Amalgám je slitina rtuti s několika kovy (v současnosti s mědí, stříbrem a cínem), přičemž se téměř výhradně používá jako zubní výplň, a to již asi 150 let. Jeho výhody jsou nesporné – jde o levný, odolný a pro pacienta bezpečný materiál. Esteticky ovšem chrup kvůli jeho načernalé barvě spíše hyzdí a hlavně – jeho výroba a zpracování s sebou kvůli přítomnosti rtuti přinášejí zdravotní rizika. Ve svém důsledku tak trpí i životní prostředí. Evropská unie se proto již několik let snaží používání rtuti nejen v průmyslu, ale také ve stomatologii omezit. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) na své včerejší schůzi učinil v tomto směru další krok, a to když odmítl odsunout zákaz používání amalgámových plomb až na rok 2030, jak zněl kompromisní návrh křídla konzervativců s lidovci.
„Zubní amalgám se v některých členských státech stále široce využívá. Jeho úplný zákaz by představoval problém pro některé skupiny pacientů. I když v zubním lékařství panuje shoda na tom, že amalgám je třeba přestat používat a dávat přednost jeho alternativám, tento přechod nelze uspěchat,“ odůvodňovala v návrhu na posunutí termínu zákazu německá europoslankyně Marlene Mortlerová (Evropská lidová strana).
Odsun termínu byl podle ní třeba zejména ze dvou důvodů – aby se na změnu mohli dostatečně připravit zubní lékaři a také aby byl čas pro regulaci adekvátně upravit národní legislativy. „To by mělo všem členským státům a vnitrostátním systémům zdravotního pojištění poskytnout čas na odpovídající úpravy,“ stálo dále v jejím návrhu.
Mortlerová původně navrhovala odsunout termín zákazu amalgámových plomb o dva roky, z prvního ledna 2025 na rok 2027. Nakonec byl proti zachování původního termínu postaven kompromisní pozměňovací návrh, který by jej posunul až na začátek roku 2030. Podporoval jej například český europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Podpora pro tento návrh ale byla omezená. Šlo o kompromis, který jsme dali dohromady s lidovci,“ okomentoval pro Zdravotnický deník asistent europoslance Vondry Ondřej Krutílek.
Pozměňovací návrh však neprošel, pročež Vondra následně nepodpořil ani návrh jako celek. Ten nakonec prosadila – se zachováním původního termínu zákazu, tedy od 1. ledna 2025 – silná většina hlasujících. Pro návrh hlasovalo 70 europoslanců, 3 byli proti, 7 se jich zdrželo.
Cílem navrhovaného nařízení Evropského parlamentu z roku 2017, které je zároveň v souladu s akčním plánem Evropské unie pro nulové znečištění, je postupně ukončit používání zubního amalgámu a zakázat jeho výrobu a vývoz, protože rtuť je chemická látka, která je pro člověka a životní prostředí vysoce toxická. Navrhované nařízení provádí Minamatskou úmluvu, celosvětovou smlouvu přijatou v roce 2013 s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky rtuti.
-fk-
