletu dronu na místo zásahu oproti příjezdu klasických sanitních vozů se zdravotníkem. Výsledky hovoří jasně ve prospěch bezpilotních letounů. Na studii upozornil zpravodajský web Euractiv.
Přestože ve Švédsku byly na veřejných místech, jako jsou nákupní centra nebo knihovny, instalovány již tisíce automatických externích defibrilátorů, míra přežití pacientů se srdeční zástavou je v zemi prakticky stejná jako před deseti lety. Důvod? K většině srdečních zástav (přibližně 70 procentům) totiž dochází doma. Na veřejných místech ani k pětině z nich, jak ukazují výsledky ze studie publikované v prosinci 2022. Jak ale nyní prokázal tým švédských výzkumníků, ke zlepšení této statistiky může přispět větší zapojení létajících dronů. Na místo neštěstí se dostaly ve dvou ze tří případů rychleji než sanitka.
„V celkem 37 (67 procentech) z 55 případů dopravil dron AED (automatizovaný externí defibrilátor, pozn. red.) před příjezdem sanitky, přičemž medián časového přínosu činil 3 minuty 14 sekund,“ zní hlavní závěr švédské studie. Vůbec největší rozdíl příjezdového času mezi dronem a sanitkou činil 7 minut a 52 sekund. „Časová úspora dosažená použitím bezpilotních letounů k dodávce AED by mohla otevřít časové okno, ve kterém by kolemjdoucí měli čas připojit AED před příjezdem sanitky,“ uvádějí vědci.
Z 37 případů, kdy na místo dorazil dron jako první, bylo jen 18 skutečnou mimonemocniční srdeční zástavou. Kolemjdoucím se podařilo připojit defibrilátor v šesti z těchto případů, přičemž nakonec jen jeden z pacientů nakonec přežil. „Domnívám se, že šest z 18 případů lze považovat za dobré, protože mohou existovat lidé, kteří nechápou, co mají dělat, nebo to prostě neumějí,“ cituje Euractiv zkušeného švédského zdravotníka a pedagoga Andrease Claessona.
Použití dronů bylo ve Švédsku v reálných podmínkách testováno od dubna 2021 do května 2022, a to v pěti oblastech západního regionu Västra Götaland, které dohromady obývá na 200 tisíc lidí. V případě tísňového volání přijal dron upozornění ve stejnou dobu jako dvě sanitky. Automaticky letěl na nahlášenou adresu a doručil koš s defibrilátorem. Téměř ve všech případech (91 procentech) zařízení doručil do bezprostřední vzdálenosti 15 metrů od pacienta nebo dveří budovy, v níž se nacházel.
Mohlo by vás zajímat
Drony, použité pro studii, byly modifikované hexakoptéry (mají šest motorů a stejný počet vrtulí). Mají předdefinovaný maximální dolet 12 kilometrů tam i zpět, maximální rychlost 60 km/h a provozní výšku až 65 metrů. „Lety byly omezeny na operace v rámci správních oblastí za denního světla (zpočátku), za jasné oblohy (bez deště) a při větru menším než 8 m/s,“ píše se ke specifikacím ve studii.
Švédští výzkumníci jsou přesvědčeni, že používání leteckých dronů v záchranné službě spolu s poskytnutím dalších forem první pomoci může přispět k záchraně pacientů se srdeční zástavou. „Pokud tuto péči provede náhodný kolemjdoucí během prvních 3 až 5 minut a před příjezdem záchranné služby, může se míra přežití zvednout až na 50–70 procent,“ dodávají závěrem.
-fk-
Filip Krumphanzl
