Specializační vzdělávací program ošetřovatelská péče v onkologii a hematoonkologii přispěje mimo jiné i k posílení kompetencí sester. Jak tento nově vytvořený program, který dosud v tuzemském zdravotnictví chyběl, vznikl, komu je určen a jak jeho absolvování změní život zdravotní sestry, popsala na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku Darja Hrabánková Navrátilová, předsedkyně onkologické sekce České asociace sester a vrchní sestra kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Na začátku své přednášky Darja Hrabánková Navrátilová připomněla, že zdravotní sestry hrají velmi důležitou roli v rámci multidisciplinárních týmů v onkologii i hematoonkologii. S posílením jejich role a kompetencí má pomoci nový program, který vstoupil v platnost od července 2023. „Při jeho tvorbě jsme vycházeli z Národního onkologického plánu, který upozorňoval na to, že v rámci výchovy a vzdělávání odborníků neexistuje specializační vzdělávání sester v onkologii,“ uvedla Darja Hrabánková Navrátilová. Zmíněné specializační vzdělávání podle ní podle ní povede mimo jiné právě k navýšení kompetencí sester, což ubere část práce lékařům.

Úvodního panelu Evropské onkologické konference se zúčastnili (zleva) ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, předseda České onkologické společnosti Igor Kiss, předseda České hematoonkologické společnosti Pavel Žák, předsedkyně onkologické sekce České asociace sester a vrchní sestra kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice Darja Hrabánková Navrátilová a předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková.

Nový tuzemský program vycházel z rámcového evropského vzdělávacího programu v onkologickém ošetřovatelství. „Onkologická sekce české asociace sester je členem Evropské onkologické společnosti sester (European Oncology Nursing Society, zkráceněEONS – pozn. red.) a oni už měli tento program určitým způsobem vypracovaný. My jsme se program snažili přizpůsobit našim podmínkám,“ popsala Hrabánková Navrátilová. A doplnila, že onkologie byla sice zastoupena v rámci specializačního vzdělání, ale jen v rámci specializace interní s časovou dotací 40 hodin. „A takový objem je nedostačující pro nároky, které jsou dnes pro sestry na těchto pracovištích požadovány,“ vysvětlila.

I bez vysokoškolského vzdělání, roční praxe nutná

Plán začal vznikat v roce 2019, kdy onkologická sekce České asociace sester oslovila všechny přednosty a vrchní sestry Komplexních onkologických center (KOC). „Ptali jsme se jich, zda si myslí, že je vzdělání pro onkologické sestry důležité a zda považují současný stav za vyhovující. A všichni do jednoho se shodli, že vzdělávání pro sestry na těchto pracovištích není dostatečné,“ řekla na konferenci Hrabánková Navrátilová. Poté byla vytvořena pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví, v jejíž rámci vznikl návrh programu, probíhalo jeho připomínkování a doplňování, na čas zbrzděné pandemií covidu. V loňském roce byl program schválen k 1. červenci a zanesen do věstníku ministerstva.

Na konferenci vystoupili prostřednictvím telehovoru (zleva) Sherko Kümmel, klinický ředitel a předseda interdisciplinárního oddělení pro rakovinu prsu a vedoucí programu výzkumu rakoviny prsu Kliniken Essen – Mitte, Michael Gnant, prezident Austrian Breast and Colorectal Cancer Study Group na Vídeňské univerzitě a Stjepko Pleština, president Chorvatské onkologické společnosti, přednosta onkologické kliniky Univerzitní nemocnice v Zagrebu. U diskusního stolu sedí (zleva): ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ředitelka onkologického centra Semmelweis University Magdolna Dank, přednostka Ústavu radiační onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Na Bulovce Petra Tesařová a ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Tomáš Doležal.

Specializovaný vzdělávací program pro onkologické sestry je obsáhlý, je ale přitom nastavený tak, že ho mohou absolvovat všechny sestry – tedy i ty bez vysokoškolského vzdělání. V rozmezí roku a půl až dvou let by v jeho rámci měly všeobecné sestry absolvovat 584 vyučovacích hodin a dětské sestry dokonce 624 hodin. Mírnou nadpoloviční většinu hodin tvoří praktická část. „Teorii můžeme zvládnout i on-line, praxe je tím nejlepším, co lze v rámci dovedností a znalostí získat,“ uvedla Hrabánková Navrátilová. A dodala, že podmínkou ke vstupu do vzdělávacího programu je to, že sestra musela už nejméně 12 měsíců vykonávat povolání na pracovištích onkologické nebo hematoonkologické péče.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na Evropské onkologické konferenci.

Personální vyhláška je podle sester zastaralá

Po absolvování vzdělávací specializace pro péči v onkologii a hematoonkologii získá sestra řadu kompetencí. Bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může hodnotit slizniční toxicitu podle WHO stupnice, ošetřovat nechtěný únik cytostatika mimo cévu a také vykonávat zdravotně výchovnou činnost v oblasti onkologické prevence. Bez odborného dohledu, ale na základě indikace lékaře může také koordinovat onkologickou léčbu.

„Taková sestra-koordinátorka může na základě rozhodnutí indikační komise o strategii léčby a podepsání informovaného souhlasu lékařem a pacientem plánovat ambulantní návštěvy a hospitalizační péči, koordinovat a sestavovat strategický plán všech diagnostických vyšetření, zajišťovat léčebný plán včetně objednávání chemoterapie a provádět edukaci samotného pacienta i jeho blízkých. V rámci koordinace následné péče poté může plánovat pravidelné kontroly podle stanovených intervalů,“ přiblížila Hrabánková Navrátilová, jak se sestrám absolvováním specializačního vzdělání rozšíří kompetence.

Jedna z panelových diskusí Evropské onkologické konference. Zleva předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, vedoucí samostatného oddělení léčiv a zdravotnických prostředků ČPZP Pavel Mlynář a ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Tomáš Doležal.

Činnost takové sestry-koordinátorky, která se vždy specializuje na jednu konkrétní diagnózu, je vskutku komplexní. „Shromáždí všechny dostupné výsledky, objedná potřebná vyšetření, administruje činnost komisí, komunikuje a kooperuje s ostatními pracovišti a její velmi silná role je v edukaci pacienta a jeho blízkých,“ popsala předsedkyně onkologické sekce České asociace sester. A upozornila na to, že pokud jsou na některé sestry kladeny takové nároky, mělo by to být zohledněno i v personální legislativě. „Současná vyhláška z roku 2012 je v tomto ohledu bohužel nedostačující a neodpovídá současným trendům. Potřebujeme v personální vyhlášce navýšit personální zabezpečení samostatně pro onkologii, a ne v rámci interních oborů,“ uzavřela Darja Hrabánková Navrátilová.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Mohlo by vás zajímat

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Zleva předseda České onkologické společnosti Igor Kiss, ředitel ÚZIS Ladislav Dušek a ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Auditorium Evropské onkologické konference.
Diskuze v kuloárech, zleva předseda Sdružení praktických lékařů Per Šonka a ředitel VZP Zdeněk Kabátek.