Evropa ve zdravotnictví zaostává. Zelená politika je nerealistická, míní europoslanec Knotek
Zvýšení konkurenceschopnosti a soběstačnosti Evropy nejen ve zdravotnictví a lékové politice, změna nereálných energetických předpisů a ochrana vnějších hranic EU. Takové jsou priority, s nimiž se bude letos znovu ucházet o křeslo europoslance Ondřej Knotek (ANO). Jak se podle něj nový parlament postaví k zásadním legislativním návrhům? Smete je ze stolu, nebo se bude pokračovat v jejich kultivaci? Je Evropa názorově příliš roztříštěna? O jednom je však Knotek přesvědčen, proti kardiovaskulárním onemocněním a za lepší dostupnost moderních léčebných metod by měly členské státy bojovat společně.
Budete do Evropského parlamentu kandidovat znovu?
Cítím ještě dost sil na dalších pět let makat za silné Česko. Krajské organizace hnutí ANO daly svoje návrhy na kandidáty a nyní je na vedení hnutí, aby vybralo finální podobu kandidátní listiny. Já jsem připraven.
Jaká budou podle Vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Určitě konkurenceschopnost a soběstačnost Evropy, kterou oslabuje příliš ambiciózní a nerealistická zelená politika. Klíčová je i konkurenceschopnost Evropy právě v oblasti zdravotnictví. Evropa by se měla opět stát lídrem. Nyní bohužel citelně zaostává za zeměmi, jako jsou Čína nebo Spojené státy americké. To se týká i vývoje inovativních léčiv.
Mohlo by vás zajímat
Dále musím zmínit ochranu vnějších hranic a omezení migrace do Evropy především z Afriky a částí Asie – jsou bohužel tací, kteří by Evropu otevřeli všem, a to na úkor bezpečí vlastních obyvatel.
Další klíčové téma je pak určitě rozložení moci v EU. To znamená, zdali nadále posilovat bruselský úřednický aparát, nebo pravomoci zachovat v rukou členských států. My jsme jednoznačně za zachování práva veta a pravomoci členských států.
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Podílet se na vzniku výrazně pragmatičtější Evropské komise. To je myslím pro další směřování Evropy naprosto zásadní. Musíme požadovat změnu některých nereálných předpisů, především v oblasti energetiky, zdravotnictví a klimatu. Když to shrnu, tak uklidit nepořádek po předchozí Komisi a zvrátit největší nesmysly, jako zákaz spalovacích motorů již v roce 2035 či uměle předražené emisní povolenky, které zdražují lidem energie a vyhání průmysl a inovace mimo Evropu.
Celoevropské řešení vidím i v oblasti zdravotnictví. Měl by vzniknout evropský plán proti kardiovaskulárním chorobám, zvýšení dostupnosti moderní léčby pro chronická onemocnění ledvin a vzácná onemocnění. Dále vidím možnost celoevropské spolupráce v oblasti jaderné energie.
Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Zaprvé soběstačnost Evropy v průmyslu a energetice. Tedy zastropovat cenu emisní povolenky, nastavit stejnou podporu jaderné energii jako je podpora obnovitelných zdrojů, iniciativy pro vývoj a výrobu léčiv a účinných látek na území EU.
Zadruhé snížení byrokratické zátěže firem v oblasti udržitelnosti.
Zatřetí ochrana vnějších hranic a prevenci nelegální migrace z Afriky a částí Asie skrze tlak na státy sousedící s EU.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období EP, považujete za nejpřínosnější a proč? (Ideálně příklad tří směrnic nebo nařízení)
V oblasti regionálního rozvoje se podařilo do tzv. Obecného nařízení prosadit více flexibility, tedy aby členské státy lépe zacílily prostředky z EU fondů na svoje potřeby. Fond Spravedlivé transformace pro uhelné a průmyslové regiony se nám podařilo uchránit od nereálných požadavků zelených kolegů, a naopak jsme tam prosadili, aby se v daných lokalitách mohlo podpořit lázeňství.
Za největší úspěch pak považuji legislativu k udržitelným financím a nařízení o strategických technologiích, kde se podařilo zařadit jadernou energii mezi podporované a také strategické technologie pro EU.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový EP? Který? Proč?
Jako zásadní vidím tzv. farmaceutický balíček. Ten má velký vliv na budoucí soběstačnost Evropy v léčivech.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým EP od nuly?
Na novém EP bude, aby rozhodl, jestli se nedokončená legislativa začne od nuly, nebo bude pokračovat. U složitější legislativy se spíše pokračuje.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček a EHDS? Považujete tato témata za důležitá?
Ano, ta šance tu je. A bylo by to žádoucí. Toto nařízení je klíčové pro zlepšení péče a také pro vývoj léků na vzácná onemocnění prostřednictvím tzv. sekundárního zpracování dat.
Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Nezkracoval bych délku ochrany regulatorních dat oproti současnému nastavení. Přidal bych ochranu tam, kde se vyrábí účinná látka na území EU. Dále je nutné zavést iniciativy pro výrobce generik, díky kterým jsou na trhu léčiva cenově dostupnější. Výsledný kompromis musí motivovat firmy být v EU a neodejít do USA či jihovýchodní Asie.
-red-
Tomáš Cikrt
