Dobrovolné vstupní pracovnělékařské prohlídky v první a druhé nerizikové kategorii či povinnost zaměstnavatele provádět podporu veřejného zdraví – to jsou některé z novinek, s nimiž v oblasti pracovního lékařství přichází novela zákona o specifických zdravotních službách, která nyní prošla vnitřním připomínkovým řízením. Ačkoliv přitom úprava zahrnuje širokou škálu změn dotýkajících se od oblasti asistované reprodukce přes dárcovství krve a jejích složek po ochranné léčení a záchytky, právě problematika pracovnělékařských služeb, zejména pak zrušení povinných vstupních prohlídek v nižších rizikových kategoriích, byla zřejmě nejvíce připomínkovaným tématem.
Novela zákona o specifických zdravotních službách obsahuje v souvislosti s pracovnělékařskými službami několik změn. Tou první je zrušení povinných vstupních prohlídek u první a druhé kategorie bez profesního rizika (pokud není určeno jiným právním předpisem). Nově by tyto prohlídky měly probíhat na dobrovolné úrovni, pokud si je vyžádá zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání.
„Cílem je snížení administrativní zátěže na straně zaměstnavatelů i na straně posuzujících lékařů. Zároveň se rozšiřuje možnost pro zaměstnavatele zajistit provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání,“ uvádí důvodová zpráva. Registrující lékař by tak nově mohl provádět prohlídky nejen u první, ale i u druhé nerizikové kategorie. Vzhledem k časovým možnostem těchto lékařů ovšem nakonec nepůjde o povinnost, prohlídky mohou provádět na dobrovolné bázi.
Novinkou je také rozšíření konceptu pracovnělékařských služeb o provádění podpory veřejného zdraví. „Záměrem je umožnit zaměstnavatelům aktivněji se podílet na podpoře zdraví zaměstnanců, formou vytváření a naplňování dlouhodobých plánů (opatření k podpoře zdraví) zaměřených nejen na prevenci, ale rovněž upevňování zdraví zaměstnanců. K tomu, aby byla přijata vhodná opatření, zaměstnavatel provede analýzu vycházející z konkrétních pracovních podmínek daných pracovišť a ze zdravotního stavu zaměstnanců. Cílem je tak přijmout co nejvhodnější opatření pro jednotlivá pracoviště, čímž se zmírní dopady rizik daného pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců, ale bude rovněž docházet k aktivní podpoře zdraví zaměstnanců prostřednictvím cílené zdravotní péče,“ vysvětluje odůvodnění.
Na základě zkušenosti z covidové pandemie by mělo být také upraveno zajištění pracovnělékařských služeb v mimořádných situacích. Vyhláška 79/2013 o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče by tak měla být novelizována v tom duchu, že pracovnělékařské služby budou moci využívat telekonzultace k zajištění individuálního sledování zaměstnanců. Další možností bude nahrazení potvrzení zdravotní způsobilosti čestným prohlášením zaměstnance, které bude platit do ukončení krizového stavu.
V neposlední řadě by měly být znemožněny opakované žádosti pacienta o uznání nemoci z povolání k totožné diagnóze, případně na žádost posuzovaného posuzování ukončit v případě, že již bylo zahájeno ověřování podmínek vzniku onemocnění. Důvodem jsou opakované časové i finanční náklady na nové vyšetření a ověření podmínek vzniku onemocnění včetně eventuálního měření rizikových faktorů pracovních podmínek.
Odbory: Je to degradace pracovnělékařských služeb
V rámci vnitřního připomínkového řízení se k novele zákona o specifických zdravotních službách sešla celá řada připomínek, z nichž velké množství směřovalo právě do oblasti pracovnělékařských služeb. Mnoho připomínkových míst kritizuje zejména zrušení povinných vstupních prohlídek u první a částečně druhé kategorie. Snad nejostřeji se proti postavily odbory, které proto kategoricky celou novelu odmítly.
„Je neuvěřitelné, že příslušný orgán státní správy, místo toho, aby podporoval prevenci před úrazy, nemocemi a jiným poškozením zdraví z práce, jde přesně obráceným směrem a zcela se snaží degradovat pracovnělékařské služby. Kdyby si dotčené ministerstvo nechalo udělat u největších poskytovatelů pracovnělékařských služeb rozbor, v kolika případech neprošla posuzovaná osoba vstupní a periodickou prohlídkou u kategorie první a druhé, možná, že by bylo tímto číslem překvapeno,“ uvádějí obecně k celému návrhu odboráři.
Ti také připomínají, že před rokem byly zrušeny povinné periodické prohlídky u prvního a části druhého stupně. „Jak se ukázalo při novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., řada zaměstnavatelů, pod vidinou finanční a administrativní úspory, omezila preventivní lékařské prohlídky, takže to samé lze reálně v praxi očekávat i u prohlídek vstupních,“ konstatují odbory. „Bez odpovědného posouzení zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní místo v konkrétním pracovním prostředí lze do budoucna očekávat nárůst počtu pracovních neschopností a jejich délky, nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací, ale i pracovních úrazů, které povedou ke zvýšené zátěži zdravotních pojišťoven, a přeneseně i zvýšené finanční zátěži zaměstnavatelů. Reálně lze očekávat nárůst počtu rozhodnutí o invaliditě i počtu nákladných a vyčerpávajících soudních sporů vedených mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, kdy na základě neexistence jakékoliv zdravotní péče o zaměstnance bude obtížné, ne-li až nemožné, posoudit u poškození zdraví podíl obecných zdravotních obtíží a obtíží způsobených faktory pracovního prostředí,“ dodávají.
Zrušení povinného provádění vstupních prohlídek se nelíbí ani Centru práce a pracovního lékařství při SZÚ, odborným společnostem či České lékařské komoře.
„Nesouhlasíme se zrušením povinnosti vstupních prohlídek u kategorie 1 a především kategorie 2. Z praxe je naprosto zřejmé, že právě z prací kategorie 2 vzniká významný počet nemocí z povolání především u faktoru JNDZ (jednostranné nadměrné dlouhodobé zatížení, pozn. red.), ale i vibrací, ev. chemických látek; u osob v kategorii 2 jsou v rámci pracovnělékařských prohlídek nezřídka zjišťovány i dosud neznámé „obecné“ nemoci,“ poukazuje Společnost nemocí z povolání ČLS JEP. „Z údajů Registru nemocí z povolání za rok 2022 vyplývá, že třetina nemocí z povolání z vibrací a z přetěžování vznikla z chybně zaměstnavatelem zařazených prací do rizika kategorie 1 a 2,“ uvádí Společnost pracovního lékařství ČLS JEP s odkazem na podrobné stanovisko.
„Zaměstnavatel není kompetentní ani odborně způsobilý k tomu, aby na základě svých pochybností – úvah, založených na dojmech, rozhodoval o vyslání či nevyslání zaměstnance či uchazeče na vstupní prohlídku. Zaměstnavatel, tedy laik bez zdravotních znalostí, nedokáže rozeznat nebezpečné nemoci (např diabetes, oční vady a mnohé další nemoci), které laikovi nemohou být na první pohled zjevné, ale ve svém důsledku mohou následně ohrozit zdraví i životy nejen zaměstnance samotného, ale také životy a zdraví jeho budoucích spolupracovníků,“ přidává se Česká lékařská komora.
A ke kritice se připojuje také Asociace českých a moravských nemocnic. „Mohlo by se stávat, že by přijali nového zaměstnance, který nesplňuje zdravotní předpoklady pro výkon práce, např. pedagog či úředník budou trpět nějakou duševní poruchou, kterou zaměstnavatel neodhalí při vstupním pohovoru a přijme takového zaměstnance, avšak později dojde k odhalení takové poruchy, ale v té době již může být způsobena nějaká škoda. Toto by vstupní prohlídka eliminovala. Druhým úskalím navrhované úpravy je problém s mimořádnými prohlídkami. Zaměstnanec neprojde vstupním vyšetřením a po nějaké odpracované době bude potřeba provést mimořádnou prohlídku. Avšak poskytovatel nebude mít vstupní data pro správné a lepší vyhodnocení zdravotního stavu zaměstnance pro výkon práce. Celkově vypuštění vstupní pracovnělékařských prohlídek a přesun na personalisty považuji za velmi špatné rozhodnutí a odůvodnění v důvodové zprávě spočívající ve snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů a posuzujících lékařů za ještě horší,“ konstatuje AČMN.
Všechny tyto připomínky ovšem ministerstvo odmítlo akceptovat s odůvodněním, že se prohlídky neruší, jen převádějí do dobrovolného režimu. Kdo tedy chce, může je nadále využívat.
Posuzování bez znalosti pracovního prostředí
Další široce připomínkovanou změnou je možnost (v původní verzi povinnost), že vstupní prohlídky nejen u prvního, ale i druhého stupně bez profesních rizik mohou provádět praktičtí lékaři. Navíc v tomto stupni neplatí povinnost uzavírat s poskytovateli smlouvu.
„Pro správné vyhodnocení způsobilosti zaměstnance k práci je nezbytným předpokladem znalost pracovního prostředí. Nelze si dle mého názoru představit, že praktičtí lékaři zaměstnanců budou ochotni (časová náročnost) naplňovat dohledovou činnost pracovnělékařských služeb, čímž by mohlo docházet k různým posudkovým závěrům u obdobných pracovních činností, jelikož by neměli dostatečnou znalost prostředí,“ píše Asociace českých a moravských nemocnic.
Ministerstvo ovšem připomínku neakceptovalo s tím, že registrující poskytovatelé nevykonávají dozor na pracovišti ani nyní, přičemž i v kategorii první může být zaměstnanec vystaven působení rizikových faktorů pracovního prostředí.
K výhradám AČMN se ovšem přidávají i odbory. „Do toho tím, že zaměstnavatel s registrujícím lékařem nebude mít uzavřený smluvní vztah, si bude moci poskytovatel určit jakoukoli cenu za provedenou prohlídku a zaměstnavatel za nekvalitní práci bude ještě platit. Je zcela nepřijatelné, aby v kategorii druhé, kde je posuzovaná osoba vystavena působení rizikových faktorů pracovních podmínek, tuto prohlídku prováděl někdo od stolu bez absolutní znalosti podmínek vykonávané práce, výsledků provedených měření rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků průvodní dokumentace a následných opatření zaměstnavatele,“ zdůrazňují odboráři. Podobného názoru je také Společnost nemocí z povolání ČLS JEP.
Na druhou stranu ministerstvo uznalo připomínku ČLK a dalších s tím, že nelze dál rozšiřovat povinnosti ukládané registrujícím lékařům. V původní verzi jim totiž byla stanovena povinnost pracovnělékařské služby v druhém nerizikovém stupni provádět.
Opatření podpory zdraví? Dezinfekce ani vitamin C sem nepatří
Okruh připomínek se týká také nového institutu opatření k podpoře zdraví. „Jak se bude ověřovat plnění této povinnosti?“ ptá se Centrum práce a pracovního lékařství SZÚ. „Plnění opatření k podpoře zdraví je nekontrolovatelné a v praxi pro řadu poskytovatelů pracovnělékařských služeb nereálné, navíc bez smluvního vztahu jen na žádost,“ konstatuje Společnost pracovního lékařství ČLS JEP.
V tomto případě ministerstvo připomínku částečně akceptovalo. „Bude ustoupeno od povinnosti registrujících poskytovatelů provádět opatření k podpoře zdraví. Registrující poskytovatelé tak nebudou provádět opatření k podpoře zdraví, tudíž nebude ani nutná kontrola plnění této povinnosti,“ reaguje ministerstvo.
Nový institut pozitivně naladil Unii zaměstnavatelských svazů, která se domnívala, že sem bude spadat například pořizování dezinfekce, volně prodejných léků, brýlí či zdravotnických prostředků. Vyžadovala proto upřesnění, co bude možno zařadit mezi opatření k podpoře zdraví, a to i v souvislosti se zdaňováním. Ministerstvo zdravotnictví ji ovšem vyvedlo z omylu.
„Filozofie opatření podpory zdraví bude v širším měřítku založena především na edukativní činnosti, nikoliv na hmotných prostředcích, jako je poskytnutí vitamínu C, roušek, dezinfekce apod., ale rozšíření povědomí veřejnosti, co ochrana zdraví je a jak si své zdraví co nejdéle udržet a podpořit,“ reaguje MZ.
Další připomínky směřovaly například k počtu lékařů se specializovanou způsobilostí, kde došlo ke změně v tom smyslu, aby posuzování a uznávání nemocí z povolání bylo umožněno většímu počtu lékařů s kratšími úvazky. Na základě připomínek také bylo vypuštěno ustanovení, že si zaměstnavatel může vyžádat vstupní prohlídku „v případě pochybností o zdravotní způsobilosti“, a to kvůli nejasnostem při výkladu. Zaměstnavatel si tak prohlídku může vyžádat i bez „pochybností“.
Michaela Koubová
