Zahraničních studentů, kterým tuzemské lékařské fakulty nabízejí výuku v angličtině, v posledních letech výrazně ubylo, což fakultám snížilo příjmy. Počet studujících v angličtině neplánují navyšovat, upozorňují ale, že náklady na výuku, které kvůli úbytku zahraničních studentů poklesly, by měl adekvátně navýšit stát, a to nejen v programech všeobecného lékařství, ale i zubního lékařství. Zároveň děkani lékařských fakult zmiňují i to, že otázku výuky zahraničních studentů nelze vnímat jen optikou financí – pro fakulty je podle nich i měřítkem prestiže.
Nově přijímaných studentů v angličtině ubylo na tuzemských lékařských fakultách vskutku výrazně. Jak ukazuje následující graf, v roce 2016 se jich zapisovalo 16 procent, v roce 2020 ještě 13 procent, v následujících letech ale počet nově přijímaných studentů nepřekročil ani dvě procenta:
Současný přístup státu ke studiu všeobecného lékařství považuje za efektivní děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP) Milan Kolář. „Národní program na dofinancování lékařských fakult řeší ekonomickou stránku přípravy lékařů v programu Všeobecné lékařství zcela adekvátně. LF UP tedy v tuto chvíli neplánuje zvyšování počtu studentů v anglickém studijním programu General Medicine (Všeobecné lékařství – pozn. red.), i když po zahájení uvedeného Národního programu došlo v General Medicine k poklesu počtu studentů,“ uvedl pro Zdravotnický deník Kolář.
Zároveň ale upozornil na to, že je zcela podfinancován studijní program Zubní lékařství (tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v dalším článku – pozn. red.), kde státní dotace pokrývá finanční požadavky na přípravu zubních lékařů přibližně jen z 60 procent. „Zbylých 40 procent musí fakulty dofinancovávat z vlastních zdrojů, a to například z příjmů anglického programu Dentistry. Považuji tedy za nutné upozornit i na tento problém, jehož řešení bude zásadní v otázce udržení zubní péče a zubního lékařství pro potřeby občanů ČR,“ sdělil Kolář.
K dramatickému poklesu počtu studentů studujících v anglickém jazyce zatím nedošlo na 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK), sdělil Zdravotnickému deníku její děkan Petr Widimský. „Jistý pokles jsme nicméně zaznamenali. Pokles je způsoben řadou faktorů, zejména nárůstem počtu lékařských fakult v zemích Evropské unie vyučujících zahraniční studenty,“ vysvětlil Widimský a dodal, že na 3. LF UK dlouhodobě neplánují počet studujících v angličtině navyšovat. Ti dnes tvoří čtvrtinu celkového počtu studentů všeobecného lékařství.
I on nicméně upozornil na obecný problém s financováním lékařských fakult státem, který je podle něj v současné době velmi diskutovaný i v rámci Asociace děkanů lékařských fakult České republiky. „Všech osm lékařských fakult se potýká se stejným problémem – jako součásti univerzit nezískávají finanční prostředky od státu přímo, ale prostřednictvím univerzit. Univerzity mají ze zákona právo o těchto prostředcích rozhodovat podle vlastních kritérií. Dochází tak k tomu, že část prostředků se uvnitř univerzit přerozděluje velmi složitým systémem. Jeho součástí je například podpora malých oborů – což z definice nejsou lékařské obory,“ upozornil Widimský. Od roku 2019 se podle něj situace velmi mírně zlepšila tím, že stát vyčlenil malou část prostředků do takzvaného příspěvku „P“, který jsou univerzity povinny převést celý lékařským fakultám. „Možným řešením současných ekonomických problémů lékařských fakult by tedy bylo zvětšení podílu tohoto příspěvku ‚P‘ na financování lékařských fakult, v ideální podobě by celé financování lékařských fakult mohlo jít touto cestou,“ uvedl Widimský.
Mohlo by vás zajímat
Na to, že lékařské fakulty za stávajících podmínek financování dlouhodobě nemají zcela pokryty náklady na výuku a dotují ji z jiných činností, zejména z výuky samoplátců, studentů v angličtině, upozorňuje také děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Martin Vokurka. „Nejvíce podfinancovaná je výuka zubního lékařství, ale platí to i u všeobecného lékařství. V současnosti se navíc ještě zvýraznil trend pomyslného rozevření nůžek mezi mzdami v pedagogické a zdravotnické oblasti. S nárůstem mezd zdravotníků bez nárůstu mezd na fakultách se bez adekvátního navýšení financí může situace ve výuce spíše zhoršit. Výuka zahraničních studentů zůstává tedy jedním z důležitých zdrojů financí pro lékařské fakulty. Navíc zahraniční studenti jsou i naše vizitka směrem ven a nedává smysl tuto výuku nenabízet, ať je dotace státu na českého studenta jakákoli,“ míní Vokurka.
Že by otázka mediků studujících v angličtině neměla být vnímána jen optikou financí, si myslí také děkan Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy (LFP UK) Jindřich Fínek. „Výuka v anglickém programu není pro fakultu důležitá pouze z hlediska ekonomického, ale je v zájmu internacionalizace, udržuje postavení fakulty v evropském měřítku,“ uvedl pro Zdravotnický deník Fínek.
—
Po uzávěrce článku Zdravotnickému deníku odpověděl také děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (LF MU) a předseda Asociace děkanů lékařských fakult Martin Repko. Zde je jeho odpověď:
„Lékařské fakulty v ČR, stejně jako obdobné zahraniční lékařské fakulty ve vyspělých zemích, dlouhodobě rozvíjejí paralelní programy jak v českém či národním jazyce, tak i v jazyce anglickém. V tomto se pohybují lékařské fakulty ve vysoce konkurenčním prostředí zahraničních lékařských fakult v úsilí získat tyto studenty na svoji univerzitu. Zahraniční studenti jsou nejen ekonomickým přínosem pro lékařské fakulty, ale především zásadním a nezastupitelným přínosem k internacionalizaci fakult a jejich viditelnosti v zahraničí. Zásadním přínosem je nejen studium samotné, ale také rozvoj vědecko-výzkumných projektů, které jsou součástí celkového rozvoje lékařských fakult. Internacionalizace, stejně jako počet a kvalita zahraničních studentů je mimo jiné zásadním hodnotícím parametrem při zajišťování rozpočtových pravidel přidělovaných jednotlivým fakultám. Potřebné finanční prostředky nahrazující příjmy od studentů studujících v anglických placených programech, nejsou v současné době rozpočtovány ze státních dotací jednotlivým univerzitám a předpokládám, že tak významný obnos ani není v současné době myslitelné požadovat. Do budoucna plánujeme udržet stávající vyvážený poměr českých a anglických studentů a pokračovat v této velmi dobře fungující symbióze.“
Jakub Němec
V posledních třech pokračováních miniseriálu o radostech a starostech lékařských fakult si v příštích dnech můžete přečíst mimo jiné o tom, jak vnímají a navrhují řešit podfinancovanou výuku zubního lékařství nebo jestli by podle nich nepomohlo kvalitě výuky sloučení některých fakult.
