Jasné vymezení odměny za dárcovství vajíček či krve a jejích složek, nový registr vzácných onemocnění nebo zpřesnění pravidel při ochranném léčení – to jsou některé ze změn, které (vedle úprav v oblasti pracovnělékařských prohlídek, kterým jsme se věnovali zde) přináší novela zákona o specifických zdravotních službách. Úprava je nyní před meziresortním připomínkovým řízením.
Novela zákona 373/2011 o specifických zdravotních službách přináší úpravu v celé řadě oblastí. První z nich je asistovaná reprodukce. V rámci změn dochází ke sladění postupů předcházejících in vitro fertilizaci tak, aby odpovídaly mezinárodním doporučením Evropské urologické asociace.
„Zdravé ženy podstupují in vitro fertilizaci při diagnostikované poruše spermiogeneze partnera, aniž by partner byl diagnostikován v rozsahu mezinárodních doporučení Evropské urologické asociace, což je běžný postup ve vyspělých zemích. Výskyt varikokély mezi muži s primární neplodností se odhaduje na 35-44 procent, zatímco mezi muži se sekundární neplodností (snaha o druhé a další dítě) na 45-81 procent. Podle údajů ÚZIS i zkušeností pracovišť asistované reprodukce je po technikách asistované reprodukce o sto procent vyšší výskyt spontánních potratů a o šest set procent vyšší výskyt extrauterinních gravidit. Přitom u nejčastější příčiny mužské neplodnosti – varikokély – je při správné léčbě procento spontánních gravidit vyšší než procento gravidit po technikách asistované reprodukce,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Změn má doznat také oblast dárcovství vajíček. Za odběr zárodečných buněk nevzniká osobě, které byly zárodečné buňky odebrány, nárok na finanční ani jinou úhradu. Poskytovatel ovšem hradí anonymnímu dárci na základě jeho žádosti „účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním zárodečných buněk“. Jejich náhradu pak může požadovat na příjemkyni, které má být provedeno umělé oplodnění.
„Úprava právního předpisu má za cíl zamezit excesům, kdy anonymním dárcům zárodečných buněk je poskytnuta rozdílná a silně motivační finanční úhrada účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním zárodečných buněk mezi jednotlivými centry asistované reprodukce. Z daného důvodu je v právním předpisu uloženo dotčeným poskytovatelům zdravotních služeb, aby úhrada účelně, hospodárně, prokazatelných výdajů spojených s darováním zárodečných buněk, včetně jiných srovnatelných výhod spojených s darováním zárodečných buněk, nepřesáhla za jedno darování částku uvedenou v prováděcím právním předpise,“ načrtává důvodová zpráva.
Zároveň dochází k omezení možného počtu darování zárodečných buněk v centrech asistované reprodukce u dárkyně oocytů na šest odběrů za celý život, což vychází z doporučení Americké společnosti pro reprodukční medicínu.
Konec nadlimitních odběrů
Další změny se týkají genetických vyšetření. Zde dochází k upřesnění, že v případech určení otcovství, kdy se provádí vyšetření založená na principu zjišťování polymorfismu DNA, nejde o genetická vyšetření. Není proto nutné poskytovat klinické vyšetření lékařem v oboru lékařská genetika nebo klinická genetika a není třeba splňovat přísná kritéria s těmito vyšetřeními spojená.
Novinkou by také měla být možnost vybrat si, zda pacient chce či nechce znát zjištění plynoucí ze sekundárních nálezů při sekvencování lidského genomu. Zjištění, která nesouvisejí s primární diagnózou, jako je dispozice k onkologickým onemocněním či srdečním arytmiím potenciálně spojeným s náhlou smrtí, přitom mohou mít pro pacienta velký dopad. Změna má také do budoucna umožnit plné využití možností personalizované medicíny.
Úpravy čekají také oblast dárcovství krve a jejích složek. Konkrétně jde o to, že i když je stanovena maximální frekvence odběrů, poskytovatelé doposud neměli možnost ověřit, zda již dárce limit nevyčerpal u jiného poskytovatele. Proto by měl vzniknout Národní registr dárců krve a osob vyloučených z dárcovství krve, kde se bude počet odběrů ověřovat. Porušení pak bude považováno za přestupek.
„V současnosti neexistuje centrální nástroj a plnohodnotný referenční zdroj dat, který by umožňoval poskytovatelům provádějícím odběr krve nebo jejích složek v reálném čase kontrolovat, kdy dárce krve absolvoval poslední odběr. Množí se případy, kdy jedna osoba absolvuje i několik odběrů na různých místech v České republice v krátkém čase. Tato situace je nepřijatelná jednak z hlediska ochrany jejich zdraví, ale také z hlediska kvality získaného materiálu. Centrální systém vedený dle bezpečnostních pravidel Národního zdravotního informačního systému má poskytovatelům umožnit rychlou kontrolu četnosti odběrů u daného dárce a optimalizaci plánu odběrů v čase. Zadáváním dat o odběrech se zároveň vytvoří velmi cenná populační statistická platforma, která by umožnila daný segment péče kontrolovat a řídit,“ objasňuje důvodová zpráva.
Má také dojít ke sjednocení náhrady účelně vynaložených výdajů v souvislosti s darováním krve nebo jejích složek. Podobně jako u dárcovství vajíček by prostřednictvím prováděcího právního předpisu měla být určena maximální výše.
Přehled o vzácných chorobách
Vedle výše zmíněného registru lidí vyloučených z dárcovství by měl vzniknout ještě registr vzácných onemocnění.
„Informace o počtech pacientů s jednotlivými vzácnými onemocněními a jejich klinická data jsou základní podmínkou pro nastavení adekvátní komplexní péče, která není pro tuto heterogenní skupinu pacientů u nás definována. Údaje o vzácných onemocněních nejsou v existujících národních registrech přesně dohledatelné zejména z důvodu problematické identifikace dle zavedené MKN-10, která je pro klasifikaci vzácných onemocnění nedostatečná. Centrálně sbíraná data ve standardizovaném formátu odpovídající evropským požadavkům umožní tedy nejen zlepšení dostupnosti a kvality péče o tyto pacienty, ale i propojení s mezinárodními registry vzácných onemocnění. Tím přispějí ke zlepšení celkové úrovně znalostí o vzácných onemocněních a mohou být východiskem pro další nezbytný výzkum v této oblasti. Navržený dataset Národního registru vzácných onemocnění vychází ze souboru obecných elementů pro evropské registry vzácných onemocnění definovaných Evropskou komisí,“ objasňuje důvodová zpráva.
Ke změnám by dále mělo dojít v oblasti ochranného léčení. Ministerstvo zdravotnictví by si díky nim mohlo odpustit velké množství práce související s povinností vymáhat dlužné částky za ochranné léčení u nepojištěných cizinců. Úspěšnost vymáhání je totiž podle dosavadních zkušeností zcela nulová. Vedle toho má být (mimo jiné) specifikován důvod ochranného léčení, kdy se může jednat o riziko násilného jednání, sexuální delikvence či pokračování trestné činnosti z důvodu závislosti. Pro vyhodnocení přínosu ochranného léčení má být také nastaven systém zaměřený na hodnocení těchto rizik.
Úpravy má doznat i specifikace záchytek. „Vzhledem k tomu, že v současné době jsou záchytné stanice definovány v zákoně velmi obecně, dochází u poskytovatelů zdravotních služeb s ohledem na vývoj aplikační praxe k nejasnostem při poskytování záchytné služby. Navrhovanou změnou tedy dojde k větší právní jistotě poskytovatelů zdravotních služeb,“ doplňuje důvodová zpráva.
Novelizace se vedle toho zaměřuje také na lékařské ozařování, kde se snaží ulehčit život poskytovatelům zdravotních služeb. Vedle nápravy nedostatků stávající úpravy totiž ruší některé povinnosti, které se jeví jako nadbytečně zatěžující, konkrétně v souvislosti s radiologickými standardy a audity.
Michaela Koubová
