Lékaři si během prosincových protestů vydupali své a díky úhradovému dodatku se jim podle míry kvalifikace zvednou platy o pět až patnáct tisíc korun. Tento nárůst má pokrýt Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jenže jak vyplynulo například z našeho nedávného rozhovoru s jihomoravským krajským radním pro zdravotnictví Karlem Podzimkem, nemocnicím (případně jejich zřizovatelům) i tak prudce rostou náklady na personál – přesčasy, odvody či osobní ohodnocení totiž bonifikační úhrada nepokryje. Oslovili jsme proto několik nemocnic napříč republikou, abychom zjistili, jaká je u nich situace a jak ji případně řeší.

„Lze předpokládat, že navýšení platů lékařům i nelékařům bude mít dopady do výdajů jednotlivých nemocnic, zejména, co se týče přesčasů, zákonných odvodů, osobního ohodnocení či náhradního volna, které bonifikační úhrada od zdravotních pojišťoven rozhodně nepokryje,“ sdělil nám vedoucí oddělení zdravotní správy Kraje Vysočina David Talpa. Upozornil rovněž na to, že bonifikační úhrada od pojišťoven se týká pouze lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Nejsou tak do ní zahrnuti například sálové sestry, farmaceutičtí asistenti či posudkoví lékaři.

S růstem mezd se potýkají i v Jihočeském kraji. „Výdaje nám vzrostly nejen v souvislosti s navýšením mezd lékařů, ale všech zaměstnanců Nemocnice Strakonice. Výdaje na mzdy nejsou jedinými výdaji, které vzrostly. Už několik let rostou ceny energií, materiálů, léků… Ročně pravidelně o desítky procent,“ popsala nám situaci v Nemocnici Strakonice, která spolu s dalšími sedmi zařízeními spadá do holdingu Jihočeské nemocnice, tisková mluvčí Kateřina Koželuhová.

V sousedním Plzeňském kraji potom museli kvůli protestům lékařů přistoupit k reorganizaci práce. „Jako reakce na požadavky vzešlé z prosincových protestů některých lékařů a na základě změn zákoníku práce došlo v nemocnicích Plzeňského kraje s akutní péčí ke změně organizace práce. Jedná se o soubor různých opatření, z nichž nejvýznamnější je přechod na směnný režim na některých pracovištích. Toto i další opatření s sebou přináší zvýšené výdaje, zejména v podobě osobních nákladů,“ uvedl pro ZD tiskový mluvčí NPK Jiří Kokoška s tím, že růst výdajů bude na čtyřech nemocnicích akutní péče (Klatovy, Domažlice, Stod a Rokycany) v řádech vyšších jednotek až nižších desítek milionů korun.

Možnosti úspor jsou omezené

Zvýšené výdaje zákonitě tlačí nemocnice a jejich zřizovatele k hledání úspor. Jelikož je ale zvýšení výdajů zatím velice čerstvé, někteří vyčkávají. „Nelze to v tuto chvíli vyčíslit. Detailní vyčíslení nemocnice dosud nemají… Uvidíme, jak se bude vyvíjet výkonnost nemocnic a celková úhrada a zda nemocnice navýšení zvládnou. Průběžně jsme dohodnuti na jednáních a vzájemné informovanosti. V závěru roku to vyhodnotíme,“ uvedl za Kraj Vysočina Talpa.

Mluvčí NPK rovněž uznal, že hledání zdrojů pro tyto zvýšené výdaje je velmi těžké. „Navýšení úhrad ze systému zdravotního pojištění je oproti růstu výdajů i letos nedostatečné (podobně jako v předchozích letech mimo covidovou pandemii) a hledáním úspor se naše nemocnice musí zabývat a zabývají dlouhodobě už řadu let, takže i v tomto směru jsou naše možnosti velmi omezené. Nicméně snažíme se dál,“ popsal Kokoška.

Mohlo by vás zajímat

O dlouhodobé hledání úspor se snaží i ve strakonické nemocnici. „Za poslední dva roky udělala nemocnice mnoho kroků k ekologizaci a energetické úspoře provozu. Od menších kroků, které ale v součtu znamenají velké úspory (výměna žárovek a zářivek za úsporné varianty), po instalaci fotovoltaických panelů, která právě teď v nemocnici probíhá,“ vyjmenovala Koželuhová konkrétní kroky, které zdravotnické zařízení činí ve snaze snížit energetické výdaje.

Spoleh na vládu?

V kombinaci zvýšených výdajů a omezených možností, kde hledat úspory, se nelze nezeptat, zdali nebudou v nemocnicích chybět peníze na jiné věci, například na investice do instrastruktury či nového vybavení. „Co se týče zásadních investic kraje do jím zřizovaných nemocnic, tam to dopad nemá. Investice jsou pokryty rozpočtem. Samozřejmě pokud budou mít nemocnice větší výdaje na platy, tím méně budou mít volné finanční prostředky na vlastní investiční činnost,“ říká David Talpa. 

Omezování výdajů na investice zatím nezvažují ani v Nemocnicích Plzeňského kraje. Mluvčí však zdůraznil potřebu, aby se situací zabývalo ministerstvo zdravotnictví či vláda. „Doufáme, že v tomto je současná vláda natolik osvícená, že nenechá, aby nemocnice musely kvůli nedostatku personálu a nedostatečným úhradám omezovat svoji péči nebo omezovat stavební či přístrojové investice,“ věří Kokoška.

Co se týká plánovaných investic ve strakonické nemocnici, tam podle mluvčí pečlivě zvažují, které jsou nezbytné a které lze na nějaký čas odložit, přičemž neustále hledají nové možnosti financování, například skrz dotační tituly. „Na lidech a vybavení nemocnice se ale šetřit nedá a nemůže. V nemocnici jsou důležité dvě věci – kvalitní a spokojený personál, pro který je vytvořené zázemí odpovídající medicíně 21. století. Jen tak mohou být spokojení i pacienti,“ uzavírá Koželuhová.

-fk-