Víme toho málo. Elektronizace zdravotnictví si žádá větší popularizaci, říká Bušek z Asseco Central Europe

Jak vysvětlit odborné i široké veřejnosti, co vlastně elektronizace zdravotnictví znamená, co jim přinese a co od ní v budoucnu očekávat? Už jen samotný pojem „elektronizace“ znamená pro každého něco jiného, nemělo by se proto zapomínat na osvětu, která má přicházet od ministerstva zdravotnictví. V rozhovoru pro Zdravotnický deník na to upozornil Michal Bušek, ředitel obchodního rozvoje softwarové společnosti Asseco Central Europe, která se přihlásila do veřejných zakázek ministerstva zdravotnictví na služby elektronického zdravotnictví. Podle něj jsme mohli být v elektronizaci dávno mnohem dál – stačilo využít potenciálu aplikace Tečka, kterou každý občan zná z covidové éry.

Co si myslíte o novele zákona o elektronizaci zdravotnictví, která je nyní v připomínkovém řízení?

Je to úprava, která je potřebná. Budu teď trochu mluvit i za ministerstvo. Nedá se říct, že by novela přinášela něco závratného a nového. Objevují se zde však novinky jako eZkarta, eŽádanka a sdílený zdravotní záznam, což jsou prostředky, které jsou důležité a vytvářejí prostor pro centralizované řešení elektronického zdravotnictví. To slovíčko „centralizované“ je v tomto případě klíčové, protože to je základem elektronického zdravotnictví.

Takže možnost eZkarty, kdy pacient bude mít přístup ke všem datům, to je podle Vás krok správným směrem?

Myslím si, že ano. Teď si zase trošku povzdechnu, protože mám pocit, že jsme obecně propásli příležitost, která zde už byla. Dovolím si tvrdit, že jsme oba určitě měli ve svém mobilním telefonu aplikaci Tečka a s touto aplikací se dalo dělat v dalších fázích mnohem víc. Chápu, že v rámci novely vzniká nějaký právní základ fungování takového řešení, ale právě Tečka se mohla rozšiřovat i trošku živelně do dalších služeb občanovi. Řada z nás ji má spojenou s covidem, ale to, že tu máte takovou základnu uživatelů, jsme poměrně hodně propásli. A zrovna kroky ministerstva, třeba i tato úprava, v tomto případě přichází pozdě.

Mohlo by vás zajímat

Vítám navýšení kapacit vzdělávání na vysokých školách, posun by měl nastat v digitalizaci, říká ředitelka NCO NZO Nekudová

Jinak řečeno, elektronizace mohla být dávno v pokročilé fázi prostřednictvím Tečky, ale teď se vlastně dělá něco nového.

Nyní probíhá připomínkovým řízením právní úprava, která umožňuje vytvořit mobilní aplikaci se zdravotními daty občana a autorizovaným přístupem k těmto datům. Jistě, nabízí se tak řada nových přínosných služeb, které se s tím dají spojit. Chápu to, ale mohlo se o něco dříve využít to, co tu už bylo v základu před nějakou dobou.

Co tedy udělat pro to, aby elektronizace fungovala a jak by měla správně fungovat?

Elektronizace zdravotnictví je většinou řízená shora směrem dolů. Tvorbou centralizovaných systémů postupovala většina okolních států. Mohu říct, že v okolních zemích vznikl vždy nějaký subjekt, který elektronizaci řídil. U nás si celkem pochopitelně vzalo elektronizaci na starost ministerstvo a ÚZIS. Na ministerstvu vznikla zároveň organizace, která se nazývá Národní centrum elektronizace zdravotnictví, a myslím si, že je to právě ona, která by měla pracovat na samotné tvorbě jednotlivých kroků, ale i na její popularizaci. Nezapomeňme také na to, jak vysvětlit široké odborné společnosti i občanům, co vlastně elektronizace zdravotnictví je, co jim přinese a co od ní mají očekávat. Elektronizace zdravotnictví pro každého představuje trošku něco jiného a v rámci centrálního řízení se nemá zapomínat i na záležitosti, které jsou spojené s osvětou.

Mluvíte o okolních státech. Jak jsou daleko tam? Lze se inspirovat?

Můžeme se podívat hned vedle na Slovensko. Osobně se domnívám, že některé kroky na Slovensku byly udělané dříve než u nás. Ale není to jenom Slovensko, můžeme zmínit i Maďarsko nebo Polsko. Centralizovaná řešení tam vznikala už od roku 2010, kdy třeba na Slovensku existuje Národné centrum zdravotnických informácií (NCZI), které provozuje Národný zdravotnický informačný systém (NZIS) – eZdravie, centrální informační systém, který poskytuje centrální služby na sběr a sdílení elektrické zdravotní dokumentace čili oblast, která je právě zmiňovaná v novele o elektronizaci zdravotnictví.

Největším problémem se zdá být nepropojitelnost nemocničních informačních systémů. Jak z toho ven?

Česká republika využívá národní datový standard pro komunikaci a výměnu zdravotnické dokumentace, který se nazývá DASTA. Problémem je, že většina okolních zemí používá standardy jiné – například mezinárodní standard HL7. Tuto uzavřenost našich IS si podle mého názoru ministerstvo uvědomuje, a proto nově zvažuje zavedení mezinárodních standardů. Aby se propojily jednotlivé systémy, je nutné motivovat výrobce, aby tyto standardy akceptovali a dále využívali. Zjednodušeně řečeno, aby při komunikaci obě strany jasně věděly, v jaké podobě získají poslanou informaci a jaké informace jsou v ní obsaženy. Právě o tom jsou ony zmíněné standardy. A vracím se zase na začátek, je tady nutná úloha centrálního řízení, které řekne ano, bude se používat tento standard při komunikaci a všechny systémy, které jsou nejen tady v ČR, ale i na evropské úrovni, budou komunikovat v oblasti zdravotnictví na základě jednoho standardu.

Pojďme k firmě Asseco Central Europe. Co všechno ve zdravotnictví děláte a nabízíte?

Naše společnost nabízí širokou nabídku zdravotnických řešení, jak v České republice, tak i v zahraničí, kde působíme na Slovensku v Maďarsku nebo v Polsku. Zaprvé se jedná o centrální řešení, ať jsou to kmenové zdravotnické registry, mandátní registry nebo systémy pro výměnu zdravotnické dokumentace, ale nabízíme také řešení pro zdravotnická zařízení, jako jsou nemocniční informační systémy, telemedicína a v současné době i AI, která je teď hodně populární a naše společnost není pozadu ani v tomto odvětví.

Jak moc je umělá inteligence využívána?

„Boom“ už dávno začal a bude rozhodně pokračovat. Já osobně vidím přidanou hodnotu třeba ve strukturované zdravotní dokumentaci. Setkal jsem se s tím, že již existují řešení za využití AI, která jsou schopná převést mluvený text do strukturovaného zápisu, což je třeba věc, která může lékařům ušetřit spoustu času. V našem prostředí funguje lékař ve většině případů jako přepisovač informací do dokumentace, zatímco v zahraniční existují asistenti, kteří lékaři pomáhají a odebírají od něj administrativní práci. V našem případě nám ale právě může pomoci využití AI. A nejedná se jen o tuto zmíněnou oblast.

Vidíte prostor pro digitalizaci také v oblastech doporučených postupů v onkologii a kardiologii?

Ano. Naše společnost se v rámci svých produktových řešení zaměřuje i na tyto oblasti, kde se nabízí systémy právě pro aplikaci doporučených klinických postupů. Společnost Asseco nabízí software, který napomáhá lékaři v rozhodování. Nejedná se o řešení, které by za něj rozhodovalo, ale nabízí mu cestu, která je postavená na známých informacích o pacientovi aplikovaných v souladu s doporučenými klinickými postupy. Tyto systémy se nazývají „decision support system“. Pokud se bavíme o kardiologii, World Heart Federation vytvořila řadu doporučených klinických postupů, které jsme implementovali do softwarového řešení. To vede lékaře procesem léčby při zachování obecně daných postupů. Pokud bychom šli o kousek dál, můžeme do samotného procesu zapojit i umělou inteligenci, ale toto vylepšení je teprve ve stadiu přípravy.

Kam si myslíte, že ten vývoj půjde?

Slovíčko „doporučené“ v názvu je důležité. Umělá inteligence stále nepřebírá zodpovědnost za léčbu, ta je na straně lékaře nebo zdravotnického pracovníka. AI nebo vůbec výpočetní technika a softwarová řešení by měly být dobrým pomocníkem. Měly by přinášet úsporu času lékaře tak, aby měl víc času na práci, a jeho rozhodování tak bylo bezpečnější a postavené na řadě faktorů a informací, které mu systém nabídne.

Jaké hlavní přínosy by mělo správné fungování elektronizace pro poskytovatele?

Přínosy budou jistě jak pro poskytovatele, tak i pro pacienty, a řada jich je stejná. Určitě je to vyšší kvalita poskytované péče, vyšší efektivita a produktivita. Pro pacienta je to zase kvalita a bezpečnost, přičemž právě bezpečnost je důležitým faktorem, který je možná někdy opomíjený, ale v rámci elektronizace zdravotnictví patří, doufám, k důležitým hybatelům.

Přihlásila se společnost Asseco do veřejných zakázek ministerstva zdravotnictví, které se týkají implementace centrálních systémů?

Ano. Nemůžeme zatím hovořit o tom, jak samotná zakázka probíhá a dopadne a jestli jsme mezi těmi, kteří se případně budou podílet na implementaci řešení. Ještě je příliš brzo. Ale rádi bychom předali zkušenosti z okolních zemí, kde je samotná elektronizace o trošku dál a společnost Asseco se na těchto řešeních aktivně podílela.

Nela Slivková