Šest lékařských trendů, které změní vztah mezi lékařem a pacientem v roce 2024

Jaké jsou nejdůležitější lékařské inovace, které bychom rozhodně měli vzít na zřetel? Ve svém týdenním newsletteru The Future of Digital Health přichází maďarský futurista a lékař Bertalan Meskó s šesti technologickými novinkami, které jsou z hlediska poskytování zdravotní péče těmi nejzásadnějšími v letošním roce.

1. Generativní umělá inteligence

Jako první je nutné zmínit vzestup platforem generativní umělé inteligence ve zdravotnictví. Generativní umělá inteligence, která může vytvářet text, obrázky a další pestrý obsah na základě dat, změní nejen komunikaci mezi lékařem a pacientem, ale také samotný postoj pacientů ke zdravotním problémům. Lze proto očekávat, že brzy uvidíme v praxi chatboty a aplikace, které se budou starat o každodenní život chronicky nemocných pacientů.

Nejblíže ke zdravotnictví má algoritmus umělé inteligence Med-PaLM 2 od společnosti Google, který byl vytvořen přímo pro lékařské účely. V současnosti je testován ve velkých amerických nemocnicích a podle dostupných informací je jeho fungování víc než působivé. Problematické je, že v současné době stále neexistuje funkční regulační rámec k používání podobných technologií.

2. Multimodální velké jazykové modely (M-LLM) pro nemocnice

Současné lékařské systémy AI zpracovávají zatím jeden typ dat, například rentgenové snímky. Umíte si představit, kdyby umělá inteligence uměla současně zpracovat a interpretovat více typů vstupních dat, tedy text, obrázek, zvuk i video? Odborně se jedná o multimodální jazykový model, který funguje jako jakési „centrum umělé inteligence“ ve zdravotnických systémech. I tento důležitý pokrok podle týdeníku v dohledné době přijde. Příkladem zrodu multimodality může být model Gemini, který přivedla na svět společnost Google.

Samotná medicína je však již svou povahou multimodální stejně jako lidé. Při diagnostice a léčbě pacienta mu lékař naslouchá, čte dokumentaci, dívá se na lékařské snímky a interpretuje laboratorní výsledky. To je stále daleko nad rámec toho, čeho je schopná jakákoli umělá inteligence. Je to stejné, jako kdybychom chtěli srovnávat rozdíly mezi běžcem a pětibojařem. Běžec vyniká v jedné disciplíně, zatímco pětibojař musí vynikat ve více disciplínách, aby uspěl. Současné velké jazykové modely (LLM) jsou běžci, ale lidé jsou stále šampióni pětibojových týmů.

3. Pokročilé způsoby krevních testů

Krevní testy patří mezi nejdůležitější diagnostické nástroje medicíny, což se v dohledné době zřejmě nezmění. Co se však významně mění, jsou způsoby testování. Mezi nastupující trendy patří například vzestup domácích laboratorních testů, protože lidé zkrátka nechtějí cestovat do laboratoří, když nemusí.

Druhým významným vynálezem je DIY zařízení na odběr krve od společnosti Tasso, které se používá v klinických studiích pro testy DNA. Malý nástroj však bezbolestně umožní uživatelům odebrat malé množství krve i v domácím prostředí.

Mohlo by vás zajímat

K dohodě s Babišem na valorizaci plateb za státní pojištěnce nedošlo. Němeček už počítá s nařízením vlády

Do třetice týdeník zmiňuje roboty, kteří odebírají krev. Přijde vám to jako fráze pouze ze sci-fi filmů? Není tomu tak. Robot společnosti Vitestro je v současnosti ve fázi klinických zkoušek a do konce roku 2024 společnost u vynálezu očekává označení CE. S předpokládanou velikostí vzorku přes 10 tisíc pacientů se jedná o dosud nejvýznamnější celosvětovou studii autonomního odběru krve.

4. „Evidence-based“ digitální terapie

Digitální terapie (DTx) založená na důkazech přináší pro pacienty řešení pro zlepšení jejich zdravotního stavu. Aplikace se nejčastěji nacházejí v chytrých telefonech, proto jsou dnes přístupné už prakticky každému.

Lékaři a politici ovšem k podobným aplikacím lásku nemají, a to především proto, že zatím neexistuje moc pádných důkazů o jejich fungování. Naštěstí již můžeme vidět první výsledky, a to díky studii Mayo Clinic ve spolupráci s platformou digitálního zdraví Healarium. Studie prokázala 40% snížení tříměsíčních opětovných hospitalizací a návštěv na pohotovosti u pacientů po akutním infarktu myokardu, u kterých zároveň došlo také ke snížení krevního tlaku a hmotnosti o 4 kilogramy.

Segment digitálního zdraví se stává zajímavým také z hlediska trhu. Zatímco trh s DTx byl v roce 2022 oceněn 5,53 miliard dolarů, do roku 2030 pravděpodobně vzroste na pořádný balík, tedy 28,66 miliardy dolarů. I přesto, že jsou takové aplikace k dispozici, jejich nasměrování směrem do zdravotnické sféry je stále poněkud obtížné.

5. Revoluce v měření krevního tlaku

Měření krevního tlaku je, stejně jako krevní testy, archetypálním diagnostickým nástrojem. Od prvních pokusů v 16. století se ovšem monitorování krevního tlaku obrovsky posunulo. Vůbec nejnovější zařízení se mohou připojit k našim telefonům, což pacientovi umožní zaznamenat naměřené hodnoty a sdílet je se svým lékařem. Pokud vás ale něco takového zatím nešokuje, počkejte si na následující řádky.

Reálnou změnu totiž přináší fotopletysmografie (PPG) neboli neinvazivní optická technika, která poskytuje měření založená na změnách intenzity světla v důsledku průtoku krve. Senzor PPG tak představuje řešení, které je elegantnější a pohodlnější, protože může umožnit nepřetržité měření krevního tlaku v reálném čase, na rozdíl od jednorázového měření v ordinaci. Příkladem je lehký náramek Akita nebo chytrá kožní náplast BioBeat, které jsou navrženy tak, aby nepřetržitě monitorovaly krevní tlak po celý den.

6. Digitální dvojčata

Digitální dvojčata neboli „deepfake“ avataři představují poslední z výčtu trendů letošního roku, které se šíří obrovskou rychlostí. Před několika měsíci vytvořila společnost Synthesia digitální personu lékaře a od té doby šel vývoj opět nezměrnou rychlostí kupředu. Například překladatelská služba HeyGen dokáže přeložit vaše nahrané video do libovolného jazyka, přičemž správně synchronizuje i pohyby rtů.

Otázkou stále zůstává, jak s digitálními avatary ve zdravotnictví naložit. Podle týdeníku The Future of Digital Health by mohly být využívány třeba jako rychlejší i levnější vzdělávací materiály nejen pro zdravotníky. Konekonců, také Světová zdravotnická organizace (WHO) před rokem představila svého digitálního zdravotnického pracovníka jménem Florence. O digitálních personách přijel do Prahy přednášet také profesor Eduardo Bunge z Kalifornie (můžete si přečíst zde).

-ns-