O hledání ideálu organizace onkologické péče, uvolňování centrových léčiv do regionů i limitech měření kvality v onkologii mluvil na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Nedovedu si představit, že bychom teď nějak zásadně měnili systém úhrad komplexních onkologických center v návaznosti na kvalitu,“ řekl v panelové diskusi. Že je s plátci ve většině témat ve shodě, popsal v diskusi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Kabátek v diskusním bloku nazvaném Výzvy onkologie současnosti ujistil, že jsou VZP i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny připraveny spolupracovat s Českou onkologickou společností na zlepšování organizace onkologické péče a cestě pacienta systémem. „Naše pojišťovna se organizací péče o onkologické pacienty zabývá dlouhodobě. Debaty běží od roku 2017, na čas je částečně přerušilo covidové období, ale VZP organizaci péče vždy přikládala velký důraz, a to nejen s ohledem na výslednou péči pro klienta, ale také z pohledu udržitelnosti výdajů,“ řekl Kabátek v diskusi.
Pokud je dnes v onkologii co zlepšovat, je to podle Kabátka například oblast včasné diagnostiky. „Problém není, že bychom neměli kapacity, ale že je nemáme vždy efektivně využity,“ uvedl. A dodal, že se pojišťovny rozhodně nebrání ani otevření tématu plánu následné dispenzarizace.
K tématu dispenzarizace, které Evropskou onkologickou konferencí silně rezonovalo se vyjádřil také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „S komerčními pojišťovnami jsme se dohodli na právo být zapomenut, což je něco, co chce Evropská unie. To ve výsledku znamená, že je onkologický pacient opravdu zcela vyřazen ze sledování,“ uvedl Válek.
Válek zmínil i další věc, která s právem být zapomenut souvisí. „Daří se nám propojovat registry ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. A některé z nich nám ukazují, že je v systému prostě něco špatně,“ řekl ministr. A přidal i příklad. „Pokud je třicet procent pacientů s vysokým PSA, kteří nemají karcinom prostaty ověřený ani magnetickou rezonancí, ani biopsií, v invalidním důchodu, jen na základě toho PSA, je to chyba systému,“ uvedl ministr. Podle jeho slov ho šokovalo i to, že podle dat je v invalidním důchodu 30 až 40 procent pacientů, u nichž je naprostá shoda, že v 99,9 procentech budou po pěti letech vyřazeni ze sledování a jsou zdraví.
Delegování léků musí mít limity
Řeč se v diskusi stočila také na delegování léků z komplexních onkologických centrech (KOC) do regionálních onkologických center (ROC), o němž v předchozích blocích diskutovali i lékaři z těchto center. „Ve spolupráci s odbornou společností zjišťujeme, že řada léčivých přípravků, které byly dříve vázány jen na centrovou péči v KOC, a to i z důvodu zajištění kvality péče o pacienta a jeho bezpečnosti, v současné době už lze uvolňovat do ROC. Je to ku prospěchu pacientů kvůli snížení dojezdových vzdáleností. Diskutujeme jen o tom, jaká část centrové péče může být do regionu uvolněna,“ řekl k tomu Kabátek.
Zmínil ale zároveň, že i toto prospěšné delegování musí mít své limity. „Na druhou stranu bych dal vykřičník. U nejmodernějších léčivých přípravků a nejnovější metod je logické, že musí směřovat do KOC. Je to logické i s ohledem na efektivitu systému po stránce nákladů,“ vysvětlil šéf VZP.
Mohlo by vás zajímat
Přenos části péče do regionů kvitoval i ministr Válek. „Velmi to podporuji a myslím, že je to správná cesta. Například to, že vznikl KOC v Karlovarském kraji, je toho dobrým příkladem,“ poznamenal.
Hodnocení kvality jako těžký oříšek
Ředitel největší tuzemské zdravotní pojišťovny mluvil také o měření a porovnávání kvality v onkologii, v níž je podle něj platba za kvalitu velice komplikovaným tématem. „Pro plátce bude vždycky velmi složité hodnotit kvalitu v onkologii. I proto tu máme systém KOC, i proto je tak aktivní spolupráce mezi námi a jako plátci a odbornou společností. Protože tak, jak máme data o fungování KOC, a je asi velmi citlivé je zveřejňovat, tak by dnes bylo skutečně těžké nějakým způsobem upravit úhradu,“ popsal Kabátek.
„Péče v onkologických centrech je vysoce nákladná, používají se v nich vysoce nákladné léky i technologie a vysoké jsou i náklady personální. A nedovedu si představit, že bychom teď nějak zásadně měnili systém úhrad KOC v návaznosti na kvalitu,“ řekl také šéf VZP. A dodal: „Do budoucna bude potřeba najít ve spolupráci s Českou onkologickou společností a s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, případně i s ostatními plátci, takový model, který by umožnil skórovat jednotlivá centra, abychom dokázali dát racionální zpětnou vazbu. A pak vidím prostor, abychom se bavili o systému úhrad. Ale až na konci toho procesu.“
Ministr Válek v této souvislosti zmínil, že by uvedenému procesu mohl pomoci i loni založený Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ), který se chystá i na hodnocení zdravotnických zařízení.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO holding, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
