Velké privilegium, ale také zodpovědnost. Primární péče je prvním kontaktem pacienta se zdravotnickým systémem. Využívá ale dostatečně efektivně všech svých nástrojů? Moderní zdravotnictví se podle předsedy spolku Mladí lékárníci Lukáše Malého neobejde bez větších kompetencí pro farmaceuty. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ale vidí rozšíření kompetencí hlavně v oblasti hrazených konzultací lékařů s lékárníky. Tématu se minulý týden věnovala konference Medidays 2024, kterou společně pořádaly spolky Mladých lékařů a Mladých lékárníků.
„Máme deset tisíc lidí, kteří si chodí na pohotovosti pro chronickou medikaci a jejich lékaři nejsou pokaždé dostupní. Prosazujeme proto mimořádný výdej chronické medikace, možnost očkování po vzoru zahraničních lékárníků, záchyty, screeningy a konzultace,“ představuje na konferenci své vize předseda spolku Mladí lékárníci Lukáš Malý.
Proti navýšení kompetencí lékárníků ale vzápětí vystupuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, podle kterého jdou lékárníci jinou cestou, než by očekával. Větší kompetence, jako je například provádění screeningů v lékárnách, považuje za konfliktní a diskutabilní. „V kurikulu farmakologie takové kompetence nejsou. Co se týče screeningu, chybí zde návaznost. Nepomůže nám, když provedete screening a nebude nic následovat. Problém není se záchytem, ale se zpracováním a předáváním dané informace. Stejné je to u mimořádného výdeje léků. Takové řešení je nesystémové,“ uvádí kriticky Šonka, avšak připouští změnu například prostřednictvím konzultací farmakoterapie lékárníka s lékařem, o nichž by existoval záznam a byly by hrazené ze zdravotního pojištění.
Do konverzace vstupuje také Vojtěch Mucha ze spolku Mladí praktici, podle kterého bychom si měli skutečně stanovit, kdo je opravdu kompetentní k preskripci léků. „V mnoha ordinacích léky předepisují sestry, neměly by být tedy kompetentní také ony?“ pokládá otázku k zamyšlení.
ÚZIS bude sledovat efektivitu prevence
Podle Muchy data v oblasti efektivity preventivní péče v Česku příliš chvályhodná nejsou. „Máme velmi špatný výsledek v tom, kolik je zde úmrtí na preventabilní onemocnění. Jaká je náplň preventivních prohlídek, co tam vlastně děláme a proč? Zatím to úplně nevíme,“ upozorňuje na nízkou efektivitu v oblasti primární péče.
Jan Kopecký ze zdravotnické skupiny EUC vidí největší problém v nedostatku dat. „Opora o vědecká data u nás není silná. Musíme se zaměřit na jejich sběr a vyhodnocování a na základě toho upravit doporučené postupy v ordinacích,“ doplňuje. Na to by se měl podle Vojtěcha Muchy v brzké době zaměřit Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v rámci svého nového projektu, který bude vyhodnocovat efektivitu preventivních prohlídek.
Pro změnu náplně preventivních prohlídek je i Petr Šonka. „V souvislosti s Národním kardiovaskulárním plánem chceme změnit obsah preventivních prohlídek. Musíme se ale zaměřit také na práci s riziky pacienta. Doba, kdy jsme řešili pouze jedno riziko, je pryč. Je třeba vše řešit komplexně, tedy individualizovat preventivní prohlídky a jejich frekvenci,“ uvádí Šonka a zároveň dodává, že Češi jsou v kontaktu s lékaři například dvakrát více než sousední Rakušané.
Čeho je moc, toho je příliš?
Overtreatment, neboli zbytečná léčba, je podle Jana Kopeckého rostoucím nešvarem, který se v tuzemském zdravotnictví vyskytuje čím dál častěji. Často se jedná o nadměrnou léčbu pomocí antibiotik, také léčbu bolestí hlavy a závratí. „Mnohdy s tím neumíme pracovat. Je to o nějaké edukaci pacientů a přístupu k vlastnímu zdraví. Psychosomatická medicína u nás například vůbec nefunguje,“ podotýká Kopecký.
Dalším jevem, na který odborníci v panelu upozorňují, je takzvaný overprescribing, neboli nadměrná preskripce. „Často předepisujeme léky na něco, na co ani nefungují, a to je problém,“ uzavírá předseda spolku Mladí lékárnici, podle kterého by lékárníci měli více spojit síly s lékaři a společně tak pacientům nabídnout efektivnější péči než teď. Zatím mají ale stále svázané ruce.
Nela Slivková
