Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů je jedním z hlavních cílů Národního onkologického plánu. Na jeho plnění se mají výrazně podílet i odborníci z Národního screeningového centra, který funguje pod křídly Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V rámci ankety, jejíž pomocí se Zdravotnický deník spolu s experty snaží přijít na to, jak dostat do screeningových a preventivních programů více Čechů, jsme se jich proto zeptali na to, jaký je aktuální stav účasti ve screeningových programech a jaké kroky by mohly současná čísla zvýšit.
Podle Národního screeningového centra (NSC) se pokrytí cílových skupin screeningovými programy onkologických onemocnění daří, existuje nicméně i značný prostor pro navýšení počtu vyšetřovaných. Screening karcinomu děložního hrdla v definované cílové populaci, kterou jsou ženy ve věku 25 až 59 let, dnes dosahuje více než 55 procent, od roku 2010 narostlo pokrytí zhruba o 5 procent.
„Jedná se o výpočet, který uvažuje vyšetřené ženy v posledním roce a v mezinárodním kontextu dává smysl sledovat i širší tříletý interval, kde v mezinárodním srovnání dle reportu OECD Health at a Glance má Česká republika druhé nejvyšší pokrytí tímto screeningovým programem,“ upozorňuje vedoucí Oddělení správy a analýzy dat screeningových projektů NSC Ondřej Ngo. Podíl žen ve věku 25 až 59 let, které během posledních tří let absolvovaly alespoň jednu cervikovaginální cytologii, kterou se screening karcinom děložního hrdla provádí, atakuje hranici 80 procent.
Podobně příznivý trend ukazují i data ÚZIS mapující screening karcinomu prsu, kde dosahuje pokrytí zhruba 60 procent a při rozšířeném intervalu a zahrnutí souvisejících vyšetření až 70 procent.
Čísla již nejsou tak povzbudivá v případě pokrytí screeningem kolorektálního karcinomu. „To dosahuje zhruba 30 procent, nicméně nesledujeme klesající trend. Pokles v roce 2020 a 2021 byl způsoben pandemií covidu a v roce 2022 se již vracíme na původní hodnoty pokrytí,“ popisuje aktuální data Ondřej Ngo.
Na data pokrytí screeningem kolorektálního karcinomu lze podle něj nicméně také nahlížet i jinou optikou. „Pokud se totiž díváme na rozšířený tříletý interval a zároveň započítáváme i jiné provedené kolonoskopie a testy na okultní krvácení do stolice související s časnou detekcí onemocnění, tak sledujeme pokrytí zhruba 50procentní, což není rozhodně malé číslo,“ upozorňuje Ngo. K tomu je ovšem nutné dodat, že pokrytí podle výše popsaných kritérií od roku 2016 mírně klesá, nicméně v posledních letech je pravděpodobným vysvětlením opět pandemie covidu.
Zástupců NSC jsme se zeptali i na názor na vyjádření vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakuba Hlávky, který na sociální síti X na tento pokles upozorňoval a zároveň dodal, že je chybou, že účast ve screeningovém programu vrcholí kolem 65. roku roku života, screening má ovšem smysl i ve výrazně nižším, ale i vyšším věku.
Nižší pokrytí u mladší věkové skupiny je podle expertů Národního screeningového centra dáno pouze tím, že je v této věkové skupině nabízen screeningový test na okultní krvácení do stolice jednou ročně, oproti lidem nad 55 let, kterým je nabízen ve dvouletých intervalech. „Z toho důvodu je pokrytí zhruba poloviční, pokud bychom uvažovali stejný interval jako u osob od 55 let, tak je pokrytí velmi podobné. Screening karcinomu kolorekta je v zahraničí zpravidla nabízen do určitého věku, do zhruba 70 až 74 let, a dále již nabízen není. V České republice je tomu jinak a screeningu se tak mohou účastnit i starší lidé, a to po posouzení lékaře, zda je účast klienta vhodná a bude z ní mít odpovídající benefit,“ vysvětluje vědecký vedoucí NSC Ondřej Májek.
Ten přesto nepovažuje pokrytí screeningem kolorektálního karcinomu za dostatečné. „Komise pro program screeningu kolorektálního karcinomu diskutuje a bude realizovat opatření pro jeho další zvýšení. Národní screeningové centrum bude ve spolupráci s Komisí realizovat reporting pro poskytovatele primární péče zaměřený mimo jiné na benchmarking pokrytí populace kolorektálním screeningem a cílenou komunikaci ke zlepšení situace u některých z nich. Ministerstvo zdravotnictví pomáhá poskytovatelům s investicí do kolonoskopické techniky pro podporu zvýšení kapacity a zkrácení čekacích dob. Dále je v současné době plánována informační kampaň, která má za cíl mimo jiné i zvýšení informovanosti široké a odborné veřejnosti o problematice screeningu kolorektálního karcinomu,“ představuje Májek v současné době prováděné a chystané kroky, které by měly vést k vyšší účasti ve screeningu.
Adresné zvaní a zvyšování zdravotní gramotnosti
Jako klíčové se jeví také adresné zvaní ke screeningům, které dnes realizují zdravotní pojišťovny. „Společně hledáme cesty, jak zajistit dopad adresného zvaní s co největším možným efektem. Takovou cestou je například testování inovativní verze oslovovacích dopisů, kterou některé pojišťovny již implementovaly, nebo pilotní testování rozesílky testů na okultní krvácení či testů na HPV vybraným lidem do poštovních schránek,“ vysvětluje vedoucí NSC Karel Hejduk.
Mohlo by vás zajímat
Při motivování k účasti na preventivních a screeningových programech je podle něj vhodnou cestou pozitivní motivace a zvyšování zdravotní gramotnosti. „Jednou z cest, kterou ministerstvo zdravotnictví podporuje a Národní screeningové centrum v rámci ÚZIS zajišťuje, je poskytnout elektronické nástroje pro sdílení informací mezi lékaři a také sdílet tyto informace s konkrétními klienty. To umožní aktuálně diskutovaná EZ karta a systém PREV-IS, který byl představen na podzimní konferenci PREVON,“ uzavřel Hejduk.
Jakub Němec
