Vláda posvětila upřednostnění sociálních služeb v domácím prostředí

Vláda včera podpořila poslaneckou novelu zákona o sociálních službách, která prioritizuje péči o klienty v domácím prostředí. Předkládací zpráva přitom počítala s tím, že vláda zaujme stanovisko neutrální – v rámci připomínkového řízení se totiž k návrhu postavilo negativně ministerstvo financí (více jsme psali zde). Hlavní kritika směřovala na to, že MPSV nepředstavilo návrh změny financování sociálních služeb, navíc předkladatelé novely v odůvodnění uvádějí, že úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, což je podle ministerstva financí mylné tvrzení. I vláda pak včera přijala návrh s tím, že bude následovat právě změna způsobu financování.

„Jedním z bodů jednání byla poslanecká novela zákona o sociálních službách, kde je jedním z předkladatelů vicepremiér a ministr Marian Jurečka. Jedná se o to, že se prioritizuje poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí klienta, upravuje se síť sociálních služeb celostátního nebo nadregionálního charakteru a rozšiřuje se poskytování sociálních služeb v azylových domech i na osoby závislé na návykových látkách. Vláda k návrhu dala souhlasné stanovisko, upozorňuje ovšem na to, že je ještě třeba adekvátně upravit systémy financování,“ řekl na brífingu po jednání vlády ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

Podle důvodové zprávy návrh usiluje o to, aby na prvním místě nebyly nabízeny pobytové sociální služby, ale služby v přirozeném sociálním prostředí. S tím jsou přitom spojeny systémové změny pro segment neformální péče, což vychází i z doporučení Evropské komise ve vztahu k deinstitucionalizaci sociálních služeb a dlouhodobé péče.

„Novela stanoví, že má hlavní přednost vždy poskytování sociálních služeb ideálně v přirozeném sociálním prostředí. To odpovídá záměrům, které vláda deklarovala v sociální oblasti v rámci svého programového prohlášení. Napomoct by tomu měla i nová definice pečující osoby a stanovení formy podpory pečujícím osobám,” uvedla jedna z předkladatelek návrhu místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olga Richterová, podle níž ovšem úprava zatím neřeší postavení pečujících jako zaměstnanců.

Zároveň by díky novele měla být legislativně ukotvena síť celostátních a nadregionálních služeb, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení. Tato síť ovšem doposud vznikala ad hoc a neměla jasná, předem daná pravidla, což způsobovalo problémy zejména při žádostech o dotace.

Mohlo by vás zajímat

Vláda se postavila neutrálně k hodnocení vakcín dle HTA a zmírnila regulaci kanabinoidu

Úprava zavádí také definici bezúhonnosti sociálních pracovníků, doplnění některých nově vznikajících typů sociálních služeb nebo činností a upravuje maximální délku pobytu v odlehčovacích službách. „Za Piráty určitě vítáme, že bude rovněž umožněno rozšíření poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách, tedy vznik tzv. mokrých azylových domů. O to jsme dlouho usilovali jak na celostátní úrovni, tak na úrovni obcí, kde se o vznik podobných domů zasazovali naši radní,” připomněla náměstkyně MPSV Zuzana Freitas Lopesová.

Budeme vést diskuzi o pojištění na dlouhodobou péči?

Z novely ovšem v rámci připomínkového řízení nebylo nadšeno ministerstvo financí, podle něhož MPSV nebylo doposud schopno připravit komplexní novelu zákona o sociálních službách zahrnující změnu způsobu financování. Finance také poukázaly na to, že není jasné, jak bude zajištěna péče o osoby v době, kdy jejich standardním pečujícím budou zajišťovány odlehčovací služby, jelikož kapacita služeb je již nyní nedostatečná.

Na nutnost dořešit financování včera poukázala i vláda a souhlasí s ní také ministerstvo zdravotnictví. „Návrh jde zcela v souladu s prioritami vlády a doporučeními EU pro dlouhodobou péči, samostatnost a deinstitucionalizaci. Výtky MF jsou stran financování a jasné role státu, krajů a spoluúčasti v něm do budoucna, což je velmi relevantní. Péče bude potřeba stále více. Některé evropské státy na to zareagovaly např. pojištěním na dlouhodobou péči. Podobnou diskusi očekávám i v ČR,“ řekl Zdravotnickému deníku náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si je potřeby upravit financování sociálních služeb vědom. „Na to MPSV určitě nerezignovalo a pracuje na systémové změně v této oblasti víceletého a vícezdrojového financování. Aktuální návrh proto obsahuje několik menších, ale důležitých změn, které byly již dříve diskutovány a na kterých panuje široká shoda,“ podtrhl Jurečka.

Na tomto místě MPSV připomíná, že letos poskytovatelům vyčlenilo rekordních 26,4 miliard korun a další peníze lze získat z evropských zdrojů. Nárůst tak podle ministerstva reflektuje rostoucí náklady na provoz.

„Většinu prostředků MPSV postupuje krajům, ty je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb je v ČR vícezdrojové, dotace státního rozpočtu dlouhodobě kryje zhruba 40 procent celkových nákladů,“ uvedlo v tiskové zprávě MPSV.

Úhrada stacionářů ze zdravotního pojištění

Včera vládou schválená novela by tak neměla v oblasti změn týkajících se poskytování sociálních služeb zůstat osamocena. Tuto tzv. malou novelu by zakrátko měl doplnit změnový zákon týkající se zdravotně-sociálního pomezí, na němž už zhruba dva roky MPSV spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví. Ten už prošel rozsáhlým vnitřním vnitřním připomínkovým řízením a nyní je v řízení meziresortním (návrhu se budeme věnovat v nadcházejícím vydání ZD).

„Pozitivní změnou bude např. možnost hrazení zdravotní péče z všeobecného zdravotního pojištění v odlehčovacích sociálních službách, jako jsou denní či týdenní stacionáře. To aktuálně není, díky této změně budou odlehčovací služby dostupnější i lidem, kteří potřebují více ošetřovatelské péče a je to pomoc pro pečující. Tato změna bude součástí změnového zákona,“ přiblížil Václav Pláteník.

Že jsou nezbytné i další změny v oblasti sociálních služeb, potvrzuje také Olga Richterová. „Je potřeba se zaměřit zejména na úpravu příspěvku na péči, péči o klienty náročné na péči, tedy tzv. pátý stupeň, úpravu v oblasti sociálně zdravotního pomezí, case management nebo systém financování sociálních služeb. To vše nás ještě čeká,” dodala Richterová.

Michaela Koubová