O specifikách centrové léčby a snahách Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zvýšit pro své klienty dostupnost onkologické péče hovořila na Evropské onkologické konferenci ředitelka odboru smluvní politiky této největší tuzemské zdravotní pojišťovny Helena Sajdlová. Ve svém vystoupení popsala nové výkony, definování Regionálních onkologických center i zatím ne zcela úspěšnou snahu najít lepší systémové řešení centrové péče v hematoonkologii.
„Cílem zdravotních pojišťoven je zajistit kvalitní, bezpečnou a efektivní zdravotní péči. V případě nákladných centrových léků to řešíme prostřednictvím takzvaných center se Zvláštní smlouvou,“ řekla v úvodu své přednášky na konferenci Sajdlová. A upozornila na to, že tempo ročního růstu nákladů na centrovou péči je výrazně vyšší než u ostatních segmentů, přičemž průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce jsou zhruba padesátkrát vyšší než průměrné roční náklady na léčivé přípravky na recept pro jednoho pojištěnce. „Nejvíce přitom v posledním roce k růstu nákladů přispěla hematoonkologie, u které stouply náklady za rok o 12 procent,“ uvedla Sajdlová. A doplnila, že ze solidních nádorů došlo k největšímu nárůstu u nádorů plic a nádorů prsu.
Ve snaze o zvýšení dostupnosti onkologické péče, vyvíjí VZP různé aktivity. „Už v roce 2022 jsme zavedli dva výkony. Prvním je ošetřovací den pro onkologické pacienty, dá se říci onkologický stacionář, který vyžaduje větší náklady na personál a na péči,“ uvedla Sajdlová. V rámci takového ošetřovacího dne probíhá ošetření pacienta v rámci farmakoterapie, chemoterapie nebo provádění břišní punkce. Není přitom třeba pacienta hospitalizovat, takže zůstává ve vlastním sociálním prostředí. Druhým výkonem je plán péče u pojištěnce s nově diagnostikovaným onkologickým onemocněním. „Oba ty výkony jsou určeny pro komplexní onkologická centra,“ vysvětlila Sajdlová.
Počet pojištěnců, u kterých byly tyto výkony vykázány, sice postupně narůstá, ne však dramaticky. „V roce 2023, kde ještě nejsou data uzavřena (konference se konala v prosinci 2023 – pozn. red.), je to přes pět tisíc pacientů v každém z těchto výkonů. A otázkou je, jestli je to hodně nebo málo. Osobně si myslím, že s ohledem na počet každoročně diagnostikovaných pacientů, byl vykázán plán péče relativně malému počtu z nich,“ řekla Sajdlová. A dodala: „Plán péče přitom znamená větší komunikaci s pacientem, podrobnější vysvětlování, kdy nestačí jen výkon klinického vyšetření. Je to podle mne věc, kterou by si měla komplexní onkologická centra více oživit a začít tyto výkony více využívat.“
Výčet léků pro ROC se bude postupně měnit
Ředitelka odboru smluvní politiky VZP ve svém vystoupení na konferenci připomněla i další důležitý krok, který se této největší tuzemské pojišťovně ve spolupráci s Českou onkologickou společností podařil. „V roce 2023 došlo k dohodě na oficiálním ustanovení Regionálních onkologických center (ROC), nastavili jsme kritéria, kdo se může takovým centrem stát. A nastavili jsme i výčet skupin léčivých přípravků, které mohou být za určitých podmínek v ROC podávány. Ten výčet není kompletní, může být postupně aktualizován, rozšiřován nebo naopak i zmenšován,“ popsala Sajdlová.
Mezi podmínkami, které musí ROC splňovat jsou například provázanost s minimálně jedním komplexním onkologickým centrem (KOC) nebo disponování akutní lůžkovou péčí. „Jedno ROC může být navázán na více KOC a naopak, jedno KOC může mít pod sebou více KOC,“ upřesnila Sajdlová. VZP uzavírá s regionálními onkologickými centry zvláštní smlouvu pro centrovou péči. ROC, kterých bylo v prosinci 2023 schválených 19, mají i vlastní rozpočty a vlastní signální výkon, jiný než signální výkon KOC. ROC také nemusí mít nasmlouváno celé spektrum uvolněných diagnóz.
Náraz na odpor poskytovatelů
VZP usiluje i o to, aby se podobný systém do budoucna podařilo nastolit také v hematoonkologii. „V ní je situace trochu jiná, na základě nepsané dohody jsou stanovena pracoviště s rozšířenou hematoonkologickou péčí, které mají své zvláštní smlouvy a rozpočty. Pacienti ale neprocházejí přes multidisciplinární tým hematoonkologického centra,“ vysvětlila Sajdlová.
Proto se VZP v létě 2023 pokusila ve spolupráci s Českou hematoonkologickou společností princip na bázi KOC a ROC zavést i v hematoonkologii. „Vzbudilo to ale velkou nelibost mezi poskytovateli, takže jsme od toho kroku prozatím ustoupili. Odborná společnost se bude snažit pracoviště s rozšířenou hematoonkologickou péčí zavést do věstníku ministerstva a zavést nějaká pravidla a podmínky,“ prozradila další záměry ředitelka odboru smluvní politiky VZP.
A uvedla i zajímavý příklad z praxe. „Jedna nejmenovaná nemocnice se pokusila s regionálními pracovišti vyzkoušet systém delegovaného podání a zjistila, že třetina pacientů byla na nižším pracovišti špatně diagnostikována a těmto pacientům byla jim nasazena špatná léčba. I to je podle mne důkazem toho, že systém multidisciplinárních týmů má smysl i v hematoonkologii,“ uzavřela toto téma Helena Sajdlová.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
