EMA loni schválila 77 léků. Včetně průlomových terapií

Osm desítek léčiv usilujících o registraci v EU loni posoudila Evropská léková agentura – z toho většinu z nich s kladným stanoviskem. Nejvíce léčiv přitom směřovalo do oblasti onkologie, nechyběly ani léky na vzácná onemocnění, biosimilars či generika. Agentura doporučila dvě vakcíny na ochranu proti onemocněním dolních cest dýchacích způsobených RS viry či první lék pro moderní terapii využívající průlomovou technologii úpravy genů známou jako CRISPR/Cas9 k léčbě dvou vzácných krevních poruch. Přehled klíčových rozhodnutí a změn zveřejnila agentura v dokumentu Human Medicines Highlights 2023.

77 pozitivních stanovisek a tři negativní – taková je bilance loňských rozhodnutí Evropské lékové agentury (EMA) v registraci nových léků. V 39 případech se jednalo o nové aktivní látky, mezi schválenými léky bylo také osm biosimilars a 14 generických léčiv. Vedle toho došlo v 19 případech ke stažení žádosti o registraci. Navíc bylo loni doporučeno 77 rozšíření indikace, včetně 38 pro pediatrické použití.

Asi nepřekvapí, že nejvíce nově registrovaných léků bylo v oblasti onkologie. Z celkem 25 nových léčiv zmiňme přípravky k léčbě difuzního velkobuněčného B-lymfomu, což je agresivní typ nehodgkinského lymfomu, či nové terapie pro dospělé pacienty s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem. V oblasti hematoonkologie byla schválena také novinka k léčbě relabujícího nebo refrakterního lymfomu z plášťových buněk a zelenou dostala i první léčba myelofibrózy, vzácné rakoviny krve, která postihuje kostní dřeň, a to u pacientů se středně těžkou až těžkou anémií.

V případě léčby solidních nádorů byla schválena třeba kombinace přípravků určená k léčbě dětí od jednoho roku a dospělých s gliomem, což je typ mozkového nádoru. Dětem je určen i lék k prevenci ototoxicity (tedy poruchy sluchu a rovnováhy v důsledku terapie) vyvolané chemoterapií cisplatinou u pacientů do 18 let s lokalizovanými nemetastatickými solidními nádory. Další novinkou je léčba pro dospělé s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic s mutací G12C v genu KRAS, jejichž onemocnění se zhoršilo po alespoň jedné systémové léčbě, a zelenou dostala také terapie rakoviny žlučovodů.

Druhou nejčastější oblastí, na kterou míří nově schválené léky, je neurologie – zde EMA za loňský rok požehnala celkem 11 přípravkům. Příkladem budiž léčba Friedreichovy ataxie, dědičného onemocnění s řadou příznaků, které se časem zhoršují, včetně potíží s chůzí, svalové slabosti, problémů s řečí, poškození srdečního svalu a cukrovky.

Mohlo by vás zajímat

Šéf VZP: Valorizace není jediný klíč ke stabilizaci zdravotnictví

Šest nových terapií se zaměřuje na kardiovaskulární onemocnění. Schválena tak byla například léčba srdečního selhání u dětí od narození do 18 let či terapie symptomatické obstrukční hypertrofické kardiomyopatie, což je onemocnění, při kterém se ztlušťuje srdeční sval a může tak dojít k horšímu pumpování krve.

Z oblasti hematologie, kam míří pět nových terapií, byl schválen mimo jiné přípravek k léčbě beta-talasémie u pacientů závislých na transfuzi a také u lidí s těžkou srpkovitou anémií, tedy dvou dědičných vzácných onemocnění způsobených genetickými mutacemi, které ovlivňují tvorbu nebo funkci hemoglobinu. Jedná se přitom o vůbec první lék využívající novou technologii pro úpravu genů CRISPR/Cas9.

Mezi loni schválené novinky patří také čtyři vakcíny. Přelomovou novinkou je očkování proti RS virům u těhotných, které posléze ochrání novorozence, a také u dospělých od 60 let. Právě malé děti a senioři jsou přitom rizikovými skupinami, u nichž může nákaza RS virem vyvolávající onemocnění dolních cest dýchacích skončit hospitalizací, dlouhodobými následky či dokonce smrtí. Loni byly proti RS virům schváleny hned dvě vakcíny. Zelenou dostala také jedna nová vakcína proti covidu, která byla doporučena jako přeočkování u lidí ve věku 16 let a starších, kteří byli dříve očkováni mRNA vakcínou. Připomeňme, že tři dříve schválené vakcíny byly adaptovány na variantu Omicron XBB.1.5.

Další nově schválené léky mají pomáhat pacientům z oblasti dermatologie, endokrinologie, metabolických poruch či oftalmologie.

Dva léky na opomíjené nemoci

Za zmínku ovšem stojí také zvláštní režimy, ve kterých byly některé preparáty schváleny. Za loňský rok potvrzeno označení pro vzácná onemocnění u 17 léků, z nichž osm bylo určeno na onkologická onemocnění, čtyři na neurologická a po jednom léku na hematologická, endokrinologická, dermatologická, metabolická a infekční onemocnění.

Tři léky obdržely doporučení k registraci po zrychleném posouzení, což je mechanismus vyhrazený pro přípravky, které jsou schopny uspokojit nenaplněné lékařské potřeby. Loni byl takto schválen jeden lék na rakovinu a dvě vakcíny. Tři léky (dva onkologické a jeden hematologický) pak byly schváleny v rámci podpory PRIME pro prioritní léky. Díky ní by měli pacienti co nejdříve těžit ze slibných léků, které se zaměřují na nenaplněné lékařské potřeby, a to za pomoci robustních dat a zrychleného hodnocení. Loni přitom bylo do tohoto schématu zařazeno 18 vyvíjených léků.

Osm léčivých přípravků pak obdrželo doporučení k podmínečné registraci, což je jedna z možností, jak v EU poskytnout pacientům včasný přístup k novým léčivům. Vzhledem k tomu, že tyto léky řeší nenaplněné lékařské potřeby, umožňuje registrace včasné schválení na základě méně komplexních klinických dat, než jaká jsou běžně vyžadována, ovšem s tím, že se tyto údaje po registraci doplní. V tomto režimu bylo schváleno sedm léků na rakovinu plus jeden hematologický.

Jeden léčivý přípravek na metabolické onemocnění byl navíc registrován za výjimečných okolností. To je cesta umožňující pacientům přístup k léčivům, která nemohou být schválena standardním způsobem, protože nelze získat komplexní údaje například proto, že existuje jen velmi málo pacientů s tímto onemocněním nebo že by shromažďování úplných informací o účinnosti a bezpečnosti léku bylo neetické. Tyto léky podléhají zvláštním poregistračním povinnostem a sledování.

Zvláštní kategorií pak jsou léky doporučené pro užívání mimo EU, které cílí na choroby, jež se u nás v podstatě nevyskytují, ovšem v chudších státech připravují o život mnoho lidí. V prosinci tak dostala kladné stanovisko nová možnost léčby pro zhruba 50 milionů malých dětí se schistosomiázou, což je opomíjené tropické onemocnění způsobené parazitickými motolicemi. Podobně je to s léčbou spavé nemoci, kde bylo kladné stanovisko rozšířeno na léčbu akutnější a smrtelnější formy onemocnění způsobené trypanosomou rhodesiense. Tyto dva léky byly posuzovány podle regulačního postupu známého jako EU-Medicines for all (EU-M4All), který umožňuje EMA ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací podporovat budování globální regulační kapacity a přispívat k ochraně veřejného zdraví nad rámec EU.

Snižme spotřebu fluorochinolonových antibiotik

Všechny léky ovšem kladné stanovisko EMA nezískají. Negativně se loni agentura postavila ke třem přípravkům. Jeden z nich je určen k léčbě amyotrofické laterální sklerózy, druhým je molnupiravir k léčbě covidu u dospělých a třetí přípravek má pomáhat u vzácného genetického onemocnění fibrodysplasia ossificans progressiva, známého také jako nemoc zkamenělých lidí, které způsobuje tvorbu kostí na místech mimo kostru, například kloubech, svalech či šlachách.

Registrací ovšem role EMA nekončí. Agentura a členské státy EU nepřetržitě monitorují kvalitu, bezpečnost i poměr přínosů a rizik léků. Na základě zjištění pak může dojít ke změně informací o přípravku, ale i k pozastavení nebo stažení léku či vybraných šarží. K jakým důležitým úpravám takto loni došlo?

EMA například vydala doporučení nepoužívat léky obsahující pseudoefedrin u pacientů se závažným nebo nekontrolovaným vysokým krevním tlakem, se závažným akutním nebo chronickým onemocněním či selháním ledvin, aby se minimalizovalo riziko syndromu posteriorní reverzibilní encefalopatie (PRES) a syndromu reverzibilní cerebrální vazokonstrikce (RCVS). Kromě toho by zdravotničtí pracovníci měli pacientům doporučit, aby okamžitě přestali používat tyto léky a vyhledali léčbu, pokud se u nich rozvinou příznaky těchto dvou syndromů, kterými jsou silná bolest hlavy s náhlým nástupem, nevolnost, zvracení, zmatenost, záchvaty a poruchy vidění.

Další doporučení je nepoužívat topiramát k léčbě epilepsie během těhotenství, pokud není k dispozici jiná vhodná léčba, a alespoň jednou ročně přehodnotit potřebu léčby v souladu s novým programem prevence těhotenství. EMA dále radí vyvarovat se používání přípravku crizanlizumab určeného k prevenci bolestivých krizí u pacientů nad 16 let se srpkovitou anémií. Doporučení přišlo po přezkoumání výsledků studie STAND, které prokázalo, že lék nesnížil počet bolestivých krizí vedoucích k návštěvě zdravotní péče ve srovnání s placebem.

Agentura také připomněla opatření týkající se fluorochinolonových antibiotik, která směřují ke snížení rizika dlouhodobých, invalidizujících a potenciálně nevratných vedlejších účinků. Tato omezení byla zavedena v roce 2019 po celoevropském přezkumu těchto velmi vzácných, ale závažných vedlejších účinků. Studie financovaná agenturou EMA ukázala, že i když se používání fluorochinolonových antibiotik v průběhu času snížilo, tyto léky jsou stále předepisovány mimo jejich doporučené použití.

V závěru loňského roku také EMA doporučila pozastavení registrace více než 350 generických léčiv testovaných společností Synapse Labs Pvt. Ltd. se sídlem v indickém Pune. Doporučení následovalo po inspekci správné klinické praxe, která ukázala, že chyběly údaje k prokázání bioekvivalence.

Michaela Koubová