Role praktických lékařů je v péči o onkologické pacienty nezastupitelná, ať už při jejich záchytu v rámci screeningu a následném předání do péče onkologů, tak také v dispenzarizační péči po ukončené onkologické léčbě. Ve všech těchto oblastech je ale rozhodně stále obrovský prostor ke zlepšení. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku to řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Praktičtí lékaři mají nezastupitelnou roli ve snaze motivovat větší část populace k účasti na screeningových onkologických programech, je přesvědčen Petr Šonka. „Téhle role se vzdát nemůžeme a ani se v tomto ohledu nemůžeme nějakým způsobem vymlouvat,“ řekl. Role praktika je podle něj skutečně především v záchytu. Je totiž obvykle prvním lékařem, se kterým se pacient, ze kterého se poté vyklube pacient onkologický, potká. A měl by mít možnost pokud možno co nejrychleji zareagovat,“ řekl Šonka.
V praxi se to ale podle něj bohužel ne vždy daří. „Vidím pořád obrovský prostor ke zlepšení. Na svých pacientech s onkologickou diagnózou denně vidím, že to trvá poměrně dlouho, než projdou systémem a dostanou se k péči, kterou potřebují – byť už je někdy na samém začátku evidentní, že se bude jednat o onkologického pacienta,“ uvedl Šonka. Praktikům by podle něj pomohla možnost rychleji stav pacienta konzultovat s onkologem nebo s onkologickým pracovištěm.
Problematický screening bronchogenního karcinomu
Ani počty účastníků screeningů podle Šonky pořád nejsou takové, jaké by si je lékaři přáli mít. Jako příklad Šonka uvedl screening kolorektálního karcinomu. „Zároveň je ale potřeba říct, že v poslední době čísla rostou. Pokud započítáme i diagnostické kolonoskopie, které dost dobře nelze nezapočítat, je pokrytí zhruba padesátiprocentní,“ popsal Šonka. A dodal: „Existuje určitě ještě velká rezerva.“ Šonka je podle svých slov zvědavý, jak budou vypadat data týkající se prevence a screeningů za rok 2023. „Došlo totiž k poměrně zásadnímu navýšení úhrady. A pokud vím, tak u prevence čísla stoupají,“ komentoval stávající situaci Šonka.
Prostor na zlepšení vidí šéf sdružení tuzemských praktiků především ve zvaní pacientů a managementu práce s nimi. Podle něj se v tomto ohledu praktičtí lékaři v posledních letech zlepšili. „Používají nejrůznější elektronické aplikace, které bych nazval správou pacientských požadavků. To znamená, že umíme pacienty elektronicky zvát a obstarat s nimi elektronicky část komunikace,“ popsal Šonka.
Krom kolorektálního karcinomu pozoruje Šonka vzestup i u dalších dvou screeningů. „I když nutno dodat, že u mamologického screeningu i u screeningu děložního hrdla je asi více kompetencí u gynekologů, než u praktiků,“ poznamenal.
A vyjádřil se i ke screeningu bronchogenního karcinomu. „To je něco, co je teprve na začátku. A za mě je to trochu problematický a diskutabilní projekt, u kterého bych počkal na jeho další vývoj. Tento screening totiž naráží nejen na nízký záchyt u praktických lékařů, ale také na malou ochotu pacientů se projektu zúčastnit a v neposlední řadě také na velmi omezené kapacity plicních lékařů. Není nic víc frustrujícího, než když pacienta přesvědčíte, aby se včasného záchytu zúčastnil, ale nakonec ho nemáte kam poslat, nebo musí čekat opravdu dlouho na to, aby se do programu dostal,“ řekl Šonka.
Záslužný projekt s malým využitím
Předseda Sdružení praktických lékařů se vyjádřil i k tomu, do jaké míry se osvědčila dispenzarizace pacientů po ukončené onkologické léčbě zpět k praktickým lékařům. „Ten projekt vznikl před pěti lety a řekl bych, že šlo o velice záslužný krok. Společnost všeobecného lékařství společně s Českou onkologickou společností připravily projekt následných prohlídek pacientů s ukončenou onkologickou léčbou. Máme k tomu vytvořen krásný doporučený postup, který jsme letos (konference se konala v prosinci 2023 – pozn. red.) dokonce novelizovali. Je to velmi stručný návod, jak se postarat o pacienty s vybranými onkologickými diagnózami, kteří již nepotřebují onkologickou léčbu. Jde v podstatě o checklist sloužící k tomu, aby se v tom žádný praktický lékař neztratil a věděl co a kdy má dělat a které parametry má kontrolovat,“ vysvětlil Šonka.
Podle něj ale zatím bohužel není tento projekt v praxi příliš využíván. „Svůj potenciál tento institut zatím příliš nevyužívá, ač se situace liší v různých regionech, což je zřejmě dáno kapacitami onkologických center a různými zvyklostmi v jednotlivých regionech. Neznám ale konkrétní data,“ uvedl Šonka.
A přidal i osobní příklad. „Do mé ordinace v Plzeňském kraji k mé velké lítosti zatím žádný takový pacient, kterého bych mohl převzít do péče, nedoputoval. Vím o řadě svých kolegů, kteří mají desítky takových pacientů, i o řadě takových, kteří ještě – stejně jako já – žádného takového pacienta nepotkali,“ uzavřel předseda Sdružení praktických lékařů.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
